Rok ve znamení nejistoty a výměny šéfů
Většina hlavních dceřiných společností zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB) patří k velmi hodnotným firmám a je nepochybné, že budou pro novou matku Československou obchodní banku (ČSOB) velkým přínosem. První rok po osiření však byl pro ně vesměs velmi složitý. Na jedné straně obchodní partneři získali větší jistotu, než měli dříve. To má vliv zejména na ty společnosti, které potřebují na trhu získávat finanční zdroje. Nyní jsou pro ně díky ratingu matky dostupnější a levnější. Na druhou stranu drobný klient mnoho pozitivního nezaregistroval. Nejistota zaměstnanců i rozsáhlé výměny šéfů se těžko mohou nepodepsat na kvalitě služeb. O některé společnosti musela ČSOB dokonce svést náročné právní boje. Příkladem je třeba pojišťovna. Většina změn je však již dokončena, dcery si své pozice na trhu více či méně zachovaly. Doba shovívavosti však končí. Nyní bude muset management ČSOB dokázat, že umí operovat na retailovém trhu a že je schopen udržet a posilovat pozici firem, které získal v operaci s IPB. Výchozí stav je přitom dobrý. Stavební spořitelna i hypoteční banka jsou jasnými lídry na českém trhu. Silnou pozici si pod minulým vlastníkem vybudovala i IPB Pojišťovna. PIAS je druhým největším správcem fondů v Česku. Tato místa si dcery IPB dobyly kvalitními a stále inovovanými produkty, velmi silným marketingem s agresivní reklamou a širokou distribuční sítí. Šéfové ČSOB jsou známi spíše konzervativnějším přístupem a opatrným přepočítáváním nákladů na marketing. Také jejich zkušenosti s retailem zatím nebyly příliš velké. Mohou se však do značné míry spolehnout na svého majitele, belgickou skupinu KBC, která je naopak v retailu doma. Konkurence jistě silně vzroste. V poslední době silně ožívá GE Capital Bank a přidávají se i další zahraniční banky, například Citibank. Hypoteční trh probudila ze spánku Česká spořitelna a nepochybně se přihlásí i nový vlastník Komerční banky.
Pavel Páral
IPB Pojišťovna
Přišla o klienty
Pardubická IPB Pojišťovna má za sebou těžký rok. Loni vykázala ztrátu 228 milionů korun a nezazářila ani příliš při získávání klientů. Její předepsané pojistné dosáhlo 6,1 miliardy korun, což je jen o tři procenta více než v roce předešlém. Z údajů České asociace pojišťoven přitom vyplývá, že celý trh rostl bezmála o jedenáct procent. IPB Pojišťovna kromě dynamiky neuhájila ani svůj podíl na trhu, který poklesl z 9,6 na 8,8 procenta, a v žebříčku sestoupila z bronzové pozice v roce 1999 o jednu příčku.
„Pád Investiční a Poštovní banky, s níž si veřejnost naši pojišťovnu úzce spojovala, vyvolal pochyby a nejistotu, jejímž přímým důsledkem byl pokles zájmu o naše produkty životního pojištění, uvedl generální ředitel IPB Pojišťovny Jiří Morávek. Od druhého čtvrtletí, poté co se banka dostala do krize, zpozorovala její dcera značný odliv životních pojistek. Jejich součástí je totiž spořící složka, a právě tu si klienti začali vybírat. Důsledkem byl výrazný pokles v předepsaném pojistném ze životního pojištění bezmála o pětinu na 3,6 miliardy korun. IPB Pojišťovnu, která v tomto segmentu pevně držela druhou pozici (22 procent trhu), předběhl její největší konkurent Nationale–Nederlanden.
Tento propad mírně vyrovnal nárůst v občanských a průmyslových pojistkách téměř o miliardu na 2,5 miliardy korun. V uvedeném skoku se největší měrou promítla liberalizace trhu s povinným ručením, z těchto pojistek pojišťovna vybrala 650 milionů korun, a obsadila tak necelých pět procent trhu. Management firmy tvrdí, že loňskou ztrátu má na svědomí nejen zpomalená dynamika, ale také nárůst technických rezerv o 1,7 miliardy korun a miliardová investice do nového sídla společnosti, kterou stavěly s IPB rovněž spřízněné a problémové Vojenské stavby.
