Rozdělit firmu na „čistou a špinavou část“ mi přijde jako dobrý nápad, tvrdí šéf ČEZ Daniel Beneš
Jako generální ředitel přežil ve funkci již čtyři české premiéry. O jeho možném odvolání se v kuloárech hovoří minimálně jednou za měsíc. I z toho důvodu, že firmu řídí v době, která velkým energetickým koncernům příliš nepřeje. „Naše představa je, že se někdy mezi rokem 2020 a 2025 vrátíme k EBITDA, na kterou byli naši investoři zvyklí před krizí, to znamená na úrovni 65 miliard až 70 miliard korun“ tvrdí Beneš v rozhovoru pro týdeník Euro. Vedení ČEZ aktuálně řeší, zda a jak firmu rozdělit nebo kdo bude stavět nové jaderné bloky.
* Koncem loňského roku jste prodal balík akcií ČEZ. Proč, to už firmě nevěříte?
Věřím. Akciový opční program je jeden z nástrojů odměňování vrcholného managementu ČEZ. Mně jsou přidělovány akcie v ročních tranších, takže mi přijde rozumné je jednou za čas prodat, pokud to samozřejmě dává ekonomický smysl. Moje expozice na budoucí cenu akcií zůstává, jen mi přijde rozumné k tomu přistupovat jako k části ročního bonusu.
* Od okamžiku, kdy jste se stal šéfem ČEZ, se mluví o tom, zda odvolají, nebo neodvolají Beneše. Jaký je návod, jak přežít v tak exponované funkci, kde velkou roli hrají nejen manažerské, ale i politické schopnosti?
Musíte tomu dát všechno, věnovat práci maximální úsilí, mít trochu štěstí, úspěch a kromě manažerských dovedností i jistou sociální inteligenci, pak máte šanci přežít.
* Nový ministr průmyslu a obchodu Tomáš Huner neodešel z ČEZ moc přátelsky. Myslíte si, že se to projeví na jeho vztahu k vaší firmě, k jejímu vedení?
Nevím o tom, že odešel nepřátelsky, to říkáte vy. Vztahy mezi mnou a panem ministrem jsou korektní a odborně jim nemůžu nic vytknout.
* Jak byste popsal vaše aktuální vztahy s premiérem Babišem?
Korektní. Jako vždy.
* Proč tedy premiér tvrdí, že vás chce odvolat z funkce generálního ředitele ČEZ?
Mně to nikdy neříkal.
* Přemýšlíte o tom, že po vzoru konkurenční RWE rozdělíte ČEZ na „špinavou část“, ve které zůstane klasická energetika, a „čistou část“, kde budou především obnovitelné zdroje?
Transformací ČEZ se zabýváme, analyzujeme situaci. V úvahu přichází i varianta obdobná té v RWE, kterou i kvůli lepšímu vnímání investorů rozdělili na novou energetiku a tradiční. Novou energetiku, která se jmenuje innogy, vnořili do dceřinky RWE a umístili na burzu. Podařilo se jim oslovit zcela nové investory, kteří věří jen moderní energetice a nechtějí investovat do té tradiční.
* Váš osobní názor na rozdělení ČEZ na „čistou a špinavou část“?
Je to jedna z variant. Mně přijde jako velmi dobrá, protože vytváří hodnotu pro všechny akcionáře. Rozhodnutí ale bude právě na nich, na akcionářích.
* Jaké jsou další varianty?
Primárně řešíme investorský model pro výstavbu jaderné elektrárny. Jedna ze tří variant je taková transformace ČEZ, která umožní, aby nové jaderné bloky stavěl ryze státní subjekt. I z toho důvodu jsme již v roce 2017 dělali některé analytické činnosti, protože harmonogram výstavby nepočká. Další kroky se mají dít ještě v prvním čtvrtletí. Samozřejmě, že zpracováváme i další možnosti. Energetika se výrazně změnila díky novým technologiím, na což reagují velké firmy transformací a změnou vnitřního uspořádání. Je to ze způsobů, jak vyřešit totálně protichůdná očekávání, která jsou na ČEZ kladena a o kterých se také bavíme už skoro rok. Tedy zda máme být dividendovým titulem, nebo plnit státní koncepci a stavět jadernou elektrárnu, či se máme měnit tak, jak se mění energetika kolem nás. Kdy se čím dál tím víc investuje do obnovitelných zdrojů, do decentrální energetiky, nebo máme být sociálně odpovědní. To je věc, na kterou transformace také odpovídá.
