Navzdory představám mnohých manažerů, že po odeznění krize se vše vrátí do původních kolejí a jimi vedené organizace budou moci pokračovat v cestě, ze které je krize vykolejila, bude svět po skončení krize jiný - dokonce výrazně odlišný od světa dřívějšího.
Autor: Artklee
Na to se musí organizace i jejich manažeři připravit již dnes. Je vysoce pravděpodobné, že charakteristiky dnešní recese představované nejistotou dalšího vývoje, s ní spojenými vysokými riziky i potřebou rychlé reakce na změny v okolí organizace budou determinovat koncepci podnikání i po odeznění stávající krize. Dokonce se tyto aspekty stanou standardními výzvami pro management organizací ve druhé dekádě 21. století. Současná krize tak vytvořila platformu pro vývoj podnikatelského prostředí, ve kterém budou dosud neznámé a jen obtížně předvídatelné změny příčinami kvalitativně nových krizových situací. Podnikatelské subjekty budou nepochybně nuceny účelně a pružně reagovat na změny pravidel globální konkurenční soutěže, na klimatické změny, na postupné vyčerpání klasických zdrojů energie i na politickou nestabilitu civilizačně diversifikovaného světa.
Manažeři dnešních organizací se proto musí připravit na zvládnutí budoucích problémů a změnit přitom své stávající řídící praktiky i styl vedení pracovníků. Jejich úkolem, jehož význam nesmí pod tlakem současných problémů v žádném případě podcenit, je zabezpečit rozvoj nových kompetencí pracovníků, které umožní udržet prosperitu organizace v nových podmínkách a odtrhnout se od postupů a metod „nejlepší praxe“, které vedly k minulým podnikatelským úspěchům. Manažeři přitom musí vytvářet trvalý tlak na pracovníky, aby je povzbudili k aktivní spolupráci na tvorbě a přijetí nového konceptu podnikání. Nesmí však tento tlak posilovat mocensky, aby tím nedosáhli nežádoucího opaku a nevyvolali pasivní i aktivní rezistenci pracovníků proti nezbytným změnám v podnikatelském chování organizace. Tyto změny musí připravovat ve spolupráci se všemi pracovníky organizace, kteří musí na rozhodnutích o jejich realizaci participovat; změny připravené pouze v „horních patrech“ organizace mají jenom malou naději na úspěšné uvedení do života těmi, kteří je (protože se na jejich přípravě nepodíleli) nevezmou za své.
Budoucnost je poznamenána vysokým stupněm nejistoty a nelze ji tudíž přesně odhadnout. Přesto je možné vysledovat několik základních trendů vývoje budoucího podnikatelského prostředí, které byly specifikovány diskusí ve světových odborných časopisech. Podle názoru většiny účastníků těchto diskusí budou i nadále působit stejnou silou či dokonce ještě silněji některé vývojové trendy, které charakterizovaly již před-krizové období a naopak některé z těchto trendů ztratí svou účinnost. Místo nich dojde k posílení vlivu nových vývojových trendů, jejichž vznik současná krize buď posílila nebo přímo vyvolala. Manažeři dnešních organizací by se měli připravit reagovat na očekávané post-krizové vývojové trendy s dostatečným předstihem. **