Ačkoliv se propad předepsaného pojistného v IPB Pojišťovně loni ve třetím čtvrtletí zastavil a od konce roku přijaté pojistné mírně rostlo, nejsou výsledky za letošní první kvartál příliš oslnivé. Od počátku roku je totiž díky daňovým výhodám životní pojištění na výrazném vzestupu a na celém trhu vzrostl během prvních tří měsíců předpis pojistného o téměř třetinu. IPB Pojišťovně se na této vlně zatím příliš participovat nepodařilo, přes–tože uvedla podobně jako další ústavy na trh nový produkt. „Podařilo se však obnovit důvěru klientů, a to považujeme za úspěch, uvedl člen představenstva Jan Petr. Propad v přijatém pojistném se sice doposud vyrovnat nepodařilo, nicméně hrubý zisk vzrostl meziročně téměř o polovinu na 143 milionů korun. Představitelé firmy odhadují, že letošní výsledky budou jen mírně lepší než loňské.
Společnost nyní trápí také nevyjasněné majetkové vztahy, o 65 procent akcií vede nabyvatel IPB, Československá obchodní banka, soudní spor se společností Domeana. Bance se však alespoň podařilo převzít pojišťovnu manažersky.
Ve vedení pojišťovny se zatím příliš velké změny neodehrály. Jen místo Aladára Blaase v představenstvu, který stejnou pozici zaujímal i v IPB, obsadila ČSOB již před rokem Janem Petrem. Ten také letos v polovině června vystřídal ve funkci vrchního ředitele úseku strategie Václava Voženílka. IPB Pojišťovnu, o niž se ještě před krachem IPB zajímala pojišťovna Allianz a údajně za ni nabízela až pět miliard korun, do budoucna pravděpodobně čeká fúze s ČSOB Pojišťovnou (dříve Chmelařská, skupina KBC ji převzala ještě dříve, než vstoupila do banky). Nově přičleňovaná pojišťovna začala využívat pobočkovou síť ČSOB a chystá se ještě více rozvíjet takzvané bankopojištění. „Kdykoliv můžeme experty z KBC požádat o radu ve vývoji nových produktů a tato spolupráce, jejímž výsledkem by mělo například být podstatné zjednodušení občanských pojistek, se bude v budoucnu ještě rozšiřovat, dodal Petr.
Marcela Alföldi Šperkerová
IPB Real
Přistřižená křídla
Dceřiná společnost IPB Real prochází těžkým obdobím. Po převodu mateřské banky IPB pod Československou obchodní banku má už čtvrtého generálního ředitele. Výrazně omezila nové projekty a je skoupá na jakékoli informace o svém hospodaření. Odborníci tvrdí, že z čelného místa největšího developera v Praze sestoupila až na čtvrtou či pátou pozici.
V IPB Real měla mateřská banka stoprocentní podíl od roku 1997. Dceřiná společnost, která se zabývá výhradně výstavbou a prodejem nových bytů a ve svých projektech nabízí i pozemky pro výstavbu rodinných domků v Praze a v Brně, zaujímala ještě před dvěma lety na pražském trhu výsadní postavení. V nabídce měla téměř dvě tisícovky rozestavěných bytů, což v hlavním městě odpovídalo více než třetinovému podílu. Na webové stránce nyní nabízí 117 bytů v obytném souboru Zelené údolí v Praze Krči a několik desítek posledních bytů na Vinohradech a v Troji. Některé z těchto nabídek přitom svědčí o tom, že firma může mít problémy s prodejem. Například trojský obytný soubor Velká Skála dokončila už před dvěma lety.
Marketingový manažer IPB Real Jiří Felix tvrdí, že nižší nabídka nesouvisí s převodem společnosti pod ČSOB. „Nyní jsme ve fázi, kdy dokončujeme velké projekty z minulých let a nové teprve připravujeme, řekl. Firma na webové stránce uvádí, že od září začne nabízet rodinné domky v další etapě projektu v Praze 9 – Klánovickém lese a o prázdninových měsících zahájí výstavbu pěti vícepodlažních domů v Brně–Lesné.
