Menu Zavřít

Jadranské ropné eldorádo

30. 6. 2014
Autor: Euro.cz

Chorvatsko už rozjelo tendry na těžbu ve „své“ části Jadranu. Italové mají z vrtání v pobřežních vodách strach

Z oblíbených pláží chorvatského ostrova Brač bude při jasném počasí nejspíš už brzy vidět i něco jiného než vzdálené italské pobřeží. Do pěti let by ve vzdálenosti šest až deset kilometrů od pobřeží mohly zakotvit ropné plošiny. Chorvaté se chtějí stát středomořským Norskem se vším všudy.

„Půjde o tři miliardy barelů ropy, o jejichž těžbu mají zájem Shell, Exxon i italská Eni.

Chtěli bychom, aby se Chorvatsko stalo malým Norskem,“ nechal se nedávno slyšet chorvatský ministr hospodářství Ivan Vrdoljak. V jižní části Jadranu jsou poměrně bohatá naleziště ropy, na severu – mezi Benátkami a Rijekou – by se dal těžit zemní plyn.

Tři miliardy barelů denně jsou trojnásobkem spotřeby země a vlastní těžbou by Chorvaté zcela odbourali závislost na dovozu dvou klíčových surovin. Proto to s těžbou evidentně myslí vážně. Do konce roku poběží výběrová řízení na 29 koncesí o rozloze mezi tisícem a 1600 kilometry čtverečními v chorvatských výsostných vodách; vítězové mají být známi nejpozději na začátku příštího roku.

turisty aNo, ropu ne Ložiska ropy a zemního plynu pochopitelně nejsou jen v chorvatských vodách, ale i na italské straně Jadranu. Italové se však k jejich využití stavějí úplně jinak. Senát nedávno velkou většinou zakázal průzkumné vrty uvnitř 12mílového pásma italských výsostných vod. A těžba má v Itálii jen minimum vlivných příznivců. Jednou z výjimek je bývalý předseda eurokomise a expremiér Romano Prodi. „Velká část vrtů probíhá podél hraniční linie italských výsostných vod, kde je jakákoli průzkumná činnost zastavena. Přitom například nedaleko obce Chioggia (v blízkosti Benátek) se nachází 16 ložisek, která by měla obsahovat přibližně 30 miliard krychlových metrů paliva,“ upozorňuje Prodi s tím, že „do roku 2020 bychom mohli zdvojnásobit těžbu ropy na 22 milionů tun ročně, což by mimo jiné přineslo investice ve výši 15 miliard eur.

A mohli bychom tak omezit energetickou závislost na Rusku, Libyi a Alžírsku“. Prodi přidal ještě jeden ryze pragmatický argument: Budouli těžit Chorvaté – jako že se zdá, že skutečně budou –, pak všechny ekonomické výhody slíznou oni, ale o následky případné ekologické havárie se s Itálií „podělí“.

Právě ekologické ohledy, respektive obavy z opakování toho, co se stalo při havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010, motivují odpor proti zahájení těžby. Italům se nelíbí už jen probíhající průzkum, který loni na podzim zahájila norská společnost Spectrum, která dno Jadranu při hledání ložisek ostřeluje zvukovými vlnami o síle až 260 decibelů – tedy dvakrát více, než vydává startující tryskové letadlo.

Tyto metody podle ekologů už přispěly k dramatickému poklesu počtu již tak ohrožených želv kareta a delfínů v Jaderském moři.

Na roztříštěné italské politické scéně panuje v odporu k těžbě pozoruhodná shoda.

Předseda oblastní vlády Benátska Luca Zaia (Liga severu) například prohlásil: „Tady nejde jen o eventuální únik ropy do moře. Dovedete si představit vrtné věže v blízkosti Benátek? Navíc toto je starý recept: budoucnost energetiky není ve fosilních palivech, ale ve větrné, sluneční energii a zpracování vodíku.“ Stejného názoru jsou levicoví předsedové oblastních rad Marche (Gian Mario Spacca) a Abruzza (Luciano D’Alfonso). „Myslím, že pro naši budoucnost je mnohem důležitější zachování krásy naší země, a tím také rozvoj turistiky. Za to jakýkoli počet barelů opravdu nestojí,“ řekl D’Alfonso.

Seizmický strašák Je pravděpodobné, že průzkumné vrty zjistí další ložiska; zdá se, že ropa se nachází i v Jónském moři v Tarentském zálivu. Průzkumnou činnost u italského pobřeží by nakonec mohl zastavit jiný argument, který u veřejnosti silně rezonuje: strach ze zemětřesení. Redaktor amerického časopisu Science Edwin Cartridge uveřejnil článek pod titulem Human Activity May Have Triggered Fatal Italian Earthquakes, ve kterém upozorňuje na možné souvislosti mezi vrty prováděnými různými ropnými společnostmi v obci Cavone (asi 50 km od Boloně) a zemětřesením, které postihlo oblast Emilia-Romagna v květnu 2012. Profesor geofyziky na boloňské univerzitě Enzo Boschi, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších italských seizmologů, prohlásil, že „nelze v žádném případě spojovat technicky omezené vrty v obci Cavone se zemětřesením, které během tří týdnů dvakrát postihlo velmi širokou oblast“.

Obava ze zemětřesení je v Itálii pochopitelná – stačí připomenout jen několik posledních a největších – Belice na Sicílii (1968), Furlansko (1976), Irpinia (1980), Umbrie (1997), Emilia Romagna (2012). V roce 1987 se drtivá většina Italů při referendu vyslovila pro zákaz jaderné energie. A hlavním důvodem nebyly náklady či problémy s odpadem. V seizmicky nestabilní Itálii většina voličů nevěřila ujištění odborníků, že „je možné zaručit stabilitu elektráren“.

Strašák zemětřesení v případě průzkumných a eventuálně i těžebních vrtů v Jaderském moři bude určitě použit, i když nikdo zatím neví, zda je legitimní, nebo ne. Chorvatské odhodlání spustit těžbu každopádně přinutí italské veřejné mínění k tomu, aby se konečně rozhodlo, jakou energetickou budoucnost chce zemi dát.

Odpůrci těžby ropy neustále hovoří o alternativních zdrojích energie. Ve skutečnosti se ale jedná jen o energii sluneční. Větrná byla ve většině případů zavržena – jednak proto, že vítr je v Itálii obecně mnohem mírnější než například v Severním moři, a také proto, že „listy rotorů hyzdí životní prostředí“, pod což by se podepsali i mnozí obyvatelé českého pohraničí.

Jenže pokud chce Itálie zůstat mezi průmyslově vyspělými zeměmi, bude muset ten energetický rébus rozlousknout. Samotná sluneční energie jí stačit nebude.

bitcoin_skoleni

Tři miliardy barelů denně jsou trojnásobkem chorvatské spotřeby a vlastní těžbou by Chorvaté odbourali závislost na dovozu dvou klíčových surovin. JADERSKÁ NALEZIŠTĚ. V Jaderském moři jsou nyní v provozu zhruba dvě desítky plynových vrtů a několik ropných plošin. Většina nově objevených zásob se nachází na severu, kde je moře nejmělčí (kolem 200 metrů hloubky), a dále podél italského pobřeží, část nalezišť je i na jihu.

O autorovi| Josef Kašpar, spolupracovník redakce

  • Našli jste v článku chybu?