V Česku začala s úspěchem působit první škola svádění. Nesmělí muži se v ní učí, jak oslovit a „sbalit“ krásnou ženu třeba pomocí kousku toaletního papíru.
Autor: Jakub Hněvkovský
Nejčastějšími návštěvníky těchto kurzů jsou podnikatelé a manažeři. Zakladatelé školy chtějí nyní spustit i obdobné kurzy pro ženy.
Zpočátku to může znít možná dost podivně. Škola, v níž se zakřiknutí muži učí setřást ze sebe ostych a pomocí určitých ověřených technik oslovovat krásné ženy. Jenomže tyto kurzy, nad nimiž se možná mnohý kritik zpočátku jen skepticky ušklíbne, zaznamenaly v Česku nezanedbatelný obchodní úspěch.
První školu svádění u nás loni založil podnikatel Vladimír Hujer. A za úvodní sezonu navštívilo jeho Seduction school už na 300 klientů, což znamenalo obrat zhruba dva a půl milionu korun. „Lidé si myslí, že do našich kurzů chodí jen nějací zoufalci a zkrachovalé existence. Ale pravý opak je pravdou. Nejčastějšími klienty jsou manažeři a podnikatelé, kteří mají z různých důvodů problém najít si partnerku,“ uvádí Vladimír Hujer.
Druhou velkou skupinou klientů jsou pak programátoři a obecně muži z oboru IT. „Ti jsou většinou dost introvertní, žijí zavřeni někde u počítače a pošlou raději dvacet e-mailů, než by někomu něco řekli osobně. Takové lidi učíme komunikovat se ženami a pomáháme jim získat sebevědomí,“ říká zakladatel školy.
Jak základní kurz svádění vlastně vypadá? Účastníci se sejdou na víkend obvykle v nějakém pražském hotelu. Přes den jim lektoři v učebně vysvětlí teorii a účastnící si konverzaci trénují s figurantkou. Večer pak celá skupina vyrazí do nějakého hudebního klubu, kde si účastníci zkusí oslovit ženu v reálném prostředí, přičemž lektor je zpovzdálí pozoruje a pak okomentuje případné chyby v chování klienta.
Základem je Hra
Škola vychází z poznatků hnutí, které vzniklo v devadesátých letech ve Spojených státech. Nesmělí muži tam postupně vytvořili svéráznou komunitu, která si vyměňovala zkušenosti o svádění žen. Z těchto zkušeností vykrystalizoval ucelený soubor pravidel, jež mají pomoci i mužům, kteří zdánlivě nejsou od přírody příliš atraktivní, nebo se žen prostě bojí. Jakousi biblí celého hnutí je kniha Neila Strausse Hra, která vtipnou formou popisuje právě vznik americké komunity a události s tím související z pohledu jednoho z účastníků. V Americe se stala bestsellerem.
O psychologické poznatky onoho hnutí se pak začaly opírat školy svádění, které vznikaly v zámoří. V Česku je prvním podobným projektem právě firma Vladimíra Hujera. „Výstupem kurzu nemá být ani tak to, aby si účastník odnesl pár telefonních čísel, které posbírá od žen v navštíveném klubu. Hlavně by měl získat sebevědomí a celkově změnit přístup k životu. Pro mnoho klientů je posunem už jen to, že alespoň zkusili nějakou ženu vůbec oslovit,“ říká Vladimír Hujer.
Konkrétní postupy škola nechce zveřejňovat s tím, že jde o její důležité know how. Jako perličku ale uvádí Vladimír Hujer třeba jeden ověřený způsob získání pozornosti nápadně krásných žen. „Ty jsou zvyklé, že je všichni obletují. Tak je musíte hned zkraje naopak trošku – samozřejmě citlivě – shodit. Jednou z možných cest je udělat si na záchodě žmolek toaletního papíru, a až půjdete kolem té slečny, jen jí ho beze slova jakože sundat z ramene a jít dál. Už si vás bude celý večer pamatovat,“ uvádí Hujer. Právě při demonstraci tohoto postupu prý ale zažil jeden z lektorů školy úsměvné překvapení. „Šel k vybrané dámě na baru s připraveným kousíčkem papírku. Když tu vidí, že jí doopravdy plandá ze sukně snad metr toaletního papíru.“
Jde to vůbec naučit?
