Manifest znalostní společnosti 2004
Jiří Fabián: Bez informatiky se nemůže rozvíjet efektivní a racionální státní správa - skutečný servis pro občana, jímž je nezbytné nahradit přetrvávající byrokratickou mašinerii.
Oblasti a role
Pokládáme za užitečné rozdělit veškeré činnosti vykonávané státem do čtyř oblastí reprezentujících čtyři navzájem značně odlišné role, v nichž stát vystupuje:
1. Stát jako vykonavatel veřejné moci a poskytovatel služeb občanům i podnikům
2. Stát jako odpovědný vlastník
3. Stát jako zákazník
4. Stát jako tvůrce pravidel a regulátor
Servis pro občana
Bez informatiky se nemůže rozvíjet efektivní a racionální státní správa (1) - skutečný servis pro občana, jímž je nezbytné nahradit přetrvávající byrokratickou mašinerii. Orgány státní správy, samosprávy i další úřady jednak mohou pomocí informačních a komunikačních technologií podstatně zjednodušit, zlevnit a zkvalitnit svou práci, jednak tím získají možnost nabídnout občanům i podnikatelským subjektům širší rejstřík služeb. Zpětně se dají očekávat pozitivní účinky na ekonomiku, protože méně byrokratických překážek znamená vyšší produktivitu práce. Důležitým důsledkem je také zprůhlednění všech úředních úkonů – co se realizuje elektronicky, to je alespoň v principu dohledatelné a zveřejnitelné. To vše se shrnuje do pojmu e-government.
Roli státu jako vlastníka (2) nechápeme jen v úzkém smyslu, tedy vůči zbývajícím podnikům s majetkovou účastí státu. Stejně tak je stát vlastníkem a nositelem příslušné odpovědnosti ve vztahu k velké části veřejných služeb, tedy ke školství, zdravotnictví atd. Ve všech těchto oblastech je jeho povinností dbát na efektivitu provozu a na kvalitu poskytovaných výstupů. Pro využití digitálních technologií tak platí v zásadě totéž jako u role (1). V obou těchto oblastech platí stejná zásada jako při zavádění informačních systémů podniků: digitální technologie jsou k ničemu a mohou dokonce být značně škodlivé, pokud jejich využití nepředchází důkladná analýza používaných postupů a procesů. Na ni pak navazuje nevyhnutelná změna směrem k racionálnímu fungování – až pak přijdou ke slovu počítače.
Dodržovat právo v praxi
Stát jako zákazník (3) je zdaleka největším odběratelem zboží a služeb všeho druhu v rámci českého trhu. Má tedy obrovský význam pro všechny dodavatele a musí si tohoto významu být vědom. V roli zákazníka je stát povinen vystupovat nejen odpovědně a šetrně; zaměřením své spotřeby může snadno a účinně podporovat vznik ekonomického prostředí podporujícího znalostní ekonomiku. Jednoduchý příklad představuje elektronický podpis. Pokud stát investuje do jeho infrastruktury (jak se to poslední dobou skutečně začíná dít), povzbudí tím používání elektronické komunikace i mezi podniky navzájem. Tím vzroste jejich celková konkurenceschopnost. Stát jako dodavatel služeb, jako vlastník i jako zákazník (1 až 3) musí tvořivě hledat cesty financování svých investic, využívat partnerství se soukromým sektorem, jasně preferovat efektivní řešení, brát v úvahu návratnost svých investic. Úloha státu jako tvůrce pravidel (4) je jasná a zřejmá, jen je třeba připomenout, že ji nelze zužovat na pouhý zákonodárný proces. Kromě zákonů je třeba vytvářet řadu podzákonných norem a především pak dbát na dodržování právního řádu v praxi. Přestože si to zatím málokdo připouští, všechny klíčové otázky dalšího rozvoje digitálních technologií jsou otázkami politickými. Z technického hlediska je dnes možné téměř cokoli. Jenže počítače přestaly být nástrojem specialistů a staly se pro mnohé – výhledově prakticky pro každého – základní životní pomůckou. Děláme na nich svou práci, komunikujeme s přáteli i úřady, nakupujeme, bavíme se. Práva, svobody a povinnosti, jež máme v reálném světě, je zapotřebí přenést i do kyberprostoru. Příklady lze najít na každém kroku: například je třeba zajistit, aby práva a povinnosti zákazníka i prodávajícího byla identická, ať jde o nákup v normálním obchodě, nebo přes internet. Proto dramaticky roste význam legislativy spojené s technologiemi.
