Zhulení koně aneb Jak se dělá věda z marihuany k léčení i z technického konopí
Ještě před půl rokem počítali s tím, že se přihlásí do tendru, v němž má stát hledat licencované pěstitele léčebného konopí. Nakonec to ale předem vzdali. „Dělá se kolem toho zbytečná věda a složitě se vymýšlí vymyšlené. Léčebnému konopí fandíme, zájem o pěstování už ale nemáme,“ říká Václav Říha, šéf firmy Hemp Production z Chraštic na Příbramsku. Malá rodinná firma ze středních Čech se představuje jako druhý největší výrobce potravin z konopí v Evropě. Specializuje se na technickou varietu konopí. I s ním je však problémů víc než malé množství. „Jde přece o to pomoci lidem. Léčebné konopí by se u nás mělo jednoznačně povolit,“ podporuje Říha zpřístupnění marihuany pro nemocné.
Takzvaná legalizace ale může ztroskotat na tom, že se pro ni hledá česká cesta. Poslanci odložili průlomovou úpravu zákona o léčivech a letní prázdniny prý chtějí využít na předkládání pozměňovacích návrhů a na konzultace s odborníky. Farmaceutická lobby dostala více času, aby zákonodárce mohla ještě důkladněji naočkovat.
Vše směřuje k tomu, že pěstovat se tady pod dohledem státu zatím nic nebude a v lékárnách bude k dostání drahé konopí z Nizozemska.
Malá poptávka po dovážených lécích, které budou pro mnohé cenově nedostupné, jen nahraje odpůrcům užívání marihuany u lidí s rakovinou, roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou nemocí, atopickým ekzémem či různými alergiemi.
Domácí zákaz „Nechápu, proč si stát chce dovozem konopí za nesmyslné peníze opět nechat utíkat peníze. Dobrá myšlenka by tím nadobro degradovala,“ odsuzuje uvažovaný způsob legalizace konopí k léčbě Michal Jakeš. K faktické legalizaci svým dílem už přispívá. Jeho firma Natural Technologies provozuje pod názvem Pět semen velkoobchod se semeny marihuany a tři prodejny – v pražských Holešovicích, na Žižkově a v Liberci. Od předloňského roku je pěstování pěti a méně rostlin konopí pouze přestupkem. Každému, kdo ho pěstuje, ale hrozí riziko zabavení rostlin a pokuta až 15 tisíc korun.
Jakeš nevidí důvod, proč by léčebné konopí nemohlo pod dozorem státu růst ve schválených, třeba pěti, pěstírnách. Jako obchodník s osivem je pochopitelně všemi deseti také pro legální samopěstitelství. „Babičky s artrózou, které si konopí pěstují na zahrádkách, přece nikoho neohrožují,“ zastává se domácího pěstování pro vlastní léčbu. Jeho oficiální povolení se ovšem nechystá.
Ivan Langer, který se v průkopnictví léčebného konopí dlouhodobě angažuje a o jehož zájmu nastoupit do nového byznysu se spekuluje nyní z televizní obrazovky vzkazuje: „Má stát nepřímo podporovat byznys těch, kteří se pohybují na úrovni organizovaného zločinu, nebo toto sám uchopí a na základě striktní regulace umožní použití konopí k léčbě?“ Rychle a draze Projednávaná úprava zákona o léčivech obsahuje možnost dovozu i státem kontrolovaného pěstování. Její spolupředkladatelka, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), se zastává dovozu jako rychlejšího řešení pro pacienty, než kdyby se začal stavět celý systém akreditace a státní kontroly. O tom, že v počátcích bude trh zásoben léčebným konopím z dovozu, uvažuje i důvodová zpráva doprovázející předlohu. Jasně také říká, že pěstování v tuzemsku bude znamenat nejnižší náklady pro pacienta a systém zdravotnictví.
„Vzhledem k výrazně nižší ceně práce v ČR oproti zemím, z nichž lze konopí pro léčbu dovážet, lze s jistotou předpokládat, že domácí pěstitelé dosáhnou nižší prodejní ceny než při dovozu ze západní Evropy, severní Ameriky či Izraele, a to při stejné kvalitě,“ uvádí důvodová zpráva. Píše se v ní také, že tuzemské pěstování konopí navíc dokáže pro pacienty v Česku zajistit lépe a flexibilněji potřebné spektrum a varietu konopných produktů s rozdílnými obsahy a vzájemnými poměry účinných látek.
„Gram za tři sta korun, pokud v lékárnách bude jen zboží z dovozu, si ale hlavně staří lidé nebudou kupovat, protože na to nebudou mít.
Tuzemská produkce by určitě byla levnější,“ potvrzuje Jakeš. Odhaduje, že gram konopí vypěstovaného v Česku přijde na 50 až 70 korun, včetně nákladů na kontrolní systém i zisku licencovaného pěstitele. „Finální cena může být kolem 150, nejvýše 200 korun, aby si vydělali i lékárníci,“ propočítává obchodník.
Pracovní skupina, která pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Zimy zpřístupnění konopí k léčbě řešila, kalkulovala s cenou vyšší než 80 až 130 korun za gram a nižší než 200 korun. Na den se podle zahraničních zkušeností počítá s dávkou jeden až pět gramů. Na měsíc by léčba při vyšší dávce přišla až na třicet tisíc korun.
Šťastného princip Někomu jde o to pomoci nemocným, šéfovi sněmovního zdravotního výboru Borisi Šťastnému (ODS) jde o princip. „Tento návrh je flagrantním průlomem lékového zákona a principu, na jakém doposud stavíme naši lékovou politiku,“ kritizoval při sněmovní debatě chystaný zákon. Za standardní považuje cestu, kdy se nějaká firma rozhodne, že využije danou účinnou látku, v tomto případě THC (tetrahydrokannabinol), k tomu, aby z ní vyrobila lék. „Takové léky i u kannabinoidů existují,“ jmenoval poslanec zahraniční nabilon a sativex. Předpokládá, že připravovaná legislativní změna nepřinese očekávaný efekt. Toho se obávají už i propagátoři legalizace léčebného konopí.
„Návrh nepřináší výhody dostupnosti pro pacienty, protože se automaticky nesníží cena, a pokud by preparát nehradila pojišťovna, bude stejně nedostupný jako u doposud registrovaných komerčních přípravků,“ míní Šťastný. Radí bojovat za to, aby již schválené léky byly hrazeny ze zdravotního pojištění. Přívrženci legalizace zase žádají, aby bylo pěstování podomácku skutečně povolené. A k tomu působilo tři až deset licencovaných subjektů, kteří budou léčebné konopí pěstovat nebo dovážet, jak to doporučila pracovní skupina. Listy jen z dovozu Nejen léčebné konopí, i „tráva“ bez omamných účinků to má těžké. Technické konopí, které může obsahovat maximálně 0,3 procenta THC, se v České republice pěstuje na necelých dvou stech hektarech. Z plodiny se smí využít jen semena a stonek. „Z květu se extrakty na výrobu čajů nebo kosmetických přípravků dělat nesmějí. Zatím se marně snažíme vysvětlit, že tato bylina má široké využití,“ říká Hanka Gabrielová ze sdružení Konopa. Pěstitelé technického konopí se chtějí svézt s léčivým a ze zákona odstranit omezení pro možnost jeho využívání.
„Ministerstvo zemědělství s tím problém nemá, na ministerstvu zdravotnictví jsme nepochodili. Budeme se to snažit vysvětlit poslancům,“ dodává Gabrielová. Třeba zákonodárci pochopí, že když se u nás může prodávat čaj z usušených konopných listů dovezený z Německa, proč by se tady nemohl také vyrábět.
Zdejší producenti technického konopí a výrobků z něj narážejí na různé neznalosti a předsudky. Jeden kuriózní příklad: granule z technického konopí jsou oblíbené doplňkové krmivo pro koně. Jako podestýlka se dá použít konopné pazdeří. „Setkali jsme se ale s obavami, že by mohlo jít o doping,“ říká šéf Hempu Říha. Snad aby koně nebyli při závodech „zhulení“.
Chraštická firma ročně zpracuje 50 až 70 tun semene konopí, a protože v tuzemsku ho nesežene, většinu dováží z Rakouska. „Našeho dodavatele jsme už skoro vykoupili.
Nabízí nám tedy semena z Číny, ale ta nechceme,“ poznamenává výrobce.
Ještě před pěti lety se v Česku pěstovalo technické konopí na více než 1500 hektarech, pak plochy postupně spadly až na desetinu. „Zemědělci ho až na výjimky nepěstují, protože nemají komu prodat stonek. V celé republice nezůstala jediná tírna,“ vysvětluje Říha. Za studena lisovaný olej nestačí firma Hemp vyrábět. Kdyby vyhověla aktuální poptávce ze Slovinska, nezbylo by nic pro české zákazníky. Pěstování technického konopí ovlivňuje jenom trh, a ne nejlépe, když nabídka semínka zdaleka neuspokojuje poptávku. Produkci léčebného konopí bude diktovat stát. Jak to může dopadnout?
200 ha Asi tolik zabírá plocha, na které se letos v Česku pěstuje technické konopí
? ha Zatím se neví, odkdy a jaké množství léčebného konopí se v tuzemsku bude pěstovat pod dohledem státu Vše směřuje k tomu, že pěstovat se tady pod dohledem státu zatím nic nebude a v lékárnách bude k dostání drahé konopí z Nizozemska
O autorovi| Táňa Králová • kralova@mf.cz