Škola Vladimíra Hujera je prvním seriózně myšleným projektem svého druhu u nás. Firmy, které se dosud pohybovaly na poli sbližování žen a mužů, zatím hodlají zůstat u tradičnějších forem seznamek.
„My zatím žádné podobné kurzy nechystáme,“ potvrzuje například Jaroslav Šmíd z agentury Rychlý Rande. Ta nabízí klientům rychloseznamky, kde se klient na živo krátce představí většímu množství potenciálních partnerů. „Samozřejmě, pokud jde o nějakou jednotlivou radu zákazníkům, rádi jim jí dáme. Nedávno mi třeba volal klient zoufalý z toho, že ho všechny ženy odmítly. Samozřejmě jsem mu řekl, že nebude asi nikdy příliš úspěšný, pokud se bude ženám představovat jenom tím, že je dobře finančně situovaný a zajistit luxus pro něj není žádným problémem. Ale že bychom někoho vyloženě učili svádět, to rozhodně ne,“ říká Šmíd.
Ten zároveň připojuje poznámku, která je typickou námitkou proti školám svádění. „Můj názor je, že určité věci se prostě naučit nedají. Buď to v sobě máte, nebo ne,“ míní Šmíd.„To je nejčastější argument, který slýchám. Ale není to pravda,“ reaguje Vladimír Hujer. „Ty postupy, které teorie uvádí a které my ve škole předáváme, prostě fungují. Samozřejmě, těžko se to dokazuje. Já pro to nemám lepší důkaz než sám sebe. Býval jsem sám taky typický introvert, ale i já jsem se to naučil. Dalším důkazem jsou naši studenti – ostatně každý má možnost je prostřednictvím našeho fóra kontaktovat,“ říká Hujer.
Rozený svůdník přednášet nemůže
Ostatně právě z „předělaných“, kdysi zakřiknutých mužů se rekrutují i lektoři školy. „Musí to být někdo, kdo se sám svádění podle knih naučil a kdo je schopen to klientům srozumitelně vysvětlit. A navíc to musí umět kdykoliv v terénu předvést, i když třeba zrovna ten den nemá náladu. Muž, který je naopak talent od přírody a ženy mu podléhají zcela přirozeně, ten by u nás učit nemohl,“ vysvětluje Hujer.
Právě honoráře pro lektory tak patří k největším nákladům školy. Hujer investoval do jejího rozjezdu něco přes 150 tisíc korun. Tyto peníze padly zejména na reklamu a výrobu učebních publikací. Počáteční náklady se ale vrátily už za první čtvrtrok fungování školy a projekt se přehoupl do zisku. Vedle platů pro lektory patří nyní k pravidelným výdajům hlavně nájem za prostory pro výuku, ten vyjde za dvoudenní kurz zhruba na 20 tisíc korun.
Ženy nepřijdou zkrátka
A kolik platí zákazníci? Standardní víkendový kurz stojí jednoho účastníka necelých 14 tisíc korun. I když podle kritiků je to cena dost vysoká, o kurzy je zatím zájem a bývají naplněny. Škola přitom nabízí i kratší, jednodenní akce. Absolvováním kurzu navíc vše nekončí.
„I v Česku vznikla komunita, která si vyměňuje poznatky o svádění na internetu. Na společných diskusních fórech píšou lidé reporty z toho, jak se jim dařilo v terénu,“ říká podnikatel Petr Kudláček, který se v této komunitě také angažuje.
I když na neobvyklou školu jsou slyšet nejrůznější názory z etického hlediska, obchodně jde rozhodně o životaschopný projekt. Po úspěšném prvním roce fungování tak škola přistupuje k logickému rozšíření svých aktivit. Kurz svádění bude nyní k dispozici i pro ženy, jež se chtějí seznamovat. „A chci také přijít s klasičtějšími kurzy komunikace pro manažery. Mnohá pravidla, která platí při seznamování se žen a mužů, lze totiž zobecnit a přenést třeba i do oblasti obchodního jednání,“ míní Vladimír Hujer. Vedle výchovy moderních Casanovů se tak jeho škola chce v budoucnosti pustit i do podstatně konzervativnější činnosti.
