Jakou cenu má radost na dluh? Obchodníci jsou z boomu nakupování na úvěr jistě nadšeni, stejně jako vládní ekonomové. Tržby rostou a HDP s nimi. Jenomže ta radost má chatrný základ. Půjčená koruna utracená za spotřební zboží sice krátkodobě rozhýbe ekonomiku, ale koruna přímo vložená do výroby roztočí kola hospodářství silněji a dlouhodobě.
Ježíšek a dluhy
Podnikatel zvýší produktivitu a díky tomu „bezbolestně“ uhradí úrok. Naproti tomu zadlužená domácnost prostě jen zaplatí za zboží zvýšenou cenu. Ta vánoční radost bude drahá.
Dráhy s větším propadem
Podle vedení železnice může za ztrátu stát, protože neplatí za dopravní obslužnost, kterou si objednal. Je to dobrý argument. Byť se můžeme dohadovat, kdyby vláda drahám nic nenařizovala, zda by opravdu zrušily nerentabilní spoje a propustily nepotřebné zaměstnance. Jenomže když někdo nařizuje, ať také platí. Lepší by bylo, kdyby vláda nechala dopravu trhu. Otevřel by se tak prostor pro malé soukromé dopravce. Z jedné malé vesnice do druhé přeci nemusí jezdit vlak, stačí levnější a pružnější mikrobus.
Americká lekce
Spojené státy se chovají ke spojencům z NATO ošklivě. Nechtějí Francii a Německu nechat podíl na miliardových zakázkách v Iráku. Paříž a Berlín se ovšem ke spojenci zachovali hůř - de facto se postavili proti Bushovi na stranu Saddáma. Počítali s tím, že až bude po válce, všechno se zase srovná. Bohužel pro ně má americký prezident dobrou paměť. Čím dříve evropští politici tuhle lekci pochopí, tím lépe pro nás pro všechny. Koneckonců tu jde o víc, než o pár miliard: o přežití v boji s terorizmem.
