Šéf kabinetu je terčem ironií a kritik
Jeden Čech a Arabové – takový nadtitulek zvolil autor krátkého článku o zahraničních aktivitách premiéra Miloše Zemana v předposledním čísle prestižního britského týdeníku The Economist (s datem 13. až 19. dubna). Titulek pak ironicky vystihuje Zemanovu snahu zalíbit se ve Washingtonu: „Go, George, go.“
Několik odstavců věnovaných Zemanovi doprovází větší analytický článek, který se zabývá rozpory mezi Spojenými státy a Evropou ohledně krize na Blízkém východě. The Economist uvádí, že George Bush se může spolehnout alespoň na jednoho horlivého spojence – levicového českého premiéra Miloše Zemana. „Ne že by Češi mohli nějak výrazně přispět,“ napsal britský týdeník a citoval Zemanova slova o tom, že „Saddám je terorista, který musí být eliminován“. Právě nedávné americké úvahy o útoku na Irák přitom Evropany znepokojily.
Ironie i kritika.
The Economist se odvolává na Zemanovy pozoruhodné výroky, v nichž český premiér srovnává Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem a označuje podporu Izraele za věc levicové solidarity. Týdeník ironizuje také další Zemanovy úvahy o Arafatovi, že nejlepší cestou k Nobelově ceně míru je následovat příklad palestinského vůdce: stát se teroristou, pak chvíli dělat, že se vzdávám, inkasovat peníze za cenu a nakonec se znovu vrátit k terorismu.
Zatímco The Economist zvolil lehkou ironii, světový tisk zaznamenává i podstatně kritičtější reakce na postoje českého premiéra. Obvykle cituje takové Zemanovy výroky, které pak někdo vyvrátí (třeba o údajně plánovaném útoku teroristů na budovu Svobodné Evropy v Praze), či ty, jež stupňují napětí v mezinárodních vztazích (jak uvádějí sami autoři článků).
Jinak než Havel a Klaus.
Zatímco Václav Havel se ve světě proslavil jako filozofující prezident a Václav Klaus jako nesmiřitelný obhájce určitého směru v ekonomické teorii, parketa Miloše Zemana je naprosto odlišná. Český premiér pochopitelně zdaleka nemůže dosáhnout Havlova ani Klausova věhlasu, pokud se však o něm mluví, tak spíše v souvislosti s prohlášením, jež se zdají být mimo realitu a oblast racionálního uvažování.
Miloš Zeman se snaží zaujmout tím, že sám sebe označuje za nezdvořilého (v ruském listu Izvěstija) nebo nejvíce provokujícího politika v Evropě (v rakouském Profilu). Premiér se netají svým opovržlivým vztahem k novinářům, a tak mu možná jejich negativní reakce jsou lhostejné. Problémem ovšem je, že v článcích o Zemanovi zahraniční novináři často vyjadřují atmosféru, jež panuje rovněž v politických kruzích té či oné země. To, co Miloš Zeman dělá, se v takových případech přímo dotýká českých národních zájmů.
„Zločinecké“ vazby.
Typickým příkladem je „slavný“ článek novináře Jacksona Diehla v americkém listu Washington Post ze začátku března. Diehl se naváží do dvou středoevropských politiků – maďarského premiéra Viktora Orbána a právě Miloše Zemana. Poukazuje na jejich údajná pochybení a vyvozuje z nich, že Maďarsko a Česko nejsou příliš dobrými členy NATO. O Zemanovi tvrdí, že útočí na svobodný tisk a spolčuje se se zločinci. Diehl uvádí, že kvůli Zemanovým kriminálním vazbám byla před časem zrušena jeho návštěva Spojených států.
Diehlův článek nebyl příliš zdařilý a jeho argumenty lze označit za nepřesvědčivé. Faktem ovšem je, že podobné názory na českou vládu zaznívaly i v politických kruzích kolem amerického Kongresu. Zvláště často byly slyšet z úst těch amerických politiků, kteří odmítají další rozšiřování Atlantické aliance. Zemanův kabinet však bezpochyby má svůj díl viny – do Ameriky totiž vysílá nejasné signály. Uveďme jeden příklad za všechny: zatímco před časem navštívila Irák česká delegace na poměrně vysoké úrovni (což si někteří Američané dosud pamatují), Zeman dnes volá po razantním odstranění Saddámova režimu.
Loňské Zemanovo prohlášení pro televizi CNN, že jeden z únosců letadel 11. září (Atta) se v Praze sešel s agentem irácké tajné služby, zahraniční média citují dodnes. Zemanova slova přitom mohla mít mimořádný dopad, neboť důkazy o propojení al-Káidy se Saddámovým režimem měly prokázat nezbytnost amerického útoku na Irák. Deník Washington Post ovšem v březnu napsal, že vůči Zemanovým tvrzením je nyní skeptická i CIA. Podobně informovaly irské Irish Times.
A s Benešem!
Samostatnou kapitolou jsou Zemanovy výroky o sudetských Němcích. I ty se pořád vracejí na stránky novin, a to zdaleka nejen německých či rakouských. Britské Financial Times před několika dny napsaly, že Zemanova slova o sudetských Němcích jako Hitlerově páté koloně vedla ke zrušení návštěvy kancléře Gerharda Schrödera v Praze. List Independent konstatoval, že Zeman vyvolal diplomatické napětí s Německem, když prohlásil, že odsunutí Němci mohli dopadnout hůře – být popraveni jako vlastizrádci. A francouzský Le Monde nepochybuje o tom, že Zeman přilévá olej do ohně, který založila rakouská krajní pravice…
ČLÁNKY DO MAILU