Jako první ze střední a východní Evropy přednášela počátkem dubna na londýnském 12. mezinárodním platebním týdnu. „Zpočátku se na mě dívali jako na exota, ale pak roztáli a skončilo to potleskem,“ vzpomíná výkonná ředitelka Komerční banky pro provoz Jitka Pantůčková (55). Správnost volby londýnských bankéřů potvrdila hned druhý den komise Manažerského svazového fondu České republiky, která jí udělila titul Manažerka roku 2003.
„Pantůčková pracuje v odborných komisích České bankovní asociace šest let, z toho více než rok je předsedkyní Komise pro platební styk. Na této pozici osvědčuje svoji klíčovou schopnost – dosahování konsenzu. V komisi totiž sedí několik desítek expertů ze všech českých bank a všichni se musí shodnout,“ komentoval rozhodnutí komise generální tajemník České bankovní asociace (ČBA) Petr Špaček.
Arabský Adam Smith.
Pantůčková vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Začala pracovat pro Českou tiskovou kancelář, pak následovala interní aspirantura v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, při které vystudovala arabštinu. „Mám standardní pětileté studium, kde jsme brali například i marketing a reklamu. Dva roky po mém absolvování bylo studium o rok zkráceno a zrušilo se mnoho odborných předmětů. Řekla jsem si, že za několik let se možná nebude rozlišovat mezi studenty čtyř a pětiletých studijních oborů, a tak jsem chtěla umět navíc něco zvláštího,“ vysvětluje Pantůčková svou motivaci ke studiu exotického jazyka. „Ovládám spisovnou arabštinu, ale neumím arabštinu hovorovou, která se od psané v jednotlivých zemích výrazně liší,“ dodává.
Po dokončení aspirantury jí znalost arabštiny přinesla práci v Orientálním ústavu ČSAV. Tady od roku 1984 působila v oddělení zemí Středního východu a Afriky. „Zabývala jsem se hospodářskými dějinami Středního východu od poloviny devátého až do patnáctého století, arabskými zeměmi vyvážejícími ropu a islámskou ekonomikou,“ objasňuje Pantůčková. Při studiu islámské ekonomiky ji zaujalo mnoho věcí. „Arabové přišli s prvními teoriemi práce a mzdy. Například káhirský učenec Ibn Chaldún ve své knize Al Mukkaddima - Čas království a říší - již ve čtrnáctém století definoval stejné ekonomické principy jako Adam Smith o čtyři sta let později,“ říká. Zajímavostí je rovněž paralela mezi islámským a středověkým křesťanským bankovnictvím – obě totiž zakazují úrok. „Islámské bankovnictví funguje na principech spoluúčasti. Například požádáte-li o úvěr ve výši deset milionů, arabská banka posoudí životaschopnost projektu, a pak se s dlužníkem dohodne, jak se bude podílet na výnosu z něj. Nechce ale po něm žádný úrok,“ vysvětluje Pantůčková.
Důraz na spolupracovníky.
Nabídka z tehdejší Investiční banky (IB) přišla v roce 1991. „Někdejší spolupracovník z Ekonomického ústavu ČSAV Jiří Fárek, který se mezitím stal členem vedení banky, mě požádal, abych mu pomohla vybudovat mezinárodní úsek,“ vzpomíná Pantůčková. „O bankovnictví jsem v té době moc nevěděla, ale měla jsem ekonomické vzdělání a také jsem mluvila anglicky, což byla velká deviza. V podstatě si člověk doma večer něco přečetl a druhý den to ráno zkoušel v bance.“
Po spojení IB s Poštovní bankou vznikla roku 1994 Investiční a poštovní banka (IPB), o rok později se Jitka Pantůčková stala vrchní ředitelkou Poštovní spořitelny. „Mým úkolem bylo zatraktivnit Poštovní spořitelnu. Spolu s mou skupinou jsem zavedla nové logo, marketingovou strategii včetně dalších produktů, jako jsou dětské vkladní knížky a během tří let jsme zvedli podíl na trhu z pěti procent na osmnáct,“ říká. Důraz na lidi kolem je pro Pantůčkovou typický. „Je loajální ke svým podřízeným, má svůj osvědčený tým lidí, který s ní putuje. Zároveň ale dokáže ocenit a dát důvěru novým schopným podřízeným. Je profesionální, ale zároveň lidská, nepředvádí se, nepoužívá anglická slovíčka a na nic si nehraje,“ potvrzuje Karel Tejkal z PR agentury QandA, který s Jitkou Pantůčkovou spolupracoval.
V roce 1998 se Pantůčková vrátila do mateřské IPB, do čela divize mezinárodních bankovních vztahů a zároveň se stala členkou Komise pro evropskou integraci ČBA. O rok později řídila projekty přípravy IPB na bezhotovostní euro.
Jediný kandidát.
V bývalé IPB vydržela jako jeden z mála vrcholových manažerů i po převzetí banky novým vlastníkem, ČSOB, ještě dva roky. „Řada lidí z ČSOB mě znala, navíc platební styk v IPB, za který jsem odpovídala, fungoval dobře,“ vysvětluje Pantůčková. Přesto během práce pro ČSOB sestoupila o jednu řídicí úroveň. Možná i proto přijala lukrativní nabídku z Komerční banky, která ji na podzim roku 2002 oslovila jako jedinou kandidátku na pozici výkonné ředitelky pro provoz. „Byla pro nás logickou volbou, měla za sebou solidní a dobré výsledky z předchozích zaměstnání a navíc naplňovala hodnoty pro Komerční banku důležité - schopnost práce v týmu,“ vysvětluje výkonný ředitel pro lidské zdroje Karel Vašák, který Pantůčkovou přijal po dvouhodinovém neformálním rozhovoru. „Má drive a je to člověk upřednostňující profesionální a konstruktivní přístup před osobními pocity,“ dodává.
Nová výkonná ředitelka nastoupila do Komerční banky poté, co tento finanční ústav prošel po nástupu nového majitele, francouzské Société Générale, transformačním programem. „Šli jsme dynamicky dopředu. Mým úkolem bylo racionalizovat oblast platebního styku,“ vzpomíná Pantůčková. „Zahraniční platební styk se dříve zpracovával na 36 regionálních pobočkách, dnes je centralizován na ústředí a provádí se pro celou banku z jednoho pracoviště. Do konce třetího čtvrtletí zastřešíme platební styk i pro naši dceru – Komerční banku Bratislava,“ říká. „KB také zavádí pro celou banku nový účetní systém, na což do konce letošního roku naváže centralizace domácího platebního styku. Tak vytvoříme první předpoklad pro budoucí spojení zahraničního a domácího platebního styku,“ dodává. Kromě toho řídí kompletní karetní byznys od vývoje až po bankomaty. „V kartách jako nadstavbu nad chipovou technologii připravujeme věrnostní program a také měníme asi 180 bankomatů tak, aby odpovídaly požadavkům EU a asociací Visa a MasterCard,“ uzavírá plány do budoucna Pantůčková, jež pomohla bance pozici jedničky trh v oblasti plateb u obchodníků, kde má Komerční banka 46 procent trhu.
