Není to nic nového. Český národ je znám svou spořivostí. Když je například hluboko do kapsy, na dovolenou stejně vyjedeme, i kdybychom po celou dobu jejího trvání měli jíst jen chleba s paštikou, který jsme si dovezli k moři z domova, a budeme to zapíjet vodou z kohoutku.
To už snad ale dnes není třeba. Podle výzkumu jednoho z českých bankovních domů mají Češi našetřeno a spoří vesele dál, i kdyby to měly být jen menší částky. V současnosti mají na účtech na 2,5 bilionu korun.
Kdo spoří a kdo utrácí
Podle průzkumů si odkládá peníze bokem většina domácností. Nejčastěji si rodiny „odtrhnou“ ze své měsíční spotřeby i více než dva tisíce korun, stejný počet pak od 100 do 500 korun. V dotazníku Finance.cz takto odpověděla asi čtvrtina respondentů. Vyšší částky, tedy od 500 do tisíce korun si dává bokem pětina lidí a stejný podíl tázaných si odkládá ještě víc – tisíc až dva tisíce korun. Několik jedinců se přiznalo, že pro ně není problém si bokem odložit z výplaty i víc než deset tisíc.
Reálná možnost a vysněná touha, jakou částku si spořit, se nekryjí, jak se dalo očekávat. Většina by si ráda dala bokem více, ale není to v jejích silách.
Tito lidé by si alespoň chtěli ušetřit větší částku, než naspořili v loňském roce. Jsou to hlavně mladí do 30 let.
Největším problémem je zde ale nejspíš vůle, protože ke stejnému předsevzetí se v loňském dotazníku přiznalo také dost respondentů do 30 let, dokázala to však ani necelá pětina z nich.
Třetina, tedy až nečekaně velká skupina respondentů převážně mladých, se neobejde bez menších nákupů, i když kvůli tomu neušetří. Pozoruhodné ale je, že každý čtvrtý tázaný přiznal, že nakupuje tajně, aby o tom přítel či manžel nevěděl. Peníze však berou ze svých rezerv. Jde především o ženy, které utrácejí za oblečení a kosmetiku. Nejčastěji je zlákají akce a přiznaly, že utrácejí, protože se při nákupech cítí dobře. Muži tvrdí, že při nakupování používají rozum, srovnávají ceny a snaží se nakupovat racionálně.
Kam s nimi
Vraťme se zpět k tématu spoření a ukládání či investování peněz. Podívejme se na data vyplývající z odpovědí respondentů:
Tři čtvrtiny dotázaných si příliš nelámou hlavu s tím, kam a hlavně na jaký účet peníze ukládají. A tak si finanční rezervu vytvářejí na běžných účtech.
Dalším oblíbeným produktem je penzijní spoření. Lidé ho využívají ve formě penzijního připojištění, tedy v transformovaných fondech, nebo jako doplňkové penzijní spoření – účastnické fondy.
Na dalším místě jsou spořicí účty, ty využívají přibližně dvě pětiny dotázaných.
Stavební spoření mají zhruba tři lidé z deseti.
Necelá třetina respondentů nedůvěřuje nikomu a nechává si peníze doma.
Na co si spoříme
Na otázku, proč lidé spoří, byly slyšet nejčastěji odpovědi – kdyby bylo hůř. Tak se vyjádřila asi třetina dotazovaných.
Na nečekané výdaje si peníze odkládá každý sedmý a podobný počet respondentů si spoří na vlastní bydlení.
Každý sedmý dotazovaný neměl ke spoření valný důvod, prostě mu peníze zbyly.
Pro lidi spíše středního věku (30 až 44 let) je důležité mít finanční rezervu.
Mladší si spíš odkládají na bydlení a hobby, lidé ve věku přes 45 let už vidí reálně vidinu důchodu a spoří na něj, zároveň také jako důvod uvádějí nečekané výdaje.
Jak se připravit na důchod
Obecně lze konstatovat, že na seniorský věk je potřeba se začít připravovat dávno předtím, než má člověk nárok na starobní důchod od státu. Dnes pobírají důchodci, kteří měli průměrnou mzdu, přibližně 40 procent výplaty, ale je pravděpodobné, že v budoucnu to bude méně. Čili šetření na penzi se stále víc ukazuje jako nutnost. Pokud člověk pracuje za 30 tisíc hrubého, má tedy zhruba 22 700 čistého, bude mít důchod kolem 14 tisíc korun. Rozdíl je necelých devět tisíc. Pokud si dotyčný připustí, že tolik potřebovat přece jen nebude a spokojí se k důchodu se sumou kolem pěti tisíc měsíčně – na dobu 25 let – musí mít naspořen jeden a čtvrt milionu korun, což odpovídá 30 rokům spoření tří a půl tisíc korun měsíčně.
Reálná možnost a vysněná touha, jakou částku si spořit, se nekryjí, jak se dalo očekávat. Většina by si ráda dala bokem více, ale není to v jejích silách.
O autorovi| Martin Ježek, Finance.cz
