Tempo hospodářského růstu se tentokrát zrychluje v Asii...
celý podtitul:
Tempo hospodářského růstu se tentokrát zrychluje v Asii, v obou Amerikách i v Evropě současně. Díky synchronizovanému oživení dojde k posílení obchodu, z čehož budou profitovat američtí exportéři
Když se nyní ohlédneme do minulosti, zdá se zcela očividné, že nekontrolovaně nevyvážená světová ekonomika směřovala do potíží. V roce 2006 stoupl americký deficit obchodní bilance na šest procent HDP, což je schodek, který se blíží hospodářským výsledkům některých zemí třetího světa, ovšem s tím rozdílem, že USA vytvářejí 21 procent světového HDP. Dovoz začal silně převažovat a dolary se hrnuly do zahraničí, kde významně zvyšovaly aktivní saldo obchodní bilance. Zahraniční finanční prostředky na oplátku přitékaly do Ameriky a Amerika si s jejich pomocí zajišťovala kapitál potřebný na zvyšování objemu úvěrů a nezodpovědnou spotřebu.
Nejhorší americká recese od třicátých let minulého století se stala krutým viníkem rozkolísání celosvětové ekonomiky. Deficit obchodní bilance ve druhém čtvrtletí klesl na 2,4 procenta HDP a Amerika snížila závislost na zahraničním kapitálu o 56 procent. Nyní přichází těžká zkouška: dokážeme udržet, či dokonce posílit vzestupnou tendenci v době, kdy se americká i světová ekonomika začínají probírat k životu?
Červencová zpráva o obchodní bilanci byla z krátkodobého hlediska dobrou zprávou, zároveň však ukázala, že cesta k obnovení rovnováhy nebude jednoduchá. Tři po sobě následující měsíce docházelo k růstu exportu, což svědčí o oživení světové ekonomiky. Nárůst importu, jenž pozorujeme již druhý měsíc, svědčí o stabilní americké poptávce. Nicméně jelikož skokový nárůst dovozu významně převážil nad stabilním růstem vývozu, zvýšil se měsíční deficit obchodní bilance o 4,5 miliardy dolarů na 32 miliard dolarů, což je zatím nejprudší nárůst v letošním roce.
Už je to zase tady? Nikoli bezpodmínečně. V minulosti obvykle docházelo k prudkému zvýšení deficitu obchodní bilance během hospodářského oživení, jelikož ekonomika v USA se začínala oživovat dříve než v ostatních zemích. Tím pádem došlo k tomu, že import předhonil export. Tentokrát – díky stimulačním pobídkám po celém světě a díky zotavujícím se finančním trhům – Asie, obě Ameriky i Evropa zařazují vyšší rychlost současně. Synchronizované oživení celkově posílí obchodní bilance, zvláště však ve prospěch amerického exportu. Americké výdaje budou držet na uzdě drahé a těžko dostupné úvěry a velká míra zadlužení běžných spotřebitelů. Dojde ke snížení dovozu a zlepšení obchodní bilance.
Na objemu amerického exportu se již začíná oživení světového hospodářství projevovat. Objem vyváženého zboží loni na podzim prudce klesl, letos však došlo během tří měsíců od května do července k meziročnímu nárůstu o čtrnáct procent po započtení inflace. Největší podíl na posledním posílení exportu má vývoz průmyslových materiálů a kapitálových statků, především na rozvíjející se trhy.
Objem exportu by se měl i nadále zvyšovat, jelikož ekonomiky rozvinutých zemí – včetně Evropy a Kanady, kam směřuje třetina amerického exportu – se začínají po překonání recese opět oživovat. Ekonomové uvádějí, že růst hlavních amerických obchodních partnerů stoupl v posledním čtvrtletí přibližně o čtyři procenta v meziročním srovnání, a předpokládají, že obdobné tempo bude převládat i ve druhém letošním pololetí. Srpnový index exportních objednávek zpracovaný Institutem pro řízení dodávek se zvýšil natolik, že lze usuzovat na další stabilní vzestup.
Kromě oživení světového hospodářství hraje v procesu obnovení rovnováhy významnou roli také dolar. Směnný kurz zelených bankovek dlouhodobě oslaboval a americké výrobky díky tomu mohly na trhu lépe konkurovat. V období let 2002 až 2008 činil celkový pokles 26 procent. Oslabování kurzu se loni dočasně zastavilo v souvislosti s náznaky oživení, nyní však dolar opět klesá. Tento trend bude ještě nějakou dobu pokračovat. Záměrem centrální banky je udržovat americké úrokové sazby ve srovnání se sazbami v zahraničí velmi nízko. Aktiva denominovaná v dolarech jsou tím pádem méně přitažlivá.
Panuje sice určitá obava, že by zahraniční investoři mohli přestat nakupovat americký dluh právě v době, kdy si Washington musí více půjčovat. V takovém případě by mohlo dojít ke zhroucení dolaru, a tudíž k významnému vychýlení sazeb a nárůstu inflace. Jenže i přesto, že si strýček Sam půjčuje stále víc, potřebují USA méně zahraničního kapitálu. Důvodem je hmatatelný pokles spotřebitelských úvěrů. Deficit platební bilance, jenž v podstatě představuje americké půjčky ze zahraničí, se ve druhém čtvrtletí snížil na 98,8 miliardy dolarů, když svého vrcholu – 214,8 miliardy dolarů – dosáhl téměř před třemi lety (graf).
Čím méně si budou muset USA půjčovat ze zahraničí, tím menší bude tlak na oslabování dolaru a tím lepší bude rovnováha světové ekonomiky. Zajištění lepší bilance v dlouhodobé perspektivě bude přesto obtížné. Státy, jako je Čína, jež jsou silně orientované na export, musejí posílit domácí poptávku a USA musejí udržet na uzdě hlad po importovaném zboží a zároveň posílit export. Zbavit se starých zvyků však není vůbec jednoduché.
Graf:
Amerika omezuje chuť na zahraniční kapitál
Miliardy dolarů
2. Q. 2009
- 98,8 USD
Deficit platební bilance
Čtvrtletní údaje
’96 ’98 ’00 ’02 ’04 ’06 ’08 ’09
Pramen: Bureau of Economic Analysis, IHS Global Insight
Box:
10,3 %
Pokles indexu agregujícího směnný kurz dolaru na základě vah zahraničního obchodu oproti letošnímu vrcholu z 3. května
Pramen: Federal Reserve
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková