Víska na Jičínsku má blízko k více než půlmiliardové dotaci z EU
Mezi Hořicemi a Jičínem leží nenápadná, malebná vesnička. Holovousy. Když minete náves s obecním úřadem a rybníčkem, dostanete se k zámku. A právě v něm sídlí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský (VŠÚO), jenž usiluje o investice z operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace. Mělo by jít o 770 milionů korun. „Částku bych sám neříkal, ale ano, je to tak. Za evropské peníze vznikne jedinečné ovocnářské výzkumné centrum s přímou vazbou na praxi, které kromě jiného zvýší konkurenceschopnost českého ovoce na evropském trhu,“ říká ředitel Václav Ludvík, rodák z nedaleké Dobré Vody u Hořic. Dle informací týdeníku EURO by měl projekt na dotace skutečně dosáhnout, byť budou zřejmě o dost kráceny. Rozhodne se v nejbližších týdnech. Středisko se zaměří na šlechtění odrůd, uchování genofondů i vývoj lepších postupů v pěstování jádrovin a peckovin.
S šedesátiletou tradicí… Projekt je ojedinělý i v rámci operačního programu. Jako jeden z mála se týká zemědělství, nestojí za ním univerzita, má vzniknout na venkově a spíše než seriál Elita české vědy by měl zdobit rubriku Elita aplikovaného výzkumu. S tím má VŠÚO takřka šedesátileté zkušenosti. Ústav byl založen v roce 1951. Od sedmdesátých let patřil pod firmu Sempra Praha, která nabídla roku 1997 menšinový podíl šesti společníkům. Dnes je z „výzkumáku“ společnost s ručením omezeným, v níž Sempra drží podíl 19,3 procenta. „Jsme výzkumnou organizací, veškerý zisk je po zdanění reinvestován do výzkumné činnosti,“ vysvětluje jednatel Ludvík, dle něhož ústav přežil i těžká léta restrukturalizací. „Také jsme nebrali tři měsíce výplatu, chodili do práce jen dva dny v týdnu. Ale je důležité, že vůdčí osobnosti – ti v dobrém slova smyslu blázni – od ovocnářství neutekli,“ vypráví. Výzkumný ústav zelinářský, který býval v Olomouci, takové štěstí neměl. V roce 1994 byl zrušen a Česku chybí.
Genofond 2252 odrůd! VŠÚO sestává ze čtyř odborů: oddělení genetiky a šlechtění (křížení, nové odrůdy), oddělení technologií (řez, závlahy, podnože), oddělení ochrany (virologie, bakteriologie, fytopatologie, entomologie) a konečně i oddělení genofondů. „To je rarita. V něm máme asi 2300 odrůd na 27 hektarech, jako jediné ovocnářské místo v ČR. Víte, semenáři to mají lehčí. Nasejí pšenici, sklidí, zmrazí semena, pak je mají několik let v genobance, poté je přesejou a mají nové osivo. My ne. Musíme stromy mít fyzicky na poli. Neumíme zmrazit větev nebo pupen a pak je použít. Nové metody uchování jsou teprve ve vývoji. O těch našich 27 hektarů se musíte stále starat, stromy ošetřovat, stříkat, hnojit… Nemůžeme to nechat ladem,“ říká inženýr Ludvík o sadu, kde se stromy velmi liší. Plody jsou různě veliké, zbarvené, pestré. O odrůdy, které v Holovousech vyšlechtili, se zajímají i v zahraničí: v Chile, JAR, USA i Německu. Bodují prý hlavně třešně.
Pomologové pro Česko
Šance získat na pomologický výzkum peníze z Bruselu si vedení všimlo v roce 2006. Projekt centra, jehož důležitým hybatelem byl i druhý jednatel František Paprštein, byl průběžně připravován a přihlášen do takzvané výzvy. Napoprvé neuspěl. Holovouští to však zkusili loni v listopadu znovu. „Záměr jsme přepracovali. Doplnili to, co nám bylo vytýkáno. Měli jsme i více zkušeností, protože připravit celou dokumentaci nebylo jednoduché,“ tvrdí Ludvík.
