S tím, jak se farmaceutický výzkum stále prodražuje, nabízejí rostlinné látky rezervoár šetřící náklady
Co je na rostlinách tak výjimečného, že jsme čtyřem z nich – konopí, ostropestřeci, stevii a santalu – věnovali v tomto čísle takovou pozornost? Je to především jejich potenciál poskytnout účinné látky využitelné v moderní medicíně. Často citovaným komerčně úspěšným lékem s miliardovými prodeji je například Paclitaxel, používaný jako cytostatikum, jehož účinná látka byla izolována z tisu rostoucího na pacifickém pobřeží USA. Při léčbě některých neoplasmů se osvědčil a dobré peníze vydělal léčivý přípravek Vincristin, uvedený na trh americkou firmou Eli Lilly, který byl vyvinut na bázi alkaloidů z původně madagaskarského barvínku růžového.
Triviálně řečeno, rostliny jsou pro farmaceutický výzkum tak zajímavé proto, že nedovedou utíkat. Zbaveny možnosti únikové reakce musely rostliny vyvinout chemické obranné mechanismy, jež by je ochránily před predátory, nemocemi a změnami vnějšího prostředí a které jim mnohdy umožňují přežít stovky, a někdy i tisíce let – což daleko překonává ostatní živé organismy.
Z evolučního úspěchu rostlin samozřejmě bohatě těžily nejrůznější kultury. Od Mayů až po staré indické a čínské civilizace, které shromažďovaly poznatky o využitelnosti rostlin, ať již ve výživě, léčitelství či kosmetice po tisíce let.
Jen v jihovýchodní Asii jich bylo identifikováno 6500, v tradičním indickém léčitelství se dnes užívá asi 800 druhů léčivých rostlin, obdobná čísla jsou uváděna z Číny. Značná část dnešních moderních léků je odvozena od aktivních látek rostlinného původu, byť dnes ve většině případů připravovaných synteticky. S tím, jak se farmaceutický výzkum stále prodražuje, nabízejí tradiční rostlinné drogy zajímavý rezervoár potenciálně šetřící čas a náklady. Reverzní farmakologie postupuje „odzadu“ – z rostlin používaných v tradiční medicíně se pokouší izolovat účinné látky a ve standardizovaných klinických zkouškách se snaží vyvíjet nové preparáty.
Bioprospekce, tedy zkoumání rostlin, ale i jiných živých organismů, dnes zažívá opravdovou renesanci díky ohromnému pokroku v diagnostických technologiích a postupech, molekulární biologii a genetice. Zatímco před třiceti lety se bioprospekcí a výzkumem vyšších rostlin systematicky nezabývala žádná z významných farmaceutických společností, dnes se celosvětově screeningem živých organismů z hlediska medicínského využití zabývají stovky organizací a výzkumných týmů. Nehledě na kumulované znalosti tradiční medicíny a současnou aktivitu není světová biodiverzita ani zdaleka prozkoumána, což platí především pro biodiverzitu tropických deštných lesů, kde bylo vzhledem k medicínské „vytěžitelnosti“ analyzováno sotva pět procent rostlinných druhů (u ostatních živých organismů je tento podíl ještě podstatně nižší). Z praktických důvodů se výzkum zaměřuje především na druhy, které jsou příbuzné s rostlinami, jež mají prokázanou přítomnost farmakologicky zajímavých substancí, nebo na rostliny účinně odpuzující například hmyz, a lze proto předpokládat, že obsahují biologicky účinné látky. Podle amerického Národního ústavu pro výzkum rakoviny 70 procent rostlin se slibnými charakteristikami pochází z tropických deštných lesů. Další oblastí fytofarmakologického výzkumu je hledání účinných substancí pro léčbu AIDS.
Cesta od screeningu potenciálně nadějné látky k léku puštěnému do oběhu je ovšem dlouhá a nesmírně drahá. Z deseti tisíc zkoumaných substancí se jich podle údajů ústavu Global Bioscience Development Institute dostane do stadia předklinických testů asi 250, pět nejslibnějších postoupí do fáze klinických zkoušek a nakonec je schválen jeden jediný přípravek. Ten však dovede zaplatit celou tuto strastiplnou cestu.
V rozvojových zemích je bioprospekce zároveň předmětem četných kontroverzí, v tomto případě jde o sdílení finančních přínosů výzkumu účinných látek obsažených v tropických organismech pro země, v nichž se vyskytují a kde jsou místními etniky využívány často po staletí, a pro farmaceutické firmy, jež si molekuly z nich získané patentují (mnohdy se jimi ovšem léčí něco úplně jiného než v tradiční medicíně). Ačkoli existuje řada mezinárodních smluv, které tuto problematiku upravují, monitoring jejich dodržování je v praxi složitý a vyvolává četné právní spory. Jako vždy a všude, i tady jde o peníze. Celosvětový trh s moderními léčivy rostlinného původu by měl vzrůst z 19,5 miliardy dolarů v roce 2008 na 32,9 miliardy v příštím roce, s průměrnou roční mírou růstu 11 procent.
