Dobrým investorem nemusí být vždy ten, kdo dokonale rozumí dějům na finančních trzích. Dobře investovat může každý. Je jen potřeba dobře znát sebe sama. Každý, kdo se rozhoduje o investování do fondů, by si měl před tím, než skutečně pošle peníze na účet určitého fondu, zodpovědět několik základních otázek.
Proč? Přirozenou lidskou vlastností je touha po maximálním výnosu, a to při pokud možno bezrizikové investici a navíc v co nejkratší době. Zkrátka touha rychle zbohatnout. Bezrizikové investice ale neexistují a obrovské výnosy v krátké době jsou záležitostí spekulantů, nikoli investorů. Proto je důležité, aby investor věděl, proč chce investovat. Chce–li fondy využít pouze jako nástroj chránící jeho úspory před inflací, či hodlá–li prostřednictvím fondů zabezpečit svou finanční situaci ve stáří. Nebo zda chce získat dostatečné úspory na vzdělání pro své děti. Zkrátka, důvodů proč spořit a investovat je mnoho.
Kolik? Jestliže člověk zná svůj cíl a svou finanční situaci, není tak obtížné určit, kolik peněz a jakým způsobem bude muset investovat, aby svého cíle dosáhl. Jestliže má investor potřebné množství peněz k dispozici a jeho cílem je ochrana před inflací, bude mu nejspíše vyhovovat méně rizikový fond peněžního trhu nebo dluhopisový fond. Pro investora, který potřebuje svůj kapitál teprve vybudovat, je pak vhodnější volit rizikovější typy fondů (akciové či smíšené), které nabízejí vyšší výnosy. Samozřejmě je ale potřeba počítat s dodržením odpovídajícího dlouhodobého investičního horizontu.
Na jak dlouho? Investiční horizont, tedy doba, na kterou svěří investor své peníze fondu, je pro správné investiční rozhodnutí zcela zásadní. Zejména pak u rizikovějších typů fondů, pro něž je doporučován delší investiční horizont. Jen tak totiž může investor ochránit sám sebe od rizika ztráty. Ta by mohla být způsobena například tím, že při nákupu zvolil rizikovější fond a nakupoval ve fázi, kdy byly trhy vysoko. Po krátké době od nákupu fondu pak začaly trhy klesat a způsobily pokles ceny podílových listů fondu, a tedy i pokles hodnoty investice pod původně investovanou částku. Investiční horizont vychází z analýzy minulého vývoje kapitálových trhů a ze znalosti toho, že období poklesu je střídáno dalším obdobím růstu. Jeho dodržení znamená, že se nejspíše riziku takové ztráty způsobené poklesem trhů investor vyhne, protože se trhy stihnou vrátit nad úroveň, kterou dosahovaly v době nákupu.
Jak? Je vidět, že správně načasovat investici není zcela jednoduché. Okamžiky, kdy se trh nachází na vrcholu růstové či poklesové fáze, jsou rozeznatelné vždy až ex post. V principu ale platí, že vždy je lepší nakupovat cenné papíry po období poklesu než poté, co delší dobu rostly. Pak je riziko nástupu fáze poklesu daleko vyšší. Dobrým řešením výběru správného okamžiku pro investování je pravidelné investování určitých částek. Investor tak docílí zpravidla velice příznivé průměrné ceny nákupu svých cenných papírů, v tomto případě podílových listů.
S jakým rizikem? Zásadní věcí při výběru fondu je také dobrá znalost sebe sama, své povahy a schopnosti nést určité riziko. Jestliže je investor typem člověka, který není schopen nést určité investiční riziko – smířit se s myšlenkou (a v realitě pak i se skutečností), že hodnota jeho investice se může na nějaký čas dostat i pod úroveň původně investované částky, a to třeba o dvacet či třicet procent, jsou pro něj určité typy fondů prakticky zapovězeny. Měl by volit z méně rizikových, za cenu nižších výnosů.
Kdo poradí? Zodpoví–li si investor při výběru svého fondu poctivě všechny uvedené dotazy, neměl by se rozhodnout špatně. A neví–li si přece jenom rady, všechny investiční společnosti nabízejí svým klientům nějaký způsob poradenství. Některé na prodejních místech, jiné využívají sítě poradců, kteří jsou schopni přijít za klientem i domů.
