Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) vidí své priority jasně. Odvětví, které je těžce zkoušeno přírodními živly, na protipovodňové prevenci šetřit nemůže. I když počítá s penězi z Bruselu a chce vyjednat zmírnění některých plánovaných škrtů, už teď tuší, že na všechno mu přidělené finance stejně nevystačí.
Autor: ArchivMZe
Protipovodňová ochrana a s tím související komplexní pozemkové úpravy považuje za významné priority jak program ODS, tak vládní koalice. Znamená to, že se v rozpočtu na příští rok nebude v těchto položkách škrtat?
Zcela jednoznačně se bude škrtat ve mzdách a v provozních nákladech a naopak nechceme škrtat při kofinancování evropských peněz.
No právě, na část pozemkových úprav přispívá i Brusel…
Teprve několik dní máme k dispozici z ministerstva financí první základní parametry rozpočtu na příští rok, a přestože zadávací parametry respektujeme, chceme vést diskusi o struktuře škrtů. Snahou jistě bude financování pozemkových úprav a protipovodňových opatření neomezovat, a proto chci najít prostor ke snížení některých stávajících výdajů mimo ministerstvo zemědělství. Jednou z nich je restrukturalizace v oblasti vodního hospodářství a převod správy vodních toků spadající dnes pod Zemědělskou vodohospodářskou správu pod Lesy České republiky a státní podniky Povodí, což by přineslo úspory v řádech stovek milionů korun. Chceme také optimalizovat počty lidí a zeštíhlit kontrolní orgány státu, musíme si prostě pomoci sami. Úplně na všechno ale nebude.
Lze na pozemkových úpravách nebo na protipovodňových opatřeních ušetřit? Mnozí kritici tvrdí, že se na tyto procesy nabaluje množství zbytečných stavebních a jiných aktivit.
Tempo pozemkových úprav zpravidla záleží na tom, zdali je obec nebo region skutečně chce, zdali se daří úspěšně vyjednat směny a ohodnocení pozemků a zdali jsou peníze na to, aby se to zaplatilo. Rozhodně chceme upřednostňovat lokality, které mají zpracovanou projektovou dokumentaci a kde lze dobře pozemkové úpravy a protipovodňovou prevenci propojit, podle principu štěstí přeje připraveným. To, nakolik jsou údaje o předražení pravdivé, si musím teprve prověřit. Podle informací od podnikatelů jsou vyšší náklady způsobeny mimo jiné novelou zákona, která stanovuje povinnost státu finančně vyrovnávat rozdíly mezi kvalitou směňované půdy. Někteří vlastníci by ale upřednostnili rychlejší řešení i na úkor poskytnutí vyšší finanční náhrady, což zákon dnes neumožňuje a je na zváženou opětně do něj tuto možnost vrátit. Chci také prověřit názory, podle nichž se v rámci pozemkových úprav dělá množství ekologických, ale na druhou stranu nelogických úprav, jejichž prostřednictvím chceme třeba nutit zajíce, aby běhali člověkem stanovenou trasou. Tedy stavebně-technická řešení, která pozemkové úpravy prodražují. To ale nebude tak jednoduché, protože o tom bude zcela jistě diskuse s ochránci životního prostředí.
Jak vnímáte v oblasti protipovodňové ochrany roli obcí, jejichž představitelé jsou často proti budování staveb tohoto typu? Chcete je k tomu nějak motivovat?
Vůle obcí a jistá solidarita s obyvateli jiných obcí je rozhodující. Nejde jen o vstřícnost k vybudování protipovodňových opatření, například suchých poldrů ve svém katastru, ale i o vůli k symbolické ceně věcného břemene uvnitř těchto poldrů. Vždyť po většinu období budou moci majitelé pozemků na takovém území hospodařit. Na druhou stranu je zřejmé, že obec, v jejímž katastru bude poldr nebo jiná protipovodňová stavba postavena, by měla být za tento svůj projev solidarity nějakým způsobem oceněna, a nejlepší způsob, jak to učinit, je pomoc prostřednictvím nějaké podpory při investicích do její infrastruktury. Takový model se v minulosti uplatnil například v rámci vytváření pozitivní symbiózy mezi některými dopravními stavbami a danou obcí v blízkosti těchto staveb. Protipovodňová prevence je ale především v zájmu samotných obcí. Důsledky přívalových dešťů a povodní ohrožují v prvé řadě právě je, a obce samy by proto měly v této situaci jednoznačně podporovat rychlejší výstavbu těchto ochranných prvků.