* Odpovídá i na otázku, jestli bude ČEZ budovat nové jaderné bloky sám, společně se státem, nebo vůbec stavět nebude?
Rozpracováváme tři investorské modely. První: Stavět bude stoprocentní dcera ČEZ, které se vytvoří nějaké podpůrné schéma. Druhá varianta: Stoprocentní dceřinka se prodá státu. A třetí, že se investorem stane jedna z částí ČEZ, která bude stoprocentně státní, a půjde třeba o větší část firmy. Podle platného harmonogramu výstavby jaderné elektrárny v Dukovanech by se měla soutěž na dodavatele spustit již letos v prvním čtvrtletí. Bylo by rozumné znát variantu investorského modelu ještě předtím, než se tendr na dostavbu spustí. Stejně tak by se měla vybraná varianta dokončit do doby, než soutěž skončí.
* ČEZ hodně investuje do inovativních firem z energetického sektoru. Je to trend, který bude pokračovat?
Máme alokovaný nějaký kapitál do fondu Inven Capital, který se věnuje startupům v energetice. Není to ale hlavní proud našich investic. ČEZ se přes Inven věnuje hlavně technologiím, které jsou pro energetiku přínosné, ať už to jsou bateriové systémy, nebo systémy pro carsharing, elektromobilitu, technologie na využití odpadního tepla z datových center a podobně. Vždy to má souvislost s energetikou. Inven je natolik úspěšný, že mu svěřila peníze i Evropská investiční banka.
* Většinu peněz teď ČEZ investuje přes dceřinou firmu Esco, která poskytuje hlavně energetické služby. Bude vtom pokračovat?
Máme definovaný typ produktů a služeb, které by mělo Esco dělat. Je to soubor různých věcí, které se dají v rámci decentrální energetiky nabízet. Podle toho se snažíme vybudovat ucelenou řadu firem tak, abychom mohli všechno obsloužit pokud možno vlastními silami. Tady vidíme největší potenciál v růstu tržeb.
* Esco bude fungovat jen v rámci Česka a okolních zemí, nebo plánujete, že rozšíříte jeho působnost?
Primárně se věnujeme ČR, aktivní jsme i na Slovensku a v Německu. Chceme se věnovat Polsku. Lidé z Esca se porozhlížejí i v Rumunsku, ale to je okrajová záležitost. Primárně se teď chceme zaměřit hlavně na jeho konsolidaci než na další akvizice jiných firem.
* V Rumunsku a Bulharsku ale spíš aktiva prodáváte…
Podnikání v Rumunsku se nedá nic vytknout, je standardní, není důvod ze země odcházet. Bulharsko je úplně jiný příběh, tam se opravdu nepodniká lehce. Už jsme prodali elektrárnu ve Varně, aktuálně vyjednáváme o prodeji všech našich zbývajících aktiv. Pokud bude dobrá cena a podmínky, tak je prodáme. V Bulharsku nám pak zůstane už jen arbitráž se státem.
* Byla akvizice v Bulharsku pro ČEZ vůbec zisková?
Transakce ještě neproběhla. Buď vyjednáme dobré podmínky, nebo nic neprodáme.
* Kdy skončí arbitráž s Bulharskem?
Nejsem schopen odhadnout. Zatím jsme všechny arbitráže vyhráli.
* Vypadá to, že do ČEZ Esca vkládáte velké naděje. Jak se bude firma v budoucnu podílet na celkových tržbách skupiny?
Esco obsluhuje všechny velké individuální zákazníky, průmyslové podniky, municipality. ČEZ Prodej se stará jen o malé zákazníky. Ještě nedávno utržil ČEZ Esco většinu peněz za prodej elektřiny a j en minimálně za poskytované služby. Loni se nám to poprvé otočilo, služby, které souvisejí mimo jiné s údržbou, poradenstvím a podobně, byly poprvé větší než částka utržená za elektřinu. Tenhle trend bude pokračovat i v dalších letech, větší tržby za služby a zabezpečení energetického hospodaření než za samotnou elektřinu.
