Máte pocit, že policie nebo jiné státní orgány překročily své zákonné pravomoci? Možnosti obrany jsou u odposlechu bezzubé.Pokud se vám nelíbí odposlech a máte podezření z překročení pravomocí státních orgánů, můžete podat stížnost - spolu se žádostí o prošetření - parlamentní komisi pro kontrolu nasazení operativní techniky.
Máte pocit, že policie nebo jiné státní orgány překročily své zákonné pravomoci? Možnosti obrany jsou u odposlechu bezzubé.
Pokud se vám nelíbí odposlech a máte podezření z překročení pravomocí státních orgánů, můžete podat stížnost - spolu se žádostí o prošetření - parlamentní komisi pro kontrolu nasazení operativní techniky. Ta má ale pouze omezené pravomoci k tomu, aby věc posoudila. Může totiž jen prozkoumat, zda byl odposlech povolen soudem. Nemůže však hodnotit, zda dotyčný je (byl) odposloucháván oprávněně, či nikoli. Komise tedy dospěje pouze k rozhodnutí, zda byl, nebo nebyl porušen zákon. Žádný orgán činný v trestním řízení - ani zmíněná parlamentní komise - nemá oprávnění sdělit stěžující si osobě, že byla odposlouchávána. A to ani v případě, že tímto odposlechem nebyl zjištěn žádný poznatek o protiprávním jednání. ODS proto ve sněmovně navrhuje změny zákonů. Ty by podle předsedy parlamentní komise, poslance Jiřího Bílého, měly umožnit, aby občané, na něž policie vedla odposlechy s negativním výsledkem, byli o této skutečnosti informováni. Komise je navíc zcela bezzubá, pokud policie používá metody, které nejsou dostatečně legislativně podchyceny. Jde třeba o případ komunikace s bankou přes telefonní přístroj, kdy může dojít k prolomení bankovního tajemství. Legislativně a technicky není pod kontrolou ani používání mobilního odposlechu, například systému Agáta. Ten totiž může sledovat telefonní signál, a tím pádem lokalizovat případného pachatele, může ale rovněž telefonní hovor ze zaměřeného přístroje odposlouchávat. Pochopitelně bez soudního povolení a bez záznamu, k čemu konkrétně byl přístroj použit. Občan je téměř bezmocný i v případě, že jej odposlouchává někdo jiný než policie či tajné služby. Což se sice netýká ani tak odposlechů telefonních (protože technika na sledování telekomunikačního provozu je příliš drahá), ale především odposlechů prostorových. Pořídit si odposlechovou techniku není finančně tak náročné. Přitom zisk z takto nelegálně opatřených informací může být enormní. Řada odborníků, včetně některých politiků, se domnívá, že tímto způsobem unikají často strategické informace z různých jednání. Státní i soukromé firmy tak kvůli nechtěnému prozrazení neveřejných informací přicházejí o značný zisk. Riziko naproti tomu není prakticky žádné. Jediným trestem může být pořádková pokuta za přestupek. Také to chtějí poslanci ODS změnit. Soukromí osob a jejich vzájemná neveřejná komunikace by měly být chráněny bez ohledu na použité médium. Místopředseda sněmovny a stínový ministr vnitra Ivan Langer navrhuje, aby byl nepovolený odposlech trestným činem. Podle poslance Bílého by se rovněž mělo změnit postavení právnických či fyzických osob, které vyrábějí či obchodují s odposlechovou technikou, případně které odposlechy provádějí. Zatímco dosud se jednalo o volnou živnost, nový zákon by měl v tomto směru požadovat přinejmenším licenci. V případě porušení daných pravidel by pak firma o licenci přišla. Také u soukromých osob by žádost o povolení odposlechu - stejně jako je tomu u policie - povoloval soud. Pokud však máte dostatek trpělivosti a skutečně silné argumenty, existují přece jen už nyní dva možné způsoby obrany: Podle advokáta Stanislava Devátého může občan podat za určitých podmínek trestní oznámení pro trestný čin poškozování cizích práv. Pokud v souvislosti s odposlechem došlo k nějakému neoprávněnému prospěchu, lze podat i oznámení pro podvod. V takovém případě se můžete k trestnímu stíhání připojit také jako poškozený se žádostí o náhradu škody, nejpozději ale do zahájení dokazování při hlavním líčení. Pomůže, když už máte vypracovaný znalecký posudek k vyčíslení vzniklé škody. Cítíte-li se kvůli odposlechu poškozeni na soukromí, můžete jako občan podat žalobu na ochranu osobnosti. Pokud došlo i k hmotné újmě, lze také v tomto civilním řízení škodu vyčíslit a žádat její náhradu. To se týká třeba případů, kdy podnikatel přijde kvůli nelegálnímu odposlechu o zakázku. Takový civilněprávní spor je však často dlouhý a má nejistý výsledek.
