Slovenská reforma narazila na další překážku. Protesty odborů a petice za předčasné volby jsou však proti romské vzpouře čajíčkem. Bratislavský kabinet tentokrát zřejmě podcenil problém. To však nic nemění na tom, že rychlost a tvrdost slovenským reforem můžeme jen tiše závidět.
Nad Tatrou sa blýska Až se usadí prach - nejen ten z vyrabovaných obchodů - bude vidět, jak velké dílo zůstává za touto vládou. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Bratři Slováci romské hromování přežijí a díky nižším sociálním výdajům brzo ožijí. Penězokazci
Tisíce let je to stále stejné. Lumpům, kteří padělají oběživo, hrozí tvrdé tresty. Až potud je vše v pořádku, kazit měnu je vážný zločin. Potíž je, že potrestání hrozí jen soukromníkům, kteří si podomácku vyrobí pár bankocetlí. Naopak žádné paragrafy nečíhají na marnotratné kabinety, které vědomě činí totéž, ale v daleko větším rozsahu. Co jiného je vládou vyvolaná inflace než penězokazectví? Navíc poškozuje opravdu všechny a důkladně. Přimlouváme se, aby i toto byl zločin, přinejmenším politický.
Odškodnění? A za co?
To je opravdu úsměvné. Spediční firmy, jimž stát léta zajišťoval živobytí, chtějí odškodnění za to, že jim je zajišťovat přestane. Každé clo je omezením trhu a speditéři tak měli prospěch ze ztráty jiných podnikatelů. Jak chtějí vysvětlit třeba dovozcům ojetých aut, že žádají výpalné za to, že už z nich nebudou moci profitovat? O tom, že jejich služby nebudou v EU potřeba, věděli speditéři dávno a mohli se připravit. Bohužel mohou právem poukazovat na to, že stát se o své nadbytečné celníky také dobře postaral.