„Však kdyby siných do nebes komíny měly růsti, chlop Křístek bitý Moravec on Lazů nepopustí,“ složil Petr Bezruč poklonu zdejšímu starostovi z přelomu 19. a 20. století. Jan Křístek ve vesnici Lazy na Karvinsku silně propagoval slezského ducha. Jeho osobu dodnes připomíná zašlý památník ležící jen pár metrů od nedávno zavřeného černouhelného dolu. Ticho, které narušuje bagr pomalu loupající zrezivělé konstrukce se starými filtry na důlní vodu, naznačuje, že 85 let po Křístkově smrti čeká region další souboj o tvář. Tentokrát už nejde o národnostní třenice. Po dvě stě let trvající závislosti na těžbě uhlí musí Lazy i celé jejich okolí ukázat, že objevily jiný smysl existence.
„O budoucím využití pozemků zatím vedení společnosti definitivně nerozhodlo,“ reaguje Ivo Čelechovský, mluvčí podniku OKD, jehož pracovníci loni 28. listopadu z Lazů vytáhli poslední vozík uhlí.
Ostravské hejtmanství však už jasno má. Prostřednictvím své akciovky Moravskoslezské investice a development sestavilo projekt, který má oblasti tvarované mnoho let jen špinavou těžbou uhlí vtisknout novou zelenou svěžest. „Dobám průmyslových zón už odzvonilo. Je to sice zdaleka nejjednodušší řešení, ale za pár let je z toho zóna duchů,“ ví Lukáš Adámek, šéf krajského programu Poho2030.
Oblast o rozloze šedesát kilometrů čtverečních se tak má proměnit v moderní a atraktivní postindustriální krajinu. Tak jako se o to už několik let snaží helsinská radnice v přístavní čtvrti Kalasatama, kde se Adámek a jeho kolegové inspirují.
Odvážné plány ovšem v tradičně konzervativním moravskoslezském regionu narážejí. A černého dědictví Lazů, z jehož slojí havíři od roku 1892 vyrubali více než 145 milionů tun antracitu, se někteří nechtějí jen tak vzdát. Na povrchu zasypaných šachet by nejraději opět viděli haly, kam by - pokud by se tedy podařilo najít investory - autobusy svážely agenturní zaměstnance.
Smutná Dukla
Těžební lokalita zavřeného dolu Lazy zabírá 6,2 kilometru čtverečních a naprostá většina z toho - 90 procent - spadá do katastru Orlové. I proto chce být její radnice při debatách o budoucnosti místa slyšet. Místostarostce Naděždě Kubalové se sice některé plány Adámka a jeho kolegů ve vizi Poho2030 líbí, ovšem ráda by plány rozšířila nebo pozměnila. „Vedení našeho města by v rámci transformace dolu Lazy více než rekreační funkci preferovalo vznik nových pracovních míst a tuto variantu budeme při dalších jednáních prosazovat,“ reaguje Kubalová.
Podobné manévrování nepředvádí jen Orlová, za vznik průmyslových zón bojuje i několik dalších měst a obcí. Přitom poměrně čerstvý příklad z Havířova ukazuje, o jak velký přežitek v tomto regionu jde.
Jen kousek od dolů Lazy do roku 2007 fungovala Dukla. Dnes po ní zbyla jediná památkově chráněná hala, památníček se jmény 108 havířů, kteří tu zahynuli při důlním požáru 7. července 1961, a podzemní kryt, kde dnes nadšenci provozují muzeum.
Na rekultivaci brownfieldu tady stát poslal více než čtvrt miliardy korun a havířovský magistrát doufal, že Dukla bude opět důležitým zaměstnavatelem havířovských mužů a žen. Tentokrát už jako průmyslová zóna. A přestože funguje už šest let, i nyní připomíná velkou pustinu.
Podařilo se sem vtáhnout pouze jedinou společnost - švédská firma Molnlycke v hale vyrábí jednorázové chirurgické sety. Titulky regionálních médií jako třeba „Bývalý důl v Havířově místo horníků zaplní podnikatelé“ či „Do průmyslové zóny Dukla míří další investoři“ se zkrátka nenaplnily.
Tak magistrát vymýšlí, co s lokalitou dál. Nyní přichází řešení, které z veřejných rozpočtů vysaje další stovky milionů a dříve vychvalovanou zónu Dukla přetvoří v neradostné místo, jež nemuselo procházet nákladnou rekultivací. Příští rok by tu měl Havířov začít stavět linku na zpracování komunálního odpadu, předběžný rozpočet činí 400 milionů korun.
Z Dukly a bezradnosti zdejších úředníků a politiků se velmi jasně stává odstrašující příklad toho, jak krajině, již člověk už zdevastoval zevnitř, zasadit druhou smrtelnou ránu ještě zvenku.
Velké naděje
Proč tedy konšelé stále tlačí na výstavbu dalších a dalších průmyslových zón? „Vidí třeba u Frýdku-Místku, že tam zóna relativně dobře funguje. Ale ten potenciál pro další už tady skutečně není,“ tuší Adámek. Rychle nicméně doplňuje, že je mu jasné, že projekt Poho2030 nebude samospásným lékem na oživení unaveného regionu.
Nicméně hejtmanství vizi věří. „Nic obdobného se zatím na českém území v tak velkém rozsahu nerealizovalo, proto do něj vkládáme velké naděje a považujeme ho za skutečně prioritní. Rozhodně tedy budeme plánované aktivity podporovat tak, aby se vize z papíru zhmotnily. Je to jedinečná příležitost pro náš region,“ slibuje Ivo Vondrák (za ANO), moravskoslezský hejtman a poslanec.
Zásadní pro celou věc bude, jestli se Adámkovi a jeho kolegům podaří zajistit dostatek peněz na rozvoj oblasti. Už minulý týden proběhla jednání s Evