V metropoli Moravskoslezského kraje vzniká pocitová mapa, do níž může promluvit každý
V létě, když je i ve stínu třicet stupňů, se u nás na ulici není před sluncem kde schovat. Proto bych tu chtěla několik stromů a k nim lavičku. To je jedno z přání, jímž se budou v příštích letech při plánování řídit ostravští konšelé. „Ostravská univerzita pro nás zpracovává pocitovou mapu, kde lidé můžou říct, co jim vadí a jaká řešení navrhují,“ popisuje Jiří Hudec, vedoucí oddělení strategie na ostravském magistrátu, jenž byl jedním z expertů, kteří vystoupili v úterý 30. května na konferenci týdeníku Euro Chytřejší Česko. Akce se uskutečnila v Ostravě, a proto často rezonovaly místní potíže a především vize, jak bude vypadat zdejší koncept Smart City. Hudec třeba zmínil to, že magistrát se více otevře lidem, protože ti často nevědí, co se děje a co se chystá. Další výtky Ostravanů směřují k faktu, že především v centru města přibývá prázdných budov. „Řešíme projekt na dočasné využití nevyužitých prostor,“ vysvětluje Hudec s tím, že do opuštěných obchodů by se na několik měsíců mohli uchýlit malí podnikatelé se svými dílnami. K řidiči už nemusíte Jedním z míst, kde se prvky Smart City v Ostravě projevují už dnes, je veřejná doprava. Zdejší modrobílé tramvaje, autobusy a trolejbusy jsou vybaveny platebními terminály. Cestující bez jízdenky ji tak nemusejí kupovat s přirážkou u řidiče, ale jen si svou platební kartu „odpípne“ v terminálu přímo ve voze. Dle Zuzany Weissové, manažerky rozvoje obchodu ve společnosti Mastercard, lze dnes už zaplatit jízdenku bezkontaktní kartou v téměř dvacítce českých a slovenských měst a právě tyto projekty pomohly vytvořit nový standard „v dopravním světě“, který akceptují jak dopravci, tak města. V rámci konceptu chytrého města je nejdále právě doprava a nastal ideální okamžik zaměřit se i na další oblasti ve městě. „Předpoklad úspěšného projektu v oblasti Smart City je kvalitní komunikace, výběr vhodných partnerů, ale především vytvoření takové strategie rozvoje, která propojí několik oblastí a služeb dohromady a tím zajistí, že bude občan ve svém městě spokojenější,“ uvedla Weissová. Konkrétním příkladem takovéto aktivity může být projekt Kolínská klíčenka. Letos na podzim se má rozjet jeho pilotní program, do nějž vstoupí 1500 tamějších školáků. Podle Pavla Juříka, generálního ředitele firmy Paynovatio, tam karta poslouží nejen při objednávání obědů v jídelně či jako čip při vstupu do školy, ale fungovat bude i jako průkazka v městské knihovně a třeba jako průkazka v kolínské hromadné dopravě. Všechno prý za takových bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke zneužití soukromých dat školáků. Parkovací senzory Přestože Ostrava staví na systému veřejné dopravy -nedávno vzniklo na jejích okrajích několik dopravních terminálů - centrum města se dlouhodobě potýká s přeplněnými parkovišti. František Nedvěd, senior konzultant firmy ČD-Telematika, v té souvislosti upozornil na projekt chytrého parkování, který funguje už půl roku na libereckém Horním náměstí. Díky senzorům, jež tam do vozovky zabudovala ČD-Telematika, teď řidiči i městští úředníci mohou na internetu či telefonech rychle zjistit, jaká je obsazenost a které místo je právě volné. Takové senzory ale nemusejí sloužit jen na parkovištích. Pomohou například s monitoringem seniorů ve specializovaných ústavech, správou budov nebo dohlédnou na pohyb domácích mazlíčků. Jak ale zaznělo během závěrečné diskuse na semináři Chytřejší Česko, Ostrava chce prioritně řešit jiné potíže. Třeba tu, jakými opatřeními reagovat na globální oteplování, které se ve městech bude projevovat nejcitelněji vysokými teplotami a nedostatkem vody, a jak plnit přání zdejších obyvatel.
O autorovi| Václav Herz herz@mf.cz