* Projeví se tenhle trend pozitivně i na zisku ČEZ?
Naše představa je, že se někdy mezi rokem 2020 a 2025 vrátíme k EBITDA, na kterou byli naši investoři zvyklí před krizí, to znamená na úrovni 65 miliard až 70 miliard korun. Velice těžko se ale odhaduje přesně rok, kdy se k těmhle číslům vrátíme.
* Budete ČEZ ještě vůbec někdy investovat do akvizic v klasické energetice?
V současnosti nevidím žádnou akviziční příležitost.
* A naopak prodávat?
Je jeden nedohraný příběh, elektrárna Počerady, kde je to o velmi komplexním posouzení situace. ČEZ má elektrárnu, vedle ní je důl na hnědé uhlí, který patří někomu jinému. S majitelem dolu máme nastavené dlouhodobé smluvní vztahy, které řeší různé varianty vývoje uhelné energetiky. Příběh Počerad je v poločase, nějaké rozhodnutí budeme muset udělat.
* Kdy se k tomu příběhu zase vrátíte?
Ve smlouvě podepsané v roce 2013 jsme řešili různé varianty vývoje uhelné energetiky, chtěli jsme si zajistit pro budoucí rozhodování všechny možnosti. Naše rozhodování je ovlivněno životním cyklem Počerad. Elektrárna dožije v roce 2024, jednou z možností je místo ní postavit nový zdroj, pro který máme zajištěné uhlí. Může nastat i druhá možnost, že ČEZ nebude chtít stavět novou elektrárnu, pak považuji za smysluplné prodat lokalitu před koncem životnosti Počerad protistraně. Tyhle dvě varianty chceme mít ošetřeny tak, aby o nich rozhodoval jen ČEZ a nikdo jiný. Rozhodnout se budeme muset v roce 2019, rozhodnutí bude výhradně ekonomické.
* ČEZ měl v minulosti problémy s dokončením rekonstrukce většiny tepelných elektráren. Už je renovace dokončena?
Ano, měli jsme plán komplexní obnovy našich uhelných elektráren, některé jsme zmodernizovali, Tušimice či Prunéřov, nedávno jsme ještě převzali novou elektrárnu v Ledvicích. To jsou tři základní uhelné elektrárny, na kterých stavíme budoucnost tradiční uhelné energetiky. Specifická lokalita je Mělník, kde je náš byznys postaven především na dodávkách tepla pro Prahu. To jsou čtyři lokality s delší perspektivou.
* Co znamená s delší perspektivou?
Zjednodušeně řečeno, budou fungovat i po roce 2030. Ostatní do té doby pravděpodobně skončí.
* Kdy bude ČEZ definitivně bez uhelných elektráren?
V roce 2050.
* Rok 2050 je docela daleko, jak podle vás bude energetika vypadat za deset let?
Stále bude rozdělena na dvě dost rozdílné části. Tradiční velkou energetiku, Dukovany a Temelín, který bude v nejlepších letech, vedle toho bude významně větší podíl necentrálních malých lokálních energetických zdrojů. Distribuční síť bude vypadat jinak než dnes, bude digitalizovaná, tok energie nebude probíhat jednosměrně k zákazníkovi, ale bude to intenzivně inteligentnější systém s vysokou mírou moderních technologií, jak v komunikačních, tak i koncových prvcích. Moderní domy budou také vypadat jinak.
Nevím o tom, že pak Huner odešel nepřátelsky, to říkáte vy. Vztahy mezi mnou a panem ministrem jsou korektní a odborně jim nemůžu nic vytknout.
Podle platného harmonogramu výstavby jaderné elektrárny v Dukovanech by se měla soutěž na dodavatele spustit již letos v prvním čtvrtletí. Daniel Beneš (47)
• Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a Brno Business School Nottingham Trent University.
• V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního importéra a obchodníka s palivy v České republice.
• V roce 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. Od září 2011 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ.
• Je úřadujícím viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy České republiky a držitelem prestižního ocenění Manažer roku 2014.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz