Izrael oznámil, že se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za "neobjektivní a hanebnou".
Netanjahu upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Bílý dům odmítl spekulace, že by postoj USA, které Izrael při hlasování v Radě nepodpořily, bylo osobním útokem prezidenta Baracka Obamy na Netanjahua.
Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. Dříve blízké vazby Izraele a USA se v posledních letech zhoršily, zvláště kvůli jaderné dohodě světových velmocí s Íránem prosazené právě americkým prezidentem.
Objevily se rovněž spekulace, že mezi Obamou a Netanjahuem panuje osobní nepřátelství. Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: „Absolutně nikoliv.“ Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.
Trump, který po Obamovi nastoupí do funkce prezidenta USA v lednu, vyjádřil na twitteru nad přijetím rezoluce politování. Podle něho jde o velkou porážku pro Izrael. Trump ale zdůraznil zároveň, že se podaří tuto údajnou překážku v blízkovýchodním mírovém procesu nakonec překonat, až sám vstoupí do Bílého domu.
Rezoluce na Izrael naléhá, aby „okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma“. Výstavba osad podle ní „představuje zjevné porušení mezinárodního práva“.
Netanjahu: Rozhodnutí zvrátíme
„Izrael odmítá tuto ostudnou protiizraelskou rezoluci OSN a nebude se řídit jejími podmínkami,“ oznámila kancelář Benjamina Netanjahua. „Rada bezpečnosti nedělá nic pro zastavení masakrování půl milionu lidí v Sýrii a současně se spojí proti jediné skutečné demokracii na Blízkém východě,“ stojí také v prohlášení Jeruzaléma.
„Rozhodnutí, které bylo přijato, je neobjektivní a ostudné, ale my ho překonáme. Bude to nějakou dobu trvat, ale toto rozhodnutí zvrátíme,“ reagoval Netanjahu v projevu, který odvysílala izraelská televize.
Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, aby zablokovalo příspěvky ve výši zhruba 30 milionů šekelů (přes 200 milionů korun) pěti institucím OSN, které jsou prý obzvláště nepřátelské k Izraeli. Židovský stát také ukončí veškerou rozvojovou pomoc Senegalu, který rezoluci podpořil. Předseda vlády také nařídil zrušit plánovanou lednovou návštěvu senegalského ministra zahraničí v Izraeli, řekl Netanjahuův mluvčí David Keys.
Izraelského velvyslance v Senegalu premiér povolal ke konzultacím do Jeruzaléma. Stejný krok, kterým se v diplomacii signalizuje nelibost, podnikl Izrael i vůči Novému Zélandu. Tento stát také hlasoval pro rezoluci.
Palestinci rozhodnutí Rady bezpečnosti ihned uvítali. „Jde o vítězství mezinárodního práva, vítězství civilizovaného jazyka a vyjednávání a absolutní odmítnutí extremistických sil v Izraeli,“ uvedl hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát. Přijetí rezoluce ocenili i radikálové z palestinského hnutí Hamas, které ovládá Pásmo Gazy. „Hamas si cení postoje zemí, které v Radě bezpečnosti hlasovaly za právo palestinského lidu žít na jeho území,“ uvedl mluvčí hnutí s tím, že jde o důležitý vývoj mezinárodní pozice. Zároveň vyzval k dalším podobným akcím, které přispějí k „ukončení okupace“.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
Čtěte také:
Geert Hofstede: Z parníku až ke globalizaci
Izrael po sporné rezoluci přerušil spolupráci s UNESCO