VŠÚO dosud užívá především pronajatých pozemků a prostor holovouského zámku, takže možnosti pro další rozvoj byly poměrně omezené. Nové středisko by dodalo výzkumu větší jistoty – do roku 2013 má být vystavěno na pozemku za skladem, který je již součástí stávajícího podniku. „Postavíme novou budovu, laboratoře i skleník pro výzkum šlechtění s regulovanými podmínkami. Počítáme se vznikem patnácti kvalifikovaných míst,“ uvádí se v záměru centra, které by mělo přinášet užitek celému českému ovocnářství. Podle ČTK pracuje v oboru asi 6000 lidí, kteří vyprodukují sladké plody za tři miliardy korun ročně.
Impakty? Čtou nás Češi Ústav, kde se šlechtí jablka nebo vyvíjejí postupy pro tuzemské podmínky, ukazuje i na nečekané „nedostatky“ v hodnocení účelnosti. Ministerstvo školství sestavilo mezinárodní a aplikační panely hodnotitelů, kteří měli záměry bodovat. „Prý máme málo publikací v impaktovaných zahraničních časopisech. Možná. Ovšem naši ovocnáři nám v průzkumech říkají: ,Pánové, my nechceme anglicky psané časopisy z Ameriky. Chceme české metodiky, které vydáte a já si je přečtu v sadu!‘ My byli hodnoceni jako univerzity nebo Akademie věd, ale přitom jsme výzkumný ústav s aplikacemi pro české prostředí. To je rozdíl,“ říká ředitel instituce, která spravuje největší ovocnářskou knihovnu v republice se sedmnácti tisíci svazky. Už 42 let rovněž vydává – pochopitelně v češtině – odborný časopis Vědecké práce ovocnářské.
Ovocnářsko-zelinářský Olymp
Experti požadovali od centra, jež především spolupracuje s Mendelovou univerzitou, i větší součinnost s vysokými školami. Rezervy jsou prý také v „marketingu“ výsledků – ano, umění prodat své dovednosti čeští výzkumníci často postrádají. Naopak pochvaly se pracovišti dostalo v návaznosti na domácí organizace: jednak na Ovocnářskou unii ČR, za druhé na Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, které jsou cestou ke 470 ovocnářským subjektům v České republice. „Kromě výzkumných aktivit středisko nabídne rozmanité vzdělávací programy, semináře a školení. A jak říkám: protože pěstitelé dalších zemědělských komodit podobné zařízení postrádají, můžou u nás nalézt zázemí i oni,“ dodává ředitel Ludvík.
Myšlence je nakloněno i obecní vedení. „Dotace ještě není definitivně schválena, ale velmi jí fandíme. Jde o nebývalé zvýznamnění obce. Ústav má za sebou více než padesát let činnosti, tudíž se i my snažíme okolí přizpůsobit, zvelebit a zajistit důstojný vstup do areálu, kam míří zahraniční návštěvníci,“ řekla týdeníku EURO starostka Martina Berdychová. Podle ní přibudou i pracovní příležitosti: „Pokud bude projekt schválen, počítáme i s lokalitou pro výstavbu rodinných domů. Doufáme, že přijdou mladí lidé, výzkumníci. A je jen dobře, že se dostane na opravdu regionální projekt. Na obec s pětistovkou obyvatel.“
*
Více na: http://www.vsuo.cz/
BOX:
Prospěšní ovocnáři**
Výběr aktivit výzkumného ústavu v Holovousech:
* Uchování genofondů ovocných plodin v ČR
* Šlechtění jabloní, třešní, meruněk a slivoní
* Uvádění nových odrůd ze zahraničí
* Vývoj metod ochrany ovocných dřevin
* Monitoring výskytu chorob a škůdců
* Virologický výzkum u ovocných plodin
* Sledování pesticidových reziduí v ovoci
Pramen: týdeník EURO
