EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Jednou z vyspělých evropských zemí, která není členem Evropské unie, je Island. Velmi úzké vazby na Unii má však díky Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (EEA) a členství v dalších organizacích.
EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Jednou z vyspělých evropských zemí, která není členem Evropské unie, je Island. Velmi úzké vazby na Unii má však díky Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (EEA) a členství v dalších organizacích. Přestože Island není členem Evropské unie, je její legislativa z velké části dodržována i na tomto ostrově. Neplatí to však pro rybolov, který tvoří 60 % veškerého islandského vývozu. Úzkou vazbu na Unii má země nejen díky Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, ale také díky dlouholetému členství v dalších důležitých mezinárodních organizacích - například NATO, OECD, MMF, WTO a samozřejmě i OSN. DANĚ Z PŘÍJMŮ
Sazba daně z příjmů právnických osob činí 18 %, společnosti však ještě platí daň z majetku ve výši 0,6 %. Firmy, které mají sídlo na Islandu, ale podnikatelskou činnost vyvíjejí v cizině, platí daň pouze ve výši 5 %. Náklady na výzkum a rozvoj mohou být odečteny v roce svého vzniku nebo amortizovány po dobu pěti let. Odpočitatelné jsou rovněž náklady na založení a rozběh firmy. Daň z příjmů fyzických osob se pohybuje od 25% do 45 %, v závislosti na výši příjmu. Platí se ze všech příjmů, tedy tuzemských izahraničních. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 40,7 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 20,1 hodiny týdně. Na částečný úvazek pracuje na Islandu 15,1 % žen a 6 % mužů.
DPH Základní sazba daně z přidané hodnoty činí 24,5 %. Snížená sazba ve výši 14 % je uplatňována na potraviny, noviny, televizní a radiové licence, knihy, hotelové služby či elektrickou energii. Od daně z přidané hodnoty jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní, pojišťovací a bankovní služby, vzdělání a sportovní aktivity. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Islandský bankovní systém se vyznačuje vysokým stupněm liberalizace a zapojení do mezinárodních finančních operací. Centrální bankou je Central Bank of Iceland. Vedle ní existují čtyři komerční banky: Íslandsbanki hf., Kaupping Búnadarbanki hf., Landsbanki Ísland hf. a Sparisjódabanki Íslans hf. (Icebank). Všechny banky provádějí všechny standardní bankovní operace jako v ostatních vyspělých zemích světa. Vzhledem k malému počtu obyvatel je islandská bankovní soustava jednou z nejhustších v Evropě. Vedle bank zde působí také 14 pojišťoven a od roku 1985 také burza. INVESTOVÁNÍ
Podle vykázaného hrubého domácího produktu patřilo Islandu v loňském roce osmé místo v Evropě. Vláda dělá maximum pro příliv zahraničních investic do země. Zahraničním investorům je garantováno vstřícné prostředí, stabilní kvetoucí ekonomika, vysoká vymahatelnost práva nebo kvalifikované a jazykově vybavené obyvatelstvo - naprostou samozřejmostí je slušná znalost dvou světových jazyků, dobře anglicky umí téměř každý. Elektrická energie je velmi levná, výborná je také celková infrastruktura. Island patří k absolutní světové špičce v rozsahu a kvalitě telefonní mobilní sítě, satelitního spojení a datových služeb. Služby se podílejí na HDP z jedné třetiny, nejvíce připadá na dopravní a komunikační služby. V posledních letech se stává Island i vyhledávanou turistickou lokalitou - v roce 2003 zemi navštívilo okolo 350 tisíc turistů (což je více než počet obyvatel Islandu). Islanďané si chrání své přírodní bohatství. Vláda dbá na dodržování ekologicky šetrných výrobních postupů, a proto je potřeba pro některé podnikatelské činnosti získat zvláštní povolení, které je vydáno pouze za předpokladu splnění přísných podmínek. Dalším omezením pro zahraniční investory může být skutečnost, že islandská pracovní síla je sice kvalifikovaná, avšak zároveň poměrně drahá. Specializované agentury hodnotí Island vysoko jako perspektivní a bezpečnou zemi. Zahraniční investoři se nejvíce zajímají o oblasti elektrické energie, teplárenství a strojírenské výroby. Největšími průmyslovými celky na Islandu jsou závody na výrobu hliníku a ferokřemičitanů. Na Islandu působí celá řada drobných podniků, které se orientují výhradně na vývoz a podnikají hlavně v oborech jako biotechnologie, informační technologie či medicínská technika. Díky hojným pastvinám je Island soběstačný ve výrobě masa a mléčných výrobků. INFRASTRUKTURA
Infrastruktura patří mezi nejmodernější v Evropě. Rozvinuta je letecká, námořní a silniční doprava, chybí však železniční doprava. Přestože má Island pouze 264 tisíc obyvatel, pohybuje se celkový počet aut v zemi okolo 190 tisíc. V zemi je 11 letišť, včetně letiště v Keflavíku, sloužícího jako centrum pro technická mezipřistání transatlantických letů. Island dokonale využívá geotermální energii a vodní elektrárny (je zde více než 20 hydroelektráren). Všechna města jsou připojena k veřejné elektrorozvodné síti. Téměř všechny domy jsou vytápěny z geotermálních zdrojů a přírodními párami. Díky své geografické poloze je Island významným centrem mezinárodních navigačních systémů. Jsou zde umístěny satelitní stanice Intelsat a Inmarsat.
