Velké technologické společnosti se stále více zajímají o jadernou energii. A rozhodně v tom nejsou samy – do hry se totiž pomalu, ale jistě zapojují i finanční giganti z Wall Street. Čtrnáct největších světových finančních institucí včetně Goldman Sachs, Morgan Stanley a Bank of America se rozhodlo podpořit snahy o ztrojnásobení kapacity jaderné energie do roku 2050. S odkazem na deník The Financial Times to uvedl web Business Insider.
Jak konkrétně chtějí finanční instituce k dosažení tohoto milníku přispět, dosud zveřejněno nebylo. Už teď je ale jasné, že by jejich podpora mohla hrát při plnění emisních cílů stanovených na loňské klimatické konferenci COP28 klíčovou roli. Pomoci by mohly také oživení jaderného sektoru jako takového.
Minulá energie budoucnosti
Na globální popularitě ztratila jaderná energie zejména v posledních desetiletích. Do té doby byla naopak považována za energii budoucnosti. Ještě v roce 2004 se na výrobě elektřiny v EU podílela 32 procenty, což bylo nejvíce ze všech dostupných zdrojů. Na jádro se dle Českého statistického úřadu tehdy spoléhalo více než na uhelné elektrárny, které vyrobily devětadvacet procent elektřiny, zatímco šestnáct procent připadalo zemnímu plynu a dalších patnáct pocházelo z obnovitelných zdrojů.
V následujících letech se pak struktura využívaných paliv výrazně proměnila. V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny (37 procent) z obnovitelných zdrojů, čtvrtinu elektřiny vyrobily jaderné elektrárny a téměř pětinu měl na svědomí zemní plyn.
Od výstavby jaderných bloků se v minulosti upustilo třeba proto, že se jednotlivé vlády obávaly vysokých nákladů na výstavbu infrastruktury. Kromě toho navíc měly strach z ekologických dopadů, ale také konkurence, kterou v té době představoval levný zemní plyn.
Jak upozorňuje Insider, loni podíl jaderné energie na globální výrobě elektřiny klesl na nejnižší úroveň od 80. let. Tento trend by se však mohl brzy změnit, a to nejen díky zájmu Wall Street, nýbrž i díky stále větší podpoře ze strany velkých firem. Potenciál v jaderné energii vidí i Mezinárodní energetická agentura, která v lednu uvedla, že tímto způsobem vyrobí svět v příštím roce rekordní množství energie.
U jádra čerpá Microsoft i Rolls-Royce
Konkrétní kroky momentálně podniká třeba Microsoft. Ten minulý týden uzavřel dohodu o znovuotevření jednoho reaktoru v jaderné elektrárně Three Mile Island, přičemž energii z tohoto zdroje se zavázal odebírat po dobu následujících dvaceti let.
Technologický gigant se před čtyřmi roky zavázal, že se do konce desetiletí stane uhlíkově negativním. I díky rozvoji umělé inteligence (AI), jejíž datová centra jsou na energii extrémně náročná, loni ale nakonec vyprodukoval ještě více emisí než v roce 2020. Pakt s jadernou elektrárnou se tak zdá jako krok správným směrem.
Na energetické nároky AI upozorňoval i generální ředitel společnosti Oracle Larry Ellison. V návaznosti na to investorům sdělil, že jeho firma staví datové centrum napájené malými jadernými reaktory. „Už jsme našli místo a elektrárnu, která má povolení pro tři reaktory,“ uvedl Ellison během telefonátu k výsledkům za první čtvrtletí.
Na obdobné technologii aktuálně pracuje i jeden z lídrů v oblasti malých modulárních reaktorů Rolls-Royce, jenž od britské vlády za tímto účelem dostane více než 200 milionů liber (skoro 5,5 miliardy korun). Společnost TerraPower, kterou spoluzaložil Bill Gates, zase plánuje výstavbu nové jaderné elektrárny ve Wyomingu.
Finanční instituce, jako jsou Goldman Sachs, Morgan Stanley, Bank of America, Barclays a BNP Paribas, se k tématu zatím nevyjádřily.
