Hlavním problémovým prvkem vyjednávání je tzv. fond obnovy podporovaný německo-francouzským tandemem s cílem pomoci zemím nejvíce zasaženým pandemií koronaviru. Jediným finančním zdrojem fondu, ve kterém bude 750 miliard eur – z toho 250 miliard v půjčkách, zbytek ve formě dotací, by měl být společný úvěr EU na finančních trzích. Unie má totiž šanci dosáhnout na výhodnější parametry, než by měly samostatně státy, které byly už v době před pandemii zadluženy - jako například Itálie nebo Řecko.
S tímto návrhem však nesouhlasí fiskálně konzervativní státy jako Nizozemí, Rakousko nebo Dánsko. Jejich představitelé odmítají společné zadlužování jako riskantní a nepřípustný tah. K těmto klasickým zastáncům vyrovnaných státních rozpočtů, k nimž ještě nedávno patřilo i Německo, se hlásí i další členské státy jako Finsko pod vedením premiérky Sarah Marinové nebo i Česká republika.
Český premiér Andrej Babiš je dlouhodobě nespokojen s faktem, že by se o přerozdělování financí mělo rozhodovat i na základě míry nezaměstnanosti, která je v České republice dlouhodobě na nejnižší unijní úrovni.
Kvůli nespokojenosti řady unijních zemí předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil nový návrh finančního rámce, který vzal do úvahy připomínky odpůrců předchozího nastavení. Celkový objem byl snížen o 26 miliard eur, škrtnutí výdajů se dotklo výzkumu, mezinárodní pomoci nebo ochrany vnějších hranic.
Bez úprav naopak zůstaly zemědělské dotace nebo kohezní fondy, stejně tak jako i kritizovaný fond obnovy. Změny ocenil jeden z odpůrců původního návrhu nizozemský premiér Marc Rutte, který označil nové parametry za posun správným směrem.
Přesto ze slov německé kancléřky Angely Merkelové lze vyčíst skepsi ohledně široké dohody napříč státy. „Nejsem dnes schopna říct, zda v pátek dosáhneme dohody,“ uvedla Angela Merkelová po jednání s italským premiérem Guissepem Contem.
Právě Itálie, Německo, Francie a ostatní státy jižního křídla EU jsou zastánci aktuálně navržených parametrů. Merkelová s Contem se shodli na nutnosti schválení návrhu, aby mohly státy jako Itálie nebo Španělsko z unijních peněz čerpat již příští rok a využít je tak na obnovu svých ekonomik.
Problémem by mohla být i další část návrhu, a to podmínky pro čerpání unijních peněz zaměřené na dodržování vlády práva v členských zemích. Tuto podmínku kritizuje zejména maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda je dlouhodobě kritizována jak od představitelů členských států, tak vysoce postavenými unijními politiky. Orbán v případě, že by se podmíněnost pro čerpání evropských financí skutečně v návrhu objevila, hrozí vetem celého víceletého finančního rámce.
