Pokud by se německá energetická koncepce nedařila, bylo by možné se k jádru vrátit, navrhuje saský ministerský předseda Michael Kretschmer z CDU.
V době odpojování posledních reaktorů v Německu se stále častěji objevují mezi odborníky i politiky názory, že by se země neměla úplně a definitivně vzdát jaderné technologie a využívání jaderné energetiky v budoucích letech.
Zvláště, když se k tomu přidá i odpojování uhelných zdrojů, mohlo by mít Německo problém s bezpečností dodávek elektřiny. Někteří se dokonce obávají i výpadků proudu.
Má se Německo vrátit k jádru?
Naposledy se rázně proti konci jádra v německé ekonomice vyslovil i ministerský předseda Saska Michael Kretschmer z vládní CDU. Přitom právě kancléřka Angela Merkelová z této konzervativní strany je dlouhodobě proti jaderné energetice. Po havárii v elektrárně v japonské Fukušimě v roce 2011 její vláda prosadila úplný konec jádra v Německu. Poslední bloky se mají odpojit ze sítě na konci roku 2022.
„Zda to bude nutné, bude záviset na tom, zda energetický přechod k obnovitelným zdrojům bude fungovat. Zda náklady zůstanou v rozumných mezích a zda bude zaručena bezpečnost dodávek,“ řekl saský politik novinářům. Dodal ale, že návrat k atomové energii připadá v úvahu v časovém horizontu 10 až 15 let. O další budoucnosti jádra v největší evropské ekonomice by podle něj měli rozhodnout kromě politiků i občané.
Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit, ptá se vlivný německý ekonom Sinn
Je přesvědčen, že Německo nesmí přijít o své jaderné know-how. „Jaderný výzkum musí být nadále prováděn a propagován, musíme být otevřeni všem technologiím. To ale neznamená, že musíme stavět nové jaderné elektrárny. Ale tuto schopnost si musíme i nadále udržet,“ doplnil.
V zemi byl v prosinci ukončen provoz výzkumného reaktoru v Berlíně. V provozu zůstává jen výzkumný reaktor v Mnichově. Zejména politici německých Zelených žádají, aby ani výzkumné a univerzitní reaktory německý stát nepodporoval.
Ani v rámci Evropské unie nepanuje shoda na tom, zda mají být v budoucnu finančně podporovány nové jaderné projekty. Jádro jako zelenou variantu v energetice, jež neprodukuje emise CO2, podporuje především Francie, která z atomu vyrábí více než dvě třetiny své elektřiny.
Další čtěte:
Reaktor v Bádensku končí. Zelení slaví, místní ale budou odebírat elektřinu z francouzských bloků
Větrníky, kam se podíváš. Odpor lidí k turbínám chtějí němečtí politici zlomit penězi
Bod zlomu: dánský Ørsted staví pro Němce první větrný park bez státní pomoci