Nový vlastník naopak říká, že dřívější expanzi IPB Real bylo třeba přistřihnout křidélka. „Nechtěli jsme, aby se nové projekty otevíraly tak překotně jako v předchozích letech. Ve skupině IPB existovaly podivné finanční vztahy a zdá se, že původního vlastníka jen málo zajímalo, jakou mají jeho úvěry vůči této dceři návratnost, uvedl pro týdeník EURO jeden z manažerů ČSOB.
V IPB Real se za poslední rok změnili nejen lidé ve statutárních orgánech, ale i ve funkcích výkonných manažerů. Personální změny zpočátku postupovaly pomalu. Novou dozorčí radu jmenovala ČSOB až po čtyřech měsících. Ze statutárních orgánů tak až v říjnu minulého roku odešli například bývalí šéfové IPB Libor Procházka a Jiří Tesař. Teprve v březnu letošního roku odvolala ČSOB z dceřiné společnosti celé šestičlenné představenstvo. Nyní v něm zasedají tři lidé, z nichž ani jeden dříve v IPB Real nepracoval. Předsedkyně Nataša Brožová byla jmenována začátkem minulého měsíce. Místopředsedou představenstva je generální ředitel Karel Rezek, který do firmy přišel začátkem letošního roku. Také poslední člen představenstva, ekonomický ředitel Petr Bischof, je ve IPB Real teprve od letoška.
V tisku se minulý měsíc objevila informace, že IPB Real je před krachem. Firma to sice okamžitě dementovala, ale na dotazy o své pozici na trhu a o hospodářských výsledcích odpovídá jen nerada. Žádosti týdeníku EURO o tyto údaje vyhověla až po opakovaných urgencích. Odmítla přitom zveřejnit nejen zisk či ztrátu za minulý rok, ale i upřesnit nynější podíl na trhu. Manažer marketingu Jiří Felix sdělil, že firma na základě interní dohody zveřejňuje pouze informace o prodeji svých produktů.
Webová stránka společnosti se omezuje na nabídku nových bytů a rady pro klienty. Na stránce s profilem společnosti se zájemce dozví pouze to, že je jednou z nejsilnějších developerských firem na českém trhu nemovitostí a že v minulém roce předala svým zákazníkům 900 nových bytů a rodinných domků. Chybí jakékoli údaje o hospodaření. Nelze je najít ani v dostupných databázích a například Ariadna má poslední výsledky z roku 1999. Českomoravská hypoteční banka, která patří do stejné skupiny a své produkty rovněž nabízí drobným klientům, přesvědčuje zákazníky o své důvěryhodnosti na webové stránce podrobnými výsledky, které aktualizuje každého čtvrt roku.
Blanka Růžičková
PIAS
Kam s ní
Česká dvojka fondového byznysu, První investiční společnost (PIAS), nemá po roce od přemístění pod křídla ČSOB zcela jasno o své budoucnosti. První investiční využívala příbuznosti banky se lvem ve znaku k prodeji vlastních produktů. „Její síť poboček je pro nás nesmírně důležitá. S bývalou IPB jsme měli spolupráci zakotvenou ve smlouvě o obchodním zastoupení. Klíčové bylo, že smlouva přešla na ČSOB. Je pozitivní, že jsme se stali součástí nejsilnější finanční tuzemské skupiny, hodnotí ředitel Ivan Foltýn, který v čele PIAS působí od roku 1998. Další starostí bylo, aby ČSOB provozovala pro První investiční malou obdobu Střediska cenných papírů, subregistr podílových listů, místo IPB. I tuto funkci se po delších jednáních s novým vlastníkem podařilo vyjednat, a tak společnost mohla dále fungovat.
PIAS v současnosti obhospodařuje majetek v hodnotě přes dvacet miliard korun. První příčka patří SIS ze skupiny České spořitelny s aktivy ve správě ve výši 34,6 miliardy korun. První trojku, kterou ostatní konkurenti následují s patrným odstupem, doplňuje IKS Komerční banky s 16,9 miliardy korun. Po kolapsu IPB se v nově vzniklé skupině naráz octly tři investiční společnosti – PIAS, OB Invest a Patria. Je zřejmé, že v budoucnosti nebudou nadále existovat vedle sebe v současné podobě, protože se jejich aktivity výrazně překrývají. Zejména pak v případě První investiční a OB Investu je duplicita výrazná. „Jsme stále partnerské investiční společnosti, ale samostatné. Naše produkty jsou paralelní, potvrdil Foltýn. Situaci navíc komplikuje i distribuce fondů nizozemské skupiny KBC v Čechách, která vlastní ČSOB. „Naše banka v současné době problém řeší. V brzké době bude představen operační model nové strategie. Ve hře je již jen jedna varianta, sdělil týdeníku EURO mluvčí ČSOB Milan Tománek. „Samozřejmě je motivována zájmy KBC v regionu, doplnil.
První investiční se tak zatím pohybuje v takřka „vzduchoprázdném prostoru , netuší, jaký bude její další osud. V bankovním světě se dokonce objevují spekulace i o jejím možném prodeji třetímu subjektu. „I když čas pokročil, zatím konkrétní odpovědi stále neexistují. Opravdu nevím, kam se to dostane, reagoval Foltýn na dotaz, zda je pravděpodobné sloučení PIAS s OB Investem. „Chtěli bychom, aby ve výsledném modelu byla zachována historie naší společnosti a řada kvalitních lidí, říká.
Po převzetí IPB se v PIAS zatím žádné personální zemětřesení nekonalo. Nenastal dramatický příliv ani odliv zaměstnanců. Z klíčových lidí firmu opustili tři manažeři. Dva z nich zamířili do konkurenční IKS Komerční banky za výhodnějšími nabídkami. „Všichni, kdo měli šanci odejít, tak to po ztrátě motivace udělali. Přišel nový nucený vlastník, který se tvářil špatně na celou minulost, poznamenává Ondřej Král, který odešel z pozice manažera dluhopisového portfolia fondu RIF na post manažera všech dluhopisových portfolií v IKS. Bývalý vedoucí oddělení rozvoje PIAS Pavel Hoffman nyní působí jako náměstek ředitele IKS a zároveň člen představenstva. Přímý podřízený Ivana Foltýna a místopředseda představenstva Zdeněk Kubát šéfuje v ústecké Setuze.
Objem majetku ve správě PIAS zaznamenal sestupný trend z téměř 26 miliard na současných přibližně dvacet miliard korun. Další otazníky nad budoucností První investiční vyvolaly pochybnosti, zda vůbec patří do majetku ČSOB. Ta po koupi IPB získala i podíl 81 procent v První investiční. Vlastnictví nedávno zpochybnila Komise pro cenné papíry. Akcie PIAS mají listinnou podobu. Při jejich převádění na jiného majitele musí změnu doprovázet záznam na zadní straně, takzvaný rubopis. Při inkriminované transakci ale nebyl proveden. ČSOB tvrdí, že šlo o přechod akcií a že rubopis není nutný. Kauza se s velkou pravděpodobností v dohledné době ocitne u soudu.
Milan Štoček
ČMSS
Stále v čele
Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) je od svého založení v roce 1993 největší českou stavební spořitelnou. Majoritním vlastníkem akcií je ČSOB, která podíl získala při převzetí Investiční a Poštovní banky. Minoritním akcionářem je německá Bausparkasse Schwäbisch Hall, která drží 45 procent.
Tisková mluvčí Pavla Paseková pro týdeník EURO uvedla, že po změně majoritního vlastníka nenastaly žádné strategické reformy. Za hlavní přínos pro klienty lze považovat rozšíření obchodní sítě ČMSS o obchodní místa ČSOB.
V listopadu loňského roku byli v představenstvu nahrazeni zástupci IPB – Evžen Štern a Jan Fejfar. Novými členy představenstva za ČSOB se stali Petr Kielar a František Šejnoha. Zástupci německého akcionáře zůstali nezměněni. Předsedou představenstva je Hans–Dieter Funke, členem Walter Böhm.
Za dobu svého působení spořitelna uzavřela již více než 1,3 milionu smluv o stavebním spoření. Podle tohoto ukazatele zaujímá 36procentní podíl na českém trhu, v porovnání s předchozím rokem se jen nepatrně snížil. Ovšem v počtu nově podepsaných smluv během jednoho roku, kterých se Českomoravské stavební spořitelně podařilo uzavřít přes 437 tisíc, se zařadila na druhé místo v Evropě za svého akcionáře Bausparkasse Schwäbisch Hall.
