Představy de lege ferenda jsou výsadou studentů, nikoli chloubou státní mocí nadaných úředníků
Dobrou paměť jsem dříve považoval za svou výhodu. Pamatuji si ještě ze školky, že „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Z hodin literatury na základní škole si vybavuji, že pokud budu čertu činiti dobře, peklem se mi odmění. A na právnické fakultě nás zase učili, že zákony tu jsou od toho, aby se jimi lidé řídili. Také nám říkali, že když se někdo zákony neřídí, existují možnosti, jak se svých práv domoci. Ale potom přišla praxe.
Bez ohledu na obor činnosti, spory byly, jsou a budou. Lidé i podnikatelé mají různé priority a ty se střetávají ve sporu. Mým cílem je vždy smírné řešení – ušetří se tím peníze i čas. Správní řízení i soudní řízení se na opak mohou táhnout léta, výsledku se možná ani nedočkáte a vaši nástupci si marně lámou hlavu, o co že vlastně šlo a proč teď sklízejí bouři, když oni vítr neseli.
Jsou ale situace, kdy není volby a kdy pro ochranu zájmů akcionářů není jiná možnost než se bránit s použitím veškerých dostupných právních nástrojů. A doufat. Doufání, že nebude třeba doufat v doufání, je právnickou noční můrou. K uzoufání.
Noční můrou je vysvětlovat akcionářům, že právo je jedna věc, ale výsledek řízení druhá. Že souhlasíme, že představy de lege ferenda jsou výsadou studentů, nikoli chloubou státní mocí nadaných úředníků, kteří rozhodují právně i věcně komplikované spory se zásadními dopady.
Telekomunikace jsou vzhledem k množství různých technologií odvětvím dynamickým, s vysokou hodnotou investic. Zároveň jsou svazovány stále silnější regulací. Převedeno na názornější terminologii – jedná se o směs tzv. třaskavou.
Exploze třaskaviny je vlastně rychlým hořením. Jsou i látky, které hoří přes snahu o jejich rychlé uhašení za každou cenu. To je fyzika. Přání de lege ferenda, tedy přání otcem myšlenky, jaké by právo mělo být, zde nefungují. Ani zametání pod koberec.
Zde funguje třetí Newtonův zákon, jeden ze základních fyzikálních principů známější jako zákon akce a reakce. Sir Isaac Newton jím popsal, že působíli na jedno těleso určitá síla, působí stejně velká síla směrem opačným. Nevyhnutelně. Těleso ani síla nemají volby. Zkrátka se to tak stane.
A tak se z trhu ozývá volání. Zkrátka se to stalo. Už bylo načase. Paní učitelka ze školky by jistě měla velikou radost. Možná ani netušila, že její dobře míněná rada o volání do lesa se ve skutečnosti dá zapsat i jako F12 = –F21.
Jak jsem se to jenom dostal k zákonu akce a reakce… Aha, už vím – přišla praxe.
O autorovi| JAN KLOUDA, ředitel právního oddělení, Vodafone Česká republika
