Finanční krize je snad nejčastěji skloňované slovo posledních několika měsíců. Měsíce září a říjen minulého roku byly pro finanční trhy jedny z nejdramatičtějších období v historii. Turbulentní dny přinesly velkou řadu převratných událostí. Ty však vzápětí byly překryty ještě významnějšími zprávami. Zkusme se podívat alespoň na ty nejdůležitější, které spojíme do mozaiky celkového obrazu.
Autor: ČTK
Jak to celé začalo? Prvotní příznaky krize můžeme hledat na trhu tzv. sub-prime hypoték. Jde o hypotéky, které získali i žadatelé, kteří by jinak na hypotéku nedosáhli (méně bonitní klienti díky plánu americké vlády – každý Američan by si měl mít možnost dovolit slušné bydlení). Tyto hypotéky, které nesly vysoké riziko, byly dále přeprodávány a transformovány do tzv. nových produktů (strukturované produkty), které měly diverzifikovat (zředit) riziko. Základní podmínkou pro významné rozšíření užívání hypoték bylo výrazné snížení úrokových sazeb.
Nicméně z důvodu stabilizace ekonomiky především díky předcházení potenciálním inflačním tlakům začala úroková sazba růst, což mimo jiné zapříčinilo neschopnost některých klientů (již zmíněných méně bonitních) splácet své závazky (hypotéky). Nesplácení závazků (hypoték či úvěrů) ve velkém měřítku činí původně rizikově nízko zatížené strukturované cenné papíry, jejichž podkladem jsou právě zmíněné hypotéky, činit vysokorizikovými či téměř bezcennými.
Bankovní systém je na základě těchto vlivů ohrožován ze dvou stran. Z pohledu nedostatečné záruky za úvěry (hypotéky) dochází k předčasnému zabavení nemovitosti bankou a následnému hromadnému prodeji takovýchto nemovitostí – tlačí cenu záruky (nemovitosti) dolů. Z pohledu strukturovaných cenných papírů, které banky rovněž vlastní (spíš investiční banky) se cena těchto aktiv rovněž snižuje, protože podkladem jsou potenciálně bezcenné hypotéky, respektive nesplácené či zrušené. Oba faktory způsobují bankám výrazné ztráty a vedou k vysoké nedůvěře bank navzájem a k výraznému omezení (zastavení) úvěrování reálné ekonomiky – bankovní systém prakticky přestává vykonávat svoji funkci.Vlády a centrální banky se snaží situaci řešit snižováním úrokových sazeb a pumpováním peněz do ekonomiky.
Přehled hlavních událostí
Globální finanční trhy rozechvěly zásadní změny v americkém finančním sektoru, které přišly ve velmi krátké době. Došlo k zestátnění hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, skončily dvě ze čtyř největších investičních bank, americká vláda s centrální bankou zachránily AIG, a vláda současně připravila gigantický záchranný fond. Překotné změny ve finančním sektoru doplnily prudké výprodeje na komoditních trzích. Nejistota ještě vzrostla a finanční trhy prošly velmi nepříznivým vývojem, který snese srovnání jen s propady v 80. letech či během Velké krize na konci 20. let.
Fannie & Freddie
V pondělí 8. září 2008 trhy zahájily pozitivně po zprávě, že se americká vláda rozhodla převzít kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Agentury vykupují od ostatních finančních ústavů hypoteční úvěry, které pak mění na další finanční instrumenty, jež dále prodávají. Celkový objem hypotečních úvěrů v USA dosahoval 12 bilionů USD, z čehož Fannie Mae a Freddie Mac vlastnily či garantovaly 5 bilionů USD. Krok vlády měl pouze krátkodobý pozitivní efekt a byl následně utlumen negativními zprávami o investičních bankách.
Pády investičních bank
Čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers (aktiva 691 mld. USD) neúspěšně vyjednávala s ostatními bankami (Bank of America, Barclays) o převzetí, jelikož vládla odmítla poskytnout garance. Banka tak byla nucena v neděli 14. září 2008 požádat o soudní ochranu před věřiteli dle hlavy 11 bankrotového zákona. Lehman Brothers srazily na kolena vysoké odpisy (13,8 mld. USD) a následně problém se získáním nového kapitálu. Dva dny po ohlášení soudní ochrany britská banka Barclays oznámila, že koupí část aktiv Lehman Brothers za 1,75 mld. dolarů.
S koncem Lehman Brothers přišla překvapivá zpráva, že Bank of America převezme největší makléřskou společnost Merrill Lynch za 50 mld. USD (vyrovnání výměnou akcií). Merrill Lynch za poslední rok odepsal přes 40 mld. USD v důsledku úvěrové krize.
Záchrana AIG
Fed se v úterý 16. září 2008 večer po dohodě s vládou rozhodl poskytnout největší americké pojišťovně American International Group (AIG) úvěrovou linku až do výše 85 mld. USD na dva roky. Půjčka má být splacena prodejem majetku. Stát za to v pojišťovně získá 80% podíl. Vláda a stát pomohly AIG poté, co zkrachovala jednání s bankovními domy (JPMorgan, Goldman Sachs) o poskytnutí financování AIG. AIG je nejen jedna z největších pojišťoven světa (aktiva 1,0 bilion USD), ale působí i jako poskytovatel pojištění pro investory, kteří kupovali dluhové cenné papíry. Pokud by AIG zkrachovala, investoři po celém světě by byli nuceni tyto cenné papíry přecenit a realizovat další masivní ztráty. Z tohoto důvodu se záchrana AIG jevila jako nezbytná a tvoří hlavní rozdíl v postoji vlády k AIG a Lehman Brothers.
Propady komodit
Nervozita se ve větší míře opět přehnala přes komoditní trhy. Obavy z ekonomického zpomalení se chvílemi přelily v paniku. Nejsledovanějším se stal propad ropy, která od začátku září minulého roku klesla o více jak 100 dolarů za barel a krátce se dostala i pod 35 dolarů (prosinec 2008).
