V současnosti ceny dřeva klesají, v budoucnu se to má změnitNeustále se zhoršující ekonomické podmínky při těžbě dřeva a na druhé straně přibývající povinnosti vlastníků lesa - to vše může vést na první pohled k mylnému závěru, že mít les nebo o něj usilovat se nevyplatí.
V současnosti ceny dřeva klesají, v budoucnu se to má změnit
Neustále se zhoršující ekonomické podmínky při těžbě dřeva a na druhé straně přibývající povinnosti vlastníků lesa - to vše může vést na první pohled k mylnému závěru, že mít les nebo o něj usilovat se nevyplatí.
Není to však pravda - vlastnictví lesa je stejně jako u každé nemovitosti strategická investice, i když v tomto případě jde o investici rozhodně dlouhodobou. Nejde přitom ani tak o to čekat, až les vyroste. Míra zhodnocení investice do lesních pozemků vyplyne totiž daleko výrazněji z očekávaných trendů nebo ze změn v hodnocení významů lesa uvnitř EU. Ta v současné době nemá žádnou oficiální „lesní doktrínu“, nicméně na koncepčním materiálu se podle informací Jana Řezáče, mluvčího dominantního tuzemského vlastníka lesů, státního podniku Lesy České republiky (LČR), již pracuje. Praktickým výsledkem by mělo být ocenění veřejného zájmu při hospodaření v lese, čili - systém dotačních podpor.
Spotřeba dřeva u nás poroste
Dalším očekávaným a specificky tuzemským trendem je předpoklad výrazného vzestupu podílu dřeva ve struktuře stavebních materiálů. V současné době jde v podmínkách ČR řádově o procenta, v EU je ale běžný podíl dřeva jako stavebního materiálu kolem 20 až 30 % a v zámoří až 80 %. To zase v praxi znamená nárůst odbytu této komodity. Nedílnou součástí investiční úvahy by měl být také fakt, že cena přírodních materiálů obecně ve světě roste, na druhou stranu lze zejména v atraktivních lokalitách předpokládat zvýšení příjmů vlastníků například z pronájmů honiteb.
Předpokládané změny ve prospěch vlastníků
Stejně tak jako při nakládání s půdou jsou oproti EU vlastníci lesů v ČR více než v Evropě omezeni v uplatňování svých práv. To by se mělo docela rychle změnit. Podle Řezáče bude jedním z nástrojů modifikace dosavadního vztahu státu k lesům a vlastníkům novelizace stávající legislativy a implementace principů platných v legislativě EU (např. Natura 2000). V parlamentu se již v současné době diskutuje o novele zákona 114/92, o ochraně přírody a krajiny. Jeho konečná podoba hodně naznačí, jak to stát myslí s péčí o krajinu a jednotlivými vlastníky pozemků. Podle mluvčího LČR by měl v nových podobách zákonů „po vstupu do EU zvýraznit roli vlastníků v péči o krajinu pozitivními motivačními nástroji, jak je to obvyklé v zemích EU, a nikoliv restrikcemi, sankcemi a ukládáním věcných břemen, jak je to doposud obvyklé u nás. Jedná se především o uznání dvou principů: náhrady za újmu na hospodaření, způsobenou ve veřejném zájmu a možnosti smluvní ochrany přírody za úplatu,“ konstatoval Řezáč. Novelizací s největší pravděpodobností bude muset projít i zákon o lesích, opět ve smyslu liberalizace nakládání s lesem jako majetkem, zdůraznění významu vlastnictví a odpovědnosti vlastníků. Stát ve všech lesnicky vyspělých zemích funguje pro vlastníky jako servisní, poradenská instituce, a ne jako policajt z doby rakousko-uherské monarchie.
