Míra spoření je v regionu střední a východní Evropy velmi rozdílná. Zatímco každý druhý Čech, Slovák a Rakušan pravidelně spoří, Maďaři a Ukrajinci si tento zvyk teprve osvojují. Britové daleko ochotněji peníze utrácí než spoří, většina Slováků (85 %) a Maďarů (82 %) však v ruce obrací každý cent (resp. forint).
Foto: Profimedia.cz
Němce, tradiční mistry spoření, nechává současný hospodářský vývoj chladným - spoří totiž většinou na stáří a tak je lze považovat za mistry ve spoření se 180 EURy měsíčně, následováni Rakušany (168 EUR) a Brity (160 EUR). V zemích SVE jsou neúnavnými spořiteli Češi a Slováci (90 EUR). Maďaři a Ukrajinci jsou schopni měsíčně uspořit pouze 40 až 50 eur.
Z hlediska nominální hodnoty se objem měsíčních úspor v Rakousku pohybuje na historickém maximu (168 EUR), minulý rok však stagnoval na této úrovni, což znamená, že zde není příliš prostoru pro růst. Občané Velké Británie naspoří zhruba 160 EUR měsíčně, přičemž daleko ochotněji peníze utrácejí než spoří: objem plateb kreditními kartami je více než dvojnásobný (365 EUR měsíčně). Současný trend přesto směřuje k úsporám: Britové letos naspořili měsíčně o 12 % více než v předchozím roce, celkový počet lidí bez jakýchkoliv úspor se snížil o třetinu a každý čtvrtý dosud nespořící (12,4 milionu) chce v průběhu dalších tří až šesti měsíců začít spořit.
Němci jsou tradiční spořílci: v roce 2010 naspořili měsíčně 180 EUR resp. 11,3 % ze svého disponibilního příjmu, což znamená tolik jako před krachem Lehman Brothers (2006: 10,8 %). Nenechají se příliš ovlivnit hospodářským prostředím: ani turbulence na finančních trzích, ani hluboká recese v Německu neměly na výši jejich spoření podstatný vliv. V roce 2010 vzrostl díky hospodářskému růstu také disponibilní příjem Němců, který obratem použili ke spoření, a to hlavně na stáří. V letech 2011 a 2012 by míra úspor měla pouze mírně klesnout na 11,2 %.
Ve střední a východní Evropě jsou nejpilnějšími spořiteli Češi a Slováci. Měsíčně uloží stranou 90 EUR, s čímž je většina z nich v podstatě spokojena. Na opačné straně spořícího žebříčku jsou Maďaři a Ukrajinci, jimž se podaří měsíčně naspořit zhruba 50 resp. 40 EUR. Maďarsko a Ukrajina však vykazují nejvyšší nárůst tendence ke spoření: polovina dotázaných byla přesvědčena, že spoření je dnes důležitější než před několika málo lety.
Rakušané a Němci jsou věrní vkladním knížkám, stavebnímu spoření a pojištění; Češi, Slováci a Maďaři navíc sázejí na penzijní připojištění. Obyvatelé Ukrajiny naopak upřednostňují rychlý přístup ke svým penězům. „Vkladní knížka je v Rakousku stále ještě velmi oblíbená. Téměř každý Rakušan má alespoň jednu (86 % dotázaných). Každý druhý Čech má uzavřené stavební spoření - v Rakousku to platí dokonce pro 64 % populace,” prohlásil Martin Škopek, člen představenstva Erste Group zodpovědný za retailové bankovnictví. „Slováci upřednostňují spořící účet, který vlastní více než polovina respondentů. Naopak v Maďarsku a na Ukrajině je vidět, že spořící produkty ještě nejsou tak oblíbené a že myšlenka spoření zde teprve musí zapustit kořeny”. Maďaři se většinou rozhodují pro produkty životního a kapitálového pojištění (30 %), v téměř stejné míře však i pro vkladní knížky, spořící karty a účty (27 %). Obyvatelé Ukrajiny upřednostňují rychlý přístup ke svým penězům a proto volí většinou karty (32%). Pouze 15 % Ukrajinců vlastní spořící účet či spořící vklady. Maďarsko a Ukrajina mají také nejvyšší podíl obyvatel bez jakýchkoliv spořících produktů (zhruba každý pátý dotázaný).
Tři čtvrtiny Čechů, Slováků, Rakušanů a Ukrajinců očekávají, že budou moci spořit přinejmenším tolik jako nyní; největší pesimisté ohledně budoucích úspor jsou Maďaři. „Většina obyvatel ve střední a východní Evropě spoří za účelem finančního zajištění a pro případ nouze. Zhruba každý druhý Čech, Slovák, Rakušan a Maďar kromě toho spoří také na stáří,” vysvětluje Škopek.
Značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou patrné při otázce spoření na zamýšlené nákupy: přibližně tři čtvrtiny Čechů, Slováků a Rakušanů spoří cíleně na menší a velké nákupy a na rekonstrukci domu, zatímco v Maďarsku a na Ukrajině je tento podíl mnohem nižší (40 % popř. 49 % obyvatelstva). Polovina Rakušanů a opět tři čtvrtiny Čechů a Slováků spoří, aby si později mohli více dovolit, v Maďarsku a na Ukrajině tak činí pouze čtvrtina dotázaných. “Obyvatelé střední a východní Evropy jsou ohledně výše svého budoucího spoření celkem optimističtí: přibližně tři čtvrtiny dotázaných Čechů, Rakušanů, Slováků a Ukrajinců očekávají, že budou moci spořit přinejmenším tolik jako nyní. Největšími pesimisty jsou obyvatelé Maďarska, kde 43 % dotázaných očekává, že v příštích pěti letech budou moci spořit méně než nyní,” uzavírá Škopek.
