Čistě mechanický přepočet deseti procent ze dvou set miliard by znamenal dvacetimiliardový dodatečný účet v dolarech pro spotřebitele pouze v případě, že by na ně byl přenesen v plné výši. To se ovšem v praxi děje vzácně, ve skutečnosti se o břemeno podělí výrobce, dovozce, distribuční síť a jistěže i spotřebitelé, přičemž kdo kolik konkrétně ponese, bude záviset případ od případu. Vezměme v potaz, že čínská měna vůči dolaru oslabila od letošního dubna o více než osm procent, takže část mohou vstřebat producenti, pokud budou ochotni z již smluvně potvrzených dolarových cen trochu slevit a chtějí si udržet obrovský americký trh. Vzhledem k tomu, že právě běží dodávky pro vánoční období, nemusí být ochota u již běžících zakázek právě velká, a pak se přesouvá štafetový kolík k dovozci. Ti ale také nemají mnoho možností změnit narychlo dodavatele a brát zboží ze zemí, které konfliktem nejsou přímo postiženy. U cenově citlivého zboží není radno spotřebitele dráždit, takže přicházejí na řadu velkoobchodní a maloobchodní marže a spotřebitelé nakonec u pokladen zaplatí jen menší díl. Nějaký dopad na maloobchodní ceny v USA to nakonec mít bude, ale nečekejte nic víc než nízké číslo za desetinnou čárkou v indexu spotřebitelské inflace.
Trump Číňany navíc varoval, že když přikročí k odvetným opatřením a nezmění svůj přístup k respektování práv duševního vlastnictví, zvedne sazbu od nového roku z deseti na dvacet pět procent. Protože velká část dovozu je vlastně vnitrokoncernový obchod v rámci globálních operací amerických firem, je tento vzkaz určen se stejným důrazem také jim - vyrábějte doma a zaměstnávejte Američany. 9
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz