Jak to vidí Bill Gates

28. 4. 2003

Koníček, který ovlivnil portfolio šéfa Microsoftu i jeho dobročinnost

Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu si loni v lednu šéf Microsoftu William H. Gates III. své spolustolovníky vybíral. Jednoho dne však nevečeřel se zahraničními politiky ani s kapitány průmyslu, ale sešel se s význačnými vědci. U stolu seděl s prezidentem americké Národní akademie věd Brucem Albertsem, prezidentem izraelského Weizmannova vědeckého institutu Ilanem Chetem či prezidentem londýnské Královské společnosti sirem Robertem Mayem. Déle než tři hodiny vzrušeně debatovali o tom, jak vyřešit nejobtížnější světové problémy veřejného zdravotnictví.
Gates biologii nazývá svým koníčkem. Vědci, kteří se s ním již někdy při diskusi setkali, však jeho znalosti z oboru neberou na lehkou váhu. Zakladatel Microsoftu se totiž kromě toho vyzná velmi dobře v byznysu. Prostřednictvím své nadace Bill & Melinda Gates Foundation věnoval v uplynulých pěti letech přes tři miliardy dolarů na zajištění základní zdravotní péče v rozvojových zemích. Své osobní investice do biotechnologických společností Gates odhaduje na 300 až 400 milionů dolarů. Navíc 24. dubna oznámil další významný příspěvek: dotaci ve výši 70 milionů dolarů Washingtonské univerzitě, která jí pomůže vybudovat nové sídlo pro katedry genomiky a biologického inženýrství.
Bill Gates tvrdí, že tento dar nepředznamenává nové zaměření jeho nadace na genetiku a příbuzné obory. Hlavním cílem zůstává boj s infekčními chorobami a dalšími pohromami v Africe, Asii a Latinské Americe. „V současné době nám nejvíce chybí uplatňování poznatků z biologie na nemoci rozvojového světa,“ vysvětluje, „protože v této oblasti tržní mechanismy nefungují.“ Americká vláda a velké farmaceutické společnosti budou nadále investovat obrovské sumy do genomiky, avšak pouze filantropové dokážou zajistit financování pro léčbu nemocí třetího světa, jako jsou tuberkulóza a meningitida. A v tomto směru „je Gatesova role skutečně významná“, jak prohlašuje prezident Bruce Alberts.
Počáteční investice Billa Gatese do biotechnologií podněcovala hlavně jeho fascinace biologií, méně již dobročinnost. V roce 1990 vložil své finanční prostředky do firmy Icos, která vyvíjela lék na erektilní dysfunkci. Tato společnost z washingtonského Bothellu dodnes zůstala Gatesovou největší biotechnologickou investicí a šéf Microsoftu je stále členem jejího představenstva. Během devadesátých let potom rozšířil portfolio o další akciové podíly. V poslední době však podobné investice omezuje a raději podporuje biomedicínu prostřednictvím své nadace. Při setkání se šéfem seattleské redakce BusinessWeeku Jayem Greenem hovořil o daru Washingtonské univerzitě i o svém hlubokém zájmu o biotechnologie.

Jaké výsledky od grantu očekáváte? Washingtonská univerzita je jedním z mála míst, které má vhodný a dostatečně velký tým lidí s genomickou specializací. Ačkoli je základní projekt sekvenace [mapování lidského genomu] ve své podstatě hotov, stále se v tomto oboru objevuje mnoho vzrušujících směrů, kudy by se mohl ubírat další výzkum. Prostředky, které má univerzita na svou činnost k dispozici (většinu z nich jí poskytuje vláda), umožní spolu s naším grantem týmu odvést obrovský kus práce.

Uvažujete o financování dalších genomických výzkumů? Obecně řečeno, naše nadace neuvolňuje peníze na základní biologický výzkum. Grant rovněž nepředstavuje nový směr našeho globálního zdravotnického programu. Dar této vysoké škole by nebyl zařazen do našeho seznamu, kdyby nebylo mého otce. Ten je totiž jednak členem řídícího sboru univerzity a jednak se na zdravotnickém programu podílel, takže i University of Washington je jeho součástí.

Usnadňuje genomika výzkum vakcín proti nemocem, jež postihují rozvojové země? Rozhodně ano. Sekvenace a nově vznikající nástroje obrovsky přispívají k řešení všech problémů týkajících se biologie. Díky pokroku v tomto oboru vzniká základna poznatků, z níž přirozeně čerpají biotechnologické a farmaceutické společnosti a využívají ji k léčení nemocí bohatého světa. Je to atraktivní věda a lidé se na ní svou prací chtějí podílet. Úroveň kvality našeho působení v rozvojovém světě navíc významně zvyšují finanční prostředky, jež získáváme z americké organizace National Institutes of Health.

Před sedmi roky jste v jednom eseji napsal, že biotechnologie je vaším koníčkem. Co vás k ní tolik přitahuje? Hlavně mě fascinuje biologie a na ní především to, že naše porozumění tomuto oboru umožňuje významný pokrok v léčení celé řady nemocí. O tomto víkendu jsem si například přečetl článek o tuberkulóze, týden předtím jsem strávil s knihou AIDS in the Twenty-First Century od Tonyho Barnetta. Rád čtu knihy a články o obecné biologii – hlavně o imunitním systému a o pokrocích v této oblasti – protože tím získávám základní informace o problematice, jež je hlavní náplní naší nadace. Mohu tak lépe diskutovat o cílech, které by měla nadace sledovat. Lidské tělo je nejkomplexnějším systémem, který byl kdy vytvořen. Čím více poznatků o něm získáme, tím více musíme obdivovat jeho úžasnou dokonalost. Naše znalosti zatím stále zůstávají na povrchu.

O vašem sebevzdělávání v oboru jsem už leccos zaslechl. Vypráví se historka, jak jste jel na dovolenou na Havaj a v neuvěřitelně krátké době přečetl Molecular Biology of the Gene od Jamese D. Watsona… To byla Brazílie. [Gates vytahuje výtisk z poličky na knihy.] Četba o těchto věcech mě hodně baví. Když jsem studoval na univerzitě, zajímal jsem se daleko víc o fyziku, chemii nebo matematiku než o biologii a ze všech těchto oblastí si něco přečtu rád dodnes. Nakonec jsem ale skončil u vstřebávání prací o evoluci a biologii, kterých je nepřeberné množství. Téměř každý, s kým hovořím, čte Richarda Dawkinse, Stevena Pinkera či Stephena Jaye Goulda, což je samá evoluce. Některé z knih si vybírám jednoduše proto, že mě zajímají. Na druhou stranu se ale nedomnívám, že bych věnoval tolik času studiu imunitního systému, kdyby pro mne nebyly hlubší znalosti o vakcínách tak důležité.

Rozhodujete ještě o většině svých investic do biotechnologií osobně? V posledních několika letech jsme do biotechnologií příliš neinvestovali. Kdybychom se vrátili o čtyři až pět let do minulosti, pár takových investic by se našlo. Alespoň částečně jsem se osobně zapojil do všech svých biotechnologických aktivit, protože souvisejí s vědou. Navíc mám spoustu přátel, kteří se o tento obor zajímají a často za mnou s námětem na investici přijdou - ať už je dobrý, nebo nikoli.
Kdybych měl času na rozdávání, bylo by hodně příjemné věnovat něco z něj na vyhledávání nových a perspektivních biotechnologických firem. Při četbě témat souvisejících s biologií byl ale můj zájem vždycky úzce zaměřen na nemoci rozvojového světa, protože jsem se potřeboval o těchto věcech vyjadřovat v nadaci. Z toho důvodu jsem se také v poslední době na biotechnologie tolik nezaměřoval.

O čem jste v Davosu hovořil s Brucem Albertsem, Ilanem Chetem, prezidentem Kalifornského technologického institutu Davidem Baltimorem a Eliasem Zerhounim, ředitelem National Institutes of Health? Byli jsme vskutku mezinárodní skupinkou. Já jsem se tehdy hlavně ptal na různé věci: „Jak to vypadá s AIDS? Proč nejsou vidět rychlejší pokroky v léčbě? Na které základní vědecké otázky ohledně AIDS zatím neznáme odpověď a z jakého důvodu?“ Naše konverzace kromě toho zahrnovala velmi mnoho témat a bylo pro mě velkou ctí, že jsem se dostal do takové společnosti. Navíc se všemi těmito lidmi budeme v budoucnu spolupracovat. Sázka na biotechnologie Přes deset let se Bill Gates zajímá o biomedicínu a jeho podíly ve společnostech z oboru v současnosti přesahují 300 milionů dolarů. Za tu dobu jeho nadace vynaložila 3,1 miliardy dolarů na zdravotní péči po celém světě – přibližně 52 procent z celkové částky svých grantů. Investice jsou rozděleny následujícím způsobem:
Osobní majetek v biotechnologických firmách