Vztahy Západu s perskou mocností se oteplují, čeští exportéři ale stále narážejí na řadu problémů
Civilní letectví, sklářství, IT, vodohospodářství, odpadové hospodářství a zdravotnictví nebo také tradiční stavební, automobilový či energetický průmysl včetně obnovitelných zdrojů. To jsou oblasti, v nichž se mohou nejvíce uplatnit čeští vývozci a investoři v Íránu.
Na možnosti a rizika spojená s exportem a investicemi na Středním východě byla zaměřena další diplomatická snídaně, kterou spolupořádal týdeník Euro. Partnery diplomatické snídaně byly Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Záštitu poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem zahraničních věcí.
Přestože Evropská unie a USA loni v lednu zrušily většinu omezujících sankcí v souvislosti s íránským jaderným programem, možnost jejich opětovného uvalení je stále ve hře. USA zavedly letos nové kvůli testům balistických raket. Nynější americký prezident Donald Trump nastoupil do úřadu s výrazně ostřejší rétorikou vůči perské velmoci a hrozí též vypovězením klíčové dohody o jaderném programu. Na Západě především přetrvává nedůvěra bankovních institucí k platbám z Íránu.
Banky jsou ostražité
Bankovní sankce jsou v současné době největší překážkou v bezproblémové obchodní výměně. „Celý systém je zablokovaný a evropské banky nechtějí přijímat platby veurech či dolarech zÍránu,“uvedl Filip Major, manažer mezibankovních vztahů z ČEB, jejímž hlavním posláním je financování transakcí se zeměmi s vyšší mírou teritoriálního a obchodního rizika, což pro komerční banky není atraktivní.
Banky nechtějí tyto obchody provádět zejména z důvodu reputačního rizika, jsou ostražité a odmítají na sebe vzít vypořádací riziko plateb. „Pokud například do Commerzbank či Deutsche Bank, tedy bank vypořádajících euro, přijde platba z Íránu, platbu vrátí či ji vůbec nepřijmou,“ popisuje častý problém českých vývozců Filip Major.
Česká exportní banka se snaží pomoci hledáním jiných cest mimo platby v eurech či dolarech tak, aby peníze na účty exportérů z Íránu dorazily. Jde především o platby přes Rusko, Čínu či Indii, ačkoli zde existuje mnohem větší riziko než u klasické platby do evropské banky.
S Čínou je Írán v posledních letech i kvůli západním sankcím stále více obchodně svázán - do říše středu míří až pětina íránského vývozu a naopak z Číny proudí čtvrtina íránského importu.
„Bankovnísankce zasahují veškeré oblasti íránského zahraničního obchodu, ve směru dovozním i vývozním. Zahraniční investice, tolik potřebné zejména v ropném apetrochemickém průmyslu, stále nedosahujípotřebné úrovne,“uvedl na diplomatické snídani náměstek ministra průmyslu aobchodu Vladimír Bartl. Přitom ropný průmysl je stále nejdůležitějším sektorem íránské ekonomiky.
Obchod s Českem roste
I když je ve vzájemné česko-íránské výměně mnoho nevyužitých příležitostí, vzájemný obchod v posledních dvou letech roste. Loni se zvýšil o třetinu na téměř 70 milionů dolarů. Vývoz z Česka vzrostl o více než polovinu, dovoz z Íránu pak skoro o třetinu klesl.
Z hlediska vzájemného obchodního obratu Česka však zaujímá Írán až 83. místo.
Velkou výhodou pro české exportéry je zapojení nové pobočky kanceláře CzechTrade, která byla loni otevřena v Teheránu. Poskytuje českým firmám plnou podporu i při organizování veletrhů a obchodních misí. České ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade pořádá letos v říjnu v Íránu řadu akcí, na nichž se české firmy mohou prezentovat. Od české mise na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Teheránu po veletrhy Watex 2017 taktéž v Teheránu a Iran Industry 2017 v Mašhadu.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
