Reaktor ITER ve Francii, který má umožnit jadernou fúzi, už spolykal miliardy eur. Zelení poslanci v Německu požadují, aby se ohromné prostředky investovaly spíše do obnovitelných zdrojů. Ředitel projektu Bernard Bigot kritiku odmítá s tím, že obnovitelné zdroje nikdy nemohou nabídnout spolehlivé dodávky energie.
Druhý nejdražší vědecký projekt planety po Mezinárodní vesmírné stanici je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER - International Thermonuclear Experimental Reactor), který se začal stavět v roce 2007 ve francouzském městě Cadarache.
Do roku 2015 stavba spolykala 14 miliard dolarů, celkový rozpočet byl stanoven na 18 miliard eur, později se navýšil na 20 miliard eur (530 miliard korun).
Z necelé poloviny (45 procent) je hrazen zeměmi EU, zbytek financuje USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Hrubá stavba má být dokončena v roce 2019. Plazmu má reaktor vyrábět okolo roku 2025, na plný výkon by měl najet v roce 2035. Reaktor je dimenzován na výkon 500 megawattů.
Jak funguje reaktor ITER
Neustále bobtnající náklady i posouvání termínů rozčiluje německé poslance Zelených a Levice. Zelená poslankyně v německém parlamentu Sylvie Kotting-Uhlová žádala vystoupení EU z projektu, když vyšlo na konci roku 2016 najevo, že se rozpočet musí navýšit minimálně na 20 miliard eur.
„Tento projekt je od začátku černá díra na peníze daňových poplatníků bez zjevných přínosů,“ prohlásila zelená politička. Podle ní by byl pro energetickou budoucnost Evropy užitečnější výzkum obnovitelných zdrojů.
„My, Evropané, dáváme každý den asi jednu miliardu eur za import energií. Ve srovnání s tím jsou náklady na projekt ITER poměrně nízké,“ odmítl kritiku pro německý Welt am Sonntag Johannes Schwemmer, ředitel firmy Fusion for Energy (F4E), jež je zodpovědná za evropskou účast na projektu ITER.
Půl bilionu korun do roku 2025 je podle Schwemmera přiměřenou částkou. „To je suma, kterou vydá jen Německo na Energiewende za rok,“ připomenul náklady Němců na odklon od jádra a fosilních paliv.
Cílem projektu v jižní Francii je vyrobit působením vysoké teploty energii ze směsi deuteria a tritia (izotopů vodíku). Deuterium se vyskytuje ve vodě. Tritium v lithiu. Odpadním produktem bude helium a proud neutornů.
| Jaderná fúze v energetice |
|---|
| Snaha po využití jaderné fúze jako zdroj energie je předmětem bádání, jehož cílem je vytvořit fúzní reaktor. K tomuto zkoumání slouží zejména tokamaky a stelarátory. Jednorázovou jadernou fúzní reakci není těžké vyvolat, je ale obtížné udržet ji v reaktoru po delší dobu a zajistit kladnou bilanci získané energie ku dodané. Reakce teoreticky použitelná pro výrobu energie na Zemi je syntéza deuteria a tritia: D + T → 4He + n Zdroj:cs.wikipedia.org/wiki/Jaderná_fúze |
Nynější šéf ITER Bernard Bigot (bývalý francouzský komisař pro atomovou energii), který šéfuje projektu od roku 2015, musel revidovat harmonogram a náklady. První plazmu reaktor nevyrobí v roce 2020, jak se plánovalo, ale o pět let později.
V rozhovoru pro Die Welt se Bigot také vyjádřil k tomu, jak budoucnost projektu ovlivní brexit (vystoupení Británie z Euroatomu) a zvolení Donalda Trumpa, který omezuje zahraniční spolupráci.
Podle něj britská vláda hodlá i po brexitu na projektu participovat. U americké strany chápe, že chce hájit své zájmy. „Spojené státy také chtějí vědět, zda jaderná fúze funguje, i když mají dostatek plynu, ropy a místa pro solární a větrné zdroje,“ vysvětlil. Takže i jaderná fúze může být jednou z energetických variant největší ekonomiky světa.
Účast na projektu se podle francouzského manažera Američanům vyplatí, protože platí devět procent nákladů, ale budou mít stoprocentní přístup k výsledkům výzkumu. Navíc mají i vlastní projekt, jenž se zabývá jadernou fúzí a přístup k vědeckým poznatkům potřebují.
Bigot tvrdí, že ani pokrok v technologiích obnovitelných zdrojů nemůže plně nahradit stabilní a předvídatelné dodávky elektrické energie. Jaderná fúze to má v následujících desetiletích umožnit.
Historie jaderné fúze v pěti minutách
Další články o energetice:
