Ačkoliv původním epicentrem nákazy nebezpečným koronavirem byl zejména sever Itálie, netrvalo dlouho a epidemie se rozšířila i do jižnějších regionů, které se z hlediska své ekonomické úrovně bohaté Lombardii a dalším oblastem v okolí ani zdaleka nevyrovnají. A právě zde – v Kalábrii, Apulii či na Sicílii – se nyní soudě podle nálady místních naplno ukazují všechny nedostatky italského sociálního systému.
„(Lidé) už na balkónech nezpívají ani netancují,“ řekl neapolský kněz Salvatore Melluso listu The Guardian. „Lidé se teď více bojí – ne tak kvůli viru, ale kvůli chudobě. Mnoho z nich nemůže pracovat a jsou hladoví. V potravinových bankách jsou teď dlouhé fronty,“ všiml si.
Podle zmíněného listu jsou dokonce někteří jihoitalští majitelé
obchodů nuceni k rozdávání jídla zdarma, zatímco místní policie má údajně co
dělat, aby zabránila vykrádání supermarketů a dalšímu rabování. Řadě
živnostníků a osob pracujících na jiný než běžný pracovní poměr reálně hrozí,
že skončí na ulici, neboť přišli o veškeré své příjmy a nemají nárok na skoro
žádné sociální výhody.
„Kvůli hromadné uzavírce je restaurace samozřejmě také zavřená,“ smutnil číšník Paride Ezzine a dodal: „Mám ženu a dvě děti a teď žijeme z našich úspor. Ale nevím, jak dlouho s nimi vydržíme. Požádal jsem svoji banku, aby mi odložila splátky, ale řekla ne. Tahle situace nás sráží na kolena.“
Drtivý dopad bude mít nastalá krize rovněž na ty, kteří pracují načerno. Takových osob je podle údajů organizace CGIA Mestre sdružující tamní řemeslníky a další drobné podnikatele v celé Itálii na 3,3 milionu. Zhruba třetina z nich pochází právě z nejchudších oblastí na jihu země. Tito lidé tvoří rovněž jednu z aktuálně nejohroženějších skupin vůbec, jelikož často žijí ze dne na den a jsou povětšinou odkázáni pouze na příležitostné práce.
Vláda hodila problém na krk starostům
Je sice pravdou, že vláda premiéra Conteho již přislíbila všem samosprávám finanční pomoc ve výši 4,3 miliardy eur (zhruba 117,5 miliardy korun) a dále pak ještě 400 milionů eur (téměř 11 miliard korun), které poputují přímo ke starostům jednotlivých obcí, jejichž úkolem bude přetavit tyto peníze v jakési potravinové lístky určené chudým, i tak je to ale podle mnohých komunálních politiků málo.
„To rozhodně nestačí,“ zdůraznil starosta Katánie, druhého největšího města na Sicílii, Salvo Pogliese. „Očekávali jsme víc a doufáme, že vláda najde způsob (jak toho dosáhnout). Situace je extrémně delikátní, značná část obyvatelstva nemá žádný příjem. Ti, kteří předtím žili důstojně, se teď ocitají v nesnázích,“ objasnil.
Čtěte také: Mají lidé v časech krize tendenci podléhat „fake news“ snadněji?
„Pokud vláda očekává, že tyto peníze (4,3 miliardy eur) poslouží k nakrmení lidí, pak na nic jiného už samosprávám peníze nezbydou,“ přidal se ke starostovi Katánie profesor politických věd na Luissově univerzitě v Římě Giovani Orsina. „A ten nový 400milionový balík, který má být mezi samosprávy rozdělen, to je jen pár šupů. Hodili ten problém na krk starostům – Italové je teď budou žádat o peníze, které jim oni dát nemohou. Vznikla tu očekávání, která nemohou být naplněna,“ postěžoval si.
Bude z toho těžit mafie?
Nastalá situace pak může mít pro Itálii, respektive její jižní regiony, ještě další nepříznivý důsledek, a sice nárůst již tak velkého vlivu místní mafie. Ta by totiž mohla aktuálního dění využít ve svůj prospěch a s vidinou lepších zítřků přilákat do svých řad spoustu nových stoupenců, kteří se až doposud pohybovali v mezích zákona.
„Zločinné organizace mají spoustu peněz, a tak by se mohlo zdát, že pro ně lidé začnou pracovat. A jakmile se tak stane, už pro ně není cesty zpět,“ varoval Orsina.
Zdroj: www.theguardian.com, www.cgiamestre.com