Bývalá centrální bankéřka a předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády Eva Zamrazilová vidí hlavní problém pro banky v nárůstu nesplácených úvěrů. „Nesmějí zaškrtit ekonomiku příliš, aby nevytvářely část zombie ekonomiky, která pak prokazatelně snižuje hospodářský potenciál i výkon země. To bude obtížné,“ zahájila konferenci, kterou moderovala Michala Hergetová.
Takzvaná zombie ekonomika by vznikla, kdyby úvěry dostávali i podnikatelé či firmy, jejichž životaschopnost je do budoucna mizivá. Hlavním úkolem bank tak bude nalezení rovnováhy mezi vlastní opatrností, která je bude nutit zarazit nové úvěry nemocným firmám, a přirozenou touhou po úrokových výnosech, které bankovní sektor živí.
Člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda dodal, že banky nemohou být tím, kdo bude poskytovat zásadní pomoc v krizi, ale tuto roli musí – přinejmenším v první fázi – převzít stát, ať už zárukami, nebo fiskální politikou. „Dojem, že banky unesou všechno, který převládal na začátku krize, je naštěstí už pryč. Když totiž oslabíme banky, oslabíme celou ekonomiku a nakonec zprostředkovaně i třeba matky samoživitelky, které patří mezi nejhůře postižené oběti krize,“ uvedl ekonom.
Podle Kovandy musí výrazně zasáhnout stát, jenž vládním dluhem jakoby nafoukne horkovzdušný balón, který přenese přes údolí smrti postižené firmy i živnostníky. Údolí smrti je metaforou naprostého vypnutí ekonomiky v některých sektorech, jako jsou cestovní ruch či maloobchod, o kterém rozhodli v březnu politici. „Nicméně je velmi těžké poznat, kdy má vláda přestat pomáhat, aby nevznikly zombie firmy, o nichž mluvila Eva Zamrazilová,“ dodal Kovanda.
Koloběh peněz
Životním optimistou je hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura, který věří, že v listopadu a prosinci, kdy skončí splátkové moratorium, dlužníci bank skutečně začnou splácet a banky utrpí jen malé ztráty, protože přehnaly oprávky, které musejí podle mezinárodních účetních standardů dělat na budoucí rizikové úvěry už nyní. Tyto ztráty už zaznamenaly v prvním kvartálu, kdy bankám klesly zisky zhruba o třetinu.
Bankéři mají optimismus v krvi, takže i generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix věří, že by se věci mohly rychle vrátit do původního stavu. „Na začátku jsme vypnuli ekonomiku, řada věcí přestala fungovat, zastavil se koloběh peněz a černého Petra mají firmy a podnikatelé,“ řekl Feix. Spotřebitelé však zatím peníze mají, ať už od zaměstnavatelů, nebo prostřednictvím podpůrných programů od státu. Zatím se ale bojí nakupovat. „Jde o to nastartovat, aby lidé zase utráceli a peníze se znovu dostaly k firmám. Například snížit daň z přidané hodnoty jako v Německu. Zadruhé je třeba dodat likviditu firmám a pomoci těm, kdo mají šanci přežít,“ pokračoval Feix.
Černého Petra podle něho musíme přenést od firem na stát, který bude ekonomiku sanovat dluhem. Přičemž nesmíme dospět do stavu, kdy se zvýší nezaměstnanost a problém se přenese na lidi čili spotřebitele.
Kdo ale koupí český dluh, který se podle ministryně Aleny Schillerové za letošní rok pravděpodobně zvýší o půl bilionu korun? Platí, že čím víc peněz stát utratí, tím dříve bude muset konsolidovat veřejné finance, abychom se nedostali na trajektorii Itálie, která má zadlužení přes 130 procent HDP. Podle současného vývoje lze předpokládat, že Česko během dvou let dojde ke schodku rozpočtu zhruba 700 miliard korun a vládní dluh se navýší na zhruba 45 procent ekonomického výkonu. „Koronavirus odezní a najde se na něho dříve či později lék, ale stárnutí populace tady zůstane. A budeme ho řešit s mnohem vyšší mírou zadlužení, takže na dluhovou brzdu narazíme už v třicátých letech,“ pojmenovala hlavní problém Česka Eva Zamrazilová.
Nemovitostní periferie
V Česku nicméně stále platí, že banky jsou ve výjimečně dobré pozici. Mají vysokou kapitálovou přiměřenost v průměru kolem 18 procent. Jsou vysoce výkonné s návratností kapitálu přes 13 procent. K tomu je stát pořád ještě relativně málo zadlužený a firmy a spotřebitelé drží na účtech hotovostní přebytky.
Banky by tak mohly vydržet i případný propad cen nemovitostí, který nás podle Kovandy čeká v příštích dvou letech.
„Bude tady generační příležitost k nákupu nemovitosti, i proto, že došlo k dramatickému propadu ceny peněz. Je to dobrá zpráva pro zájemce o hypotéku,“ řekl. Podle něho se v méně atraktivních lokalitách, jako jsou například sídliště, ceny nemovitostní sníží o 10 až 15 procent. Podobný příběh vidí v tuzemské ekonomice Zamrazilová, podle níž byl propad spuštěn koncem krátkodobých pronájmů přes platformy jako Airbnb. „Snad to bude pro mladé lidi příležitost, jak se dostat k vlastní nemovitosti,“ uvedla.
Propad, který by pošramotil bonitu jejich úvěrů, bankéři nevěstí. Podle Staňury Češi prostě milují vlastnické bydlení, a budou proto kupovat „cihly“ i dále. Osobně vsadil láhev červeného vína na to, že dva roky budou ceny nemovitostí v Praze v průměru stejné jako dnes, tedy 115 tisíc za metr čtvereční.
Pesimistou není ani Feix, který dodává, že v minulých letech v Česku existoval enormní převis poptávky po nemovitostech nad nabídkou. Tento převis se nyní zkoriguje. „Neočekávám však, že by mělo dojít k významnému poklesu cen nemovitostí,“ řekl.
Pro banky nicméně bude současná krize katalyzátorem. Ukázalo se dříve nemožné, že bankovní úředníci například mohou efektivně pracovat z domova, že klienti mají obrovskou schopnost obsluhovat své peníze vzdáleným přístupem přes internetové bankovnictví (naučili se to i senioři), takže nebude potřeba tolik poboček či pracovní síly. „Banky už osekaly marketingové rozpočty, budou zavírat pobočky a budou propouštět lidi, aby zachránily své výnosy,“ pronesl otevřeně Staňura. Přijde obrovská digitalizace a staré zkostnatělé bankovní kolosy budou zase o kousek blíže modernímu věku.
Účastníci online konference
Jiří Feix, předseda představenstva a generální ředitel Hypoteční banky
lukáš Kovanda, ekonom a člen národní ekonomické rady vlády
Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace
Eva Zamrazilová, předsedkyně národní rozpočtové rady
Michala Hergetová, moderátorka
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
