Akciový trh
Sekuritizace aktiv přitahuje stále větší pozornost podnikatelské veřejnosti, a to i v České republice. Rozumíme jí strukturovaný proces, během něhož jsou aktiva (majetek, pohledávky, například půjčky a podobně), rizika nebo jiné hodnoty seskupeny podle druhů, oceněny a následně prodány ve formě cenných papírů.
Sekuritizace pohledávek.
Nejjednodušším příkladem sekuritizace tak může být prodej pohledávek (například půjčky poskytnuté klientům), které jsou evidovány v rozvaze, společnosti A (věřitel) jiné firmě, založené speciálně za účelem jejich financování (takzvaná SPV - účelově založená společnost). U společnosti A tak budou pohledávky vyřazeny z rozvahy, a naopak evidovány v rozvaze SPV. Protože SPV nemá vlastní hotovost, emituje cenné papíry a jejich nákup financuje z úpisu akcií investory. Podmínkou je, aby zakladatelem SPV nebyla společnost A.
Předmět činnosti.
Proces sekuritizace, při němž určitý subjekt přebírá od jiných rizika vztahující se k nárokům, majetku nebo závazkům převzatým třetími stranami nebo vyplývající z jejich činnosti a emituje cenné papíry, jejichž hodnota nebo výnos jsou od nich odvozeny, je stále častěji využíván nejen podnikatelskými subjekty, ale efektivně i státem. Názorným příkladem využití procesu sekuritizace je výběrové řízení České konsolidační agentury (ČKA) při prodeji balíku pohledávek s právní vadou. ČKA rozhodla o prodeji tohoto balíku pohledávek tak, že založila SPV a ve veřejném výběrovém řízení nabídla potenciálním investorům stoprocentní majetkovou účast v této společnosti za tržní cenu. Po uzavření výběrového řízení a úhradě nabídnuté ceny za stoprocentní majetkovou účast ČKA vloží pohledávky do SPV a následně tuto účast převede vítězné nabídce. Předmětem sekuritizace může být v podstatě jakákoli součást aktiv podniku, například nejen pohledávky z úvěrů a půjček, ale i z obchodních vztahů, hmotný i nehmotný majetek, movité i nemovité věci, práv včetně těch autorských, cenné papíry a podobně. Předmětem sekuritizace může být i jakákoli činnost, která má určitelnou hodnotu nebo riziko.
Sekuritizační fond.
Příkladem využití sekuritizace rizik může být zajištění provozovatele teplárny proti povodním. Ten uzavře smlouvu se sekuritizační společností nebo fondem, jejíž podstatou je úhrada škod až do výše 50 milionů korun v případě povodní, které zasáhnou provoz teplárny. Provozovatel teplárny uvolní ze svých zdrojů například 20 milionů korun jako odměnu (prémii), za kterou nakupuje opci požadovat na sekuritizační společnosti úhradu škod až do výše 50 milionů korun v případě splnění určitých podmínek. Sekuritizační společnost emituje dluhopisy s pevnou dobou splatnosti, ale se ziskem, který se skládá z prémie a běžného výnosu fondem investovaných prostředků (obdobně lze emitovat i akcie). Po uplynutí splatnosti dluhopisu náleží investorovi běžný výnos fondu a v případě, že se povodně během doby splatnosti dluhopisu nevyskytnou, náleží investorovi i prémie. Když povodeň nastane a jsou-li splněny podmínky opce, provozovatel teplárny obdrží od fondu plnění až do výše 50 milionů korun a investor ke dni splatnosti získá zpět jistinu dluhopisu sníženou o vyplacené škody společně s běžnými výnosy fondu. Sekuritizace je tak i určitým komplementem standardního pojištění a je možné ji využít v případech, kdy nelze riziko standardně pojistit.
Výhody.
Nejdůležitějšími výhodami sekuritizace jsou redukce sumy aktiv a pasiv, proměna nelikvidních nebo hůře likvidních aktiv na likvidní a také zbavení se rizik spojených s držbou a správou problémových aktiv. Z daňového hlediska může být zajímavý i fakt, že SPV lze založit v zemi s výhodnějším daňovým režimem, případně je možné vhodným strukturováním sekuritizací nahradit tvorbu nedaňových rezerv či opravných položek, a budovat si tak daňově výhodnější pozici. Naopak obecně nevýhodou mohou být zejména vyšší administrativní náklady.
Země zaslíbené.
Zeměmi „zaslíbenými sekuritizaci“ jsou v současné době USA, Německo a zejména Lucembursko se svou tradicí finančních služeb. Sekuritizační fondy a společnosti podléhají v Lucembursku výhodnému preferenčnímu daňovému režimu. Subjekty sekuritizace nepodléhají žádné dani z příjmů z kapitálového majetku a není uplatňována ani žádná srážková daň na zisk distribuovaný těmito subjekty. Sekuritizační fondy nepodléhají ani dani z příjmů - za daňové subjekty jsou považováni jednotliví investoři. Základ daně subjektů sekuritizace tvoří veškeré výnosy z jeho činnosti (včetně například přijatých dividend či úroků). Jedinou daní je tak fixní daň v maximální výši 1250 eur splatná při založení, přeměně nebo fúzi subjektů sekuritizace. Na druhé straně ale nemohou využít výhod směrnice 90/435/EEC (Evropského společenství) o společném systému zdanění v případě mateřských a dceřiných společností.