I když v roce 2000 zaznamenala spořitelna více než poloviční pokles čistého zisku, stále je na českém trhu nejziskovější stavební spořitelnou. Pokles zisku totiž postihl i ostatní spořitelny. V předešlých letech jim k úspěšným výsledkům pomáhala především vysoká cena peněz na mezibankovním trhu. Stavební spořitelny tak využívaly možnosti investovat své volné peněžní zdroje, které ukládaly jako depozita do bank, státních dluhopisů, pokladničních poukázek ČNB a hypotečních zástavních listů.
K poklesu zisku stavebních spořitelen přispěla i skutečnost, že v předchozích letech měli klienti své smlouvy v takzvané spořící fázi. V posledních letech však roste počet zákazníků, kteří naspořili základ kapitálu a vzniká jim nárok na úvěr. S postupem let se do této fáze dostává stále více klientů, čímž výrazně roste objem úvěrů.
Kateřina Menzelová
ČMHB
Nová matka pomohla
Českomoravská hypoteční banka, která je již pět let lídrem na trhu hypoték, ztratila za poslední rok svůj náskok v poskytování hypotečních úvěrů. Finanční náměstek generálního ředitele Rudolf Kostka, který je v bance už šest let, se přesto domnívá, že upevnila své postavení. Tvrdí, že banka získala větší důvěru investorů. ČMHB je na nich silně závislá, protože si své zdroje opatřuje hlavně prodejem hypotečních zástavních listů. „Naše pozice byla před vstupem ČSOB horší, protože odborná finanční veřejnost o problémech IPB věděla, vysvětluje Kostka. Upozorňuje, že ČSOB navíc měla vyšší rating než původní IPB. Toto hodnocení je důležité pro investory, kteří nakupují zástavní listy, a automaticky se přenáší i na dceřiné společnosti.
Podíl ČMHB na trhu hypotečních úvěrů klesl za poslední rok z více než 45 na
40 procent. Ředitel odboru marketingu Václav Moravec však míní, že to není důsledek změny vlastníka. Banka po přestupu do skupiny ČSOB nezměnila strategii dravé bankovní instituce, na záda jí ale začali dýchat její konkurenti. K České spořitelně, která letos na jaře přišla s dotovanými úvěry a výrazným snížením úroků až na úroveň kolem sedmi procent, se postupně přidaly i další banky poskytující hypoteční úvěry. „Původní podíl na trhu nebyl dlouhodobě udržitelný. Z nynějších 40 procent bychom však už nechtěli ustoupit, říká Moravec. ČMHB nyní připravuje nabídku úvěrů s úrokem kolem šesti procent.
Spojení s ČSOB přineslo hypoteční bance zajímavé synergické efekty. Její zástavní listy nabízely už v minulé prosincové tranši i pobočky ČSOB, počet prodejních míst se tak rozšířil o šestadvacet. Obchodní síť nové mateřské banky poskytuje od května tohoto roku i úvěry ČMHB. Náměstek Kostka považuje za příslib i další společný produkt, rozšířenou nabídku pro města a obce. V něm ČSOB zajišťuje platební styk a ČMHB nabízí hypoteční úvěry.
Po vstupu ČSOB zůstal v hypoteční bance původní výkonný management a žádná změna se neodehrála ani v představenstvu. Obměnilo se pouze složení dozorčí rady, v níž zůstali jen dlouholetý mluvčí ČMHB František Pavelka a generální ředitel společnosti České přístavy Miloslav Černý. Ostatní posty obsadili lidé z ČSOB, kteří po valné hromadě, jež se konala vloni 27. června, nahradili předsedu dozorčí rady IPB Jiřího Tesaře, člena dozorčí rady původní mateřské banky Miroslava Tučka, právničku IPB Jaroslavu Paulyovou a Václava Hoffmana. Předsedou nové dozorčí rady se stal ředitel odboru řízení úvěrů fyzických osob ČSOB Pavel Vyhnálek, místopředsedou vedoucí odboru oceňování nemovitostí Zdeněk Černý. Dále v dozorčí radě nově zasedli výkonný ředitel odboru řízení aktiv a pasiv ČSOB Petr Jaroš a Milka Richterová z oddělení řízení úvěrů fyzických osob.
Blanka Růžičková
