aneb chyby, které z nás při výběru vína vždy udělají blbceCesta k vlastnímu znemožnění je vždy hladká a mnohdy nečekaně rychlá.V restauraci je nejsnazší cestou k tomuto cíli touha ukázat se před společností jako znalec vín objednávkou drahého vína, o němž nic nevíte.
aneb chyby, které z nás při výběru vína vždy udělají blbce
Cesta k vlastnímu znemožnění je vždy hladká a mnohdy nečekaně rychlá.V restauraci je nejsnazší cestou k tomuto cíli touha ukázat se před společností jako znalec vín objednávkou drahého vína, o němž nic nevíte.
Právě drahá vína mívají určitý vyhraněný charakter, který je dán složením odrůd, oblastí původu, způsobem vinifikace, stářím vína a dalšími faktory, zatímco levnější vína jsou zpravidla jednoduchá, průměrná a tím pádem i méně „konfliktní“.
Rizika ochutnávky
Jestliže jste si ale jisti tím, že k vaší langustě je ideální Chablis Les Clos z roku 1993 od Williama Fvra, potom neváhejte a dopřejte si potěšení hodné pravého gourmeta. Ale jestli si jistí nejste, dejte raději na doporučení sommeliéra. Není to nic nedůstojného, naopak - právě od toho v restaurantu je. V opačném případě se vám totiž může stát, že zvolíte typ nebo ročník vína, který se k vašemu menu nebude vůbec hodit a snaha zapůsobit na pozvanou dámu dojmem granda se tak snadno může minout účinkem. Objednávka neznámého vína v sobě skrývá i jiná rizika. Přímo v centru Prahy si tak v jedné restauraci můžete objednat za 980,- Kč víno, které jinak objevíte na pultech supermarketů v ceně 170,- Kč. Ale to patří spíše do jiného tématu. Ochutnání vína se musí dít neokázale a velmi decentně. Je pravda, že zraky celé společnosti jsou v tu chvíli upřeny na vás a čeká se jen na váš verdikt. Nenechte se ovládnout nervozitou, ale také nepodlehněte nutkání vypadat jako zkušený degustátor. Jestliže začnete za hlasitých doprovodných zvuků víno v ústech „probublávat“, budete v tu chvíli vypadat spíše jako přesvědčivý prodejce vířivých van. Smyslem ochutnání není analýza aromatických a chuťových vlastností, ale pouze posouzení, zda je víno v pořádku a nemá žádnou zjevnou vadu. Na místě není ani furiantské mávnutí rukou - rozlévejte, toto víno znám a ochutnávat jej nemusím. Opak je pravdou - i láhev toho nejslavnějšího a nejdražšího vína může být „zakorkována“.
Raději bodněte prstem
Rozlévaná vína jsou v našich restauracích zatím stále vzácností. Většinou se jedná o běžná, stolní vína. A samozřejmě vermuty a obdobné fortifikované nápoje. Ty jsou přinášeny již rozlité do sklenic a rozhodně se neochutnávají. Možná sice budete mít chuť poválet objednané Cinzano na jazyku, abyste zjistili, zda vám místo něj číšník nedonesl řádně vychlazenou Tesavelu nebo Ontario. Ale při nízké teplotě nápoje je to úkol téměř nemožný a tak vám nezbude, než vsadit na důvěru k personálu. Jestliže si nejste jisti výslovností názvu, je rozumnější ukázat obsluhujícímu vybrané víno ve vinném lístku. Ani to není žádná ostuda - nikdo není povinen znát všechny taje a úskalí francouzské, španělské či italské gramatiky. Narazíte-li například na takový jazykový skvost, jakým je „Muscadet Sčvre et Maine sur lie Chateau du Coing Saint Fiacre Cuvée Comte Hubert“, pak je zabodnutý prst ve vinném lístku téměř jediným možným způsobem objednávky. I kdybyste to totiž vyslovili správně, nebude vám s velkou pravděpodobností zase rozumět číšník. Stolování v restauraci skýtá desítky dalších možností, jak se společensky znemožnit. Více než s vínem je ale většina těchto záludností spjata spíše s konzumací pokrmů. Takže až budete muset bojovat s krunýři a klepety mořských živočichů, dolovat obsah šnečích ulit či zapalovat cukr nad sklenkou absintu, vzpomeňte si na jednu všeobecně platnou radu: Když si nebudete jisti tím, co máte v následujících chvílích dělat, tak ať už se rozhodnete pro cokoli, učiňte to s nezpochybnitelnou suverenitou. V takovém případě totiž znejistí ostatní členové společnosti a budou si myslet, že se chyby dopouštějí oni. Pokud ovšem nebudete chtít třeba pojídat bujón vidličkou.
autor je místopředseda České asociace dovozců vín
Pokud si nejste jisti výběrem vína, dejte raději na doporučení sommeliéra. Není to nic nedůstojného, naopak - právě od toho v restaurantu je.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