Co ještě změnit
Jako strategickou investici vnímá les i bývalý stínový ministr zemědělství za ODS Miloslav Kučera. „Investovat do lesů se určitě dlouhodobě vyplatí, má to ale několik zádrhelů. Dnešní tabulkové ceny lesa jsou podstatně vyšší, než je tržní cena, což je umělé opatření pro ochranu státního podniku LČR. Alespoň já to tak vnímám. Působí to proti zájmům dalších investorů do této oblasti podnikání. Ale i když se podaří upravit do reálné polohy tabulkovou cenu lesa, tak bude investice do lesa vždy investice dlouhodobá. Návratnost tady ale určitě bude - les a dřevo je v Evropě zdrojově omezená surovina a i když jsou nyní její ceny nízké, je návrat k přírodním materiálům vidět na každém kroku lidské činnosti,“ tvrdí Kučera. Otevřená je ale také možnost čerpat z Bruselu finanční prostředky na mimoprodukční funkce lesa z takzvaných strukturálních fondů. Podle Kučery si ovšem bude muset ČR v první fázi pomoc podpůrnými programy sama. „V lesní politice EU je velké nejasno, Evropa nezná tak rozsáhlé vlastnictví lesa, jako je v ČR, a nezná jeho celospolečenskou funkci, jak jsme my zvyklí, a my zase nemáme vůbec zažitou hodnotu veřejného zájmu, tento pojem není vymezen ani specifikován v žádném zákoně, jen tak tušíme, že společnost na lese nějaký veřejný zájem má. Tady ale nemůžeme čekat na EU, naopak budeme muset vytvořit svou vlastní cestu. Tam je ovšem riziko zájmů podnikatelských skupin, které zatím dlouhodobý vliv zejména mimoprodukčních funkcí lesa nezajímá, proto by například nebylo vhodné převádět lesy na kraje, což je jedna z tendencí. Domnívám se, že tak by respekt k veřejnému zájmu brzo skončil,“ konstatuje Kučera.
Peníze už čekají
Na některé projekty lze ale podle Řezáče čerpat finanční prostředky z EU již nyní. LČR čerpají peníze z fondů EU již řadu let (především z fondu PHARE), pro jejich administraci založily Agenturu pro obnovu lesů se sídlem v Teplicích. „Princip spolufinancování byl pro nás samozřejmostí, dle druhu projektu se výše podílu LČR pohybovala mezi 25-75 % celkové částky. Všechny peníze byly určeny na obnovu imisemi poškozených lesů v našich pohraničních horách,“ informoval Řezáč. Další formy a možnosti spolupráce s fondy Evropské unie se nyní hledají. „Domnívám se, že lze v rámci strukturálních fondů EU zpracovávat takové projekty, které by EU spolufinancovala. Měly by se týkat především obnovy imisemi poškozených lesů, zalesňování bývalých zemědělských pozemků, rozvoje oborů zpracovávajících dřevo do finálních výrobků nebo ochrany přírody ve vybraných lokalitách v rámci Soustavy Natura 2000,“ myslí si představitel LČR.
Světová poptávka po dřevu
Zpět k ekonomice těžby dřeva. Zejména v souvislosti s ukončením války v Iráku se v zámoří hodně mluví o oživení odbytu dřeva v rámci obnovy této asijské země. I v letošním roce předpokládaný pokles cen dřeva v České republice a Evropské unii je tak určitým paradoxem, problém ovšem je, že trhy jednotlivých zemí Unie nelze srovnávat. Dřevo se totiž pravidelně, s výjimkou USA, neobchoduje, podle Jiřího Šťastného ze společnosti Colosseum, na žádné evropské komoditní burze. „V celé řadě zemí, třeba i v Kanadě, jsou trh s dřívím a jeho ceny deformovány národními zájmy,“ konstatuje Šťastný. Přesto by mohlo být zvýšení celosvětové poptávky po dřevu jedním z impulzů oživení cen i v Evropě. Pokles cen dřeva je totiž v České republice i v okolních evropských zemí důsledkem loňských větrných kalamit, s jejichž likvidací končí například LČR již koncem příštího měsíce.
Pěstování vánočních stromků může pro majitele lesního pozemku být vítaným zdrojem příjmů.
FOTO: ARCHIV
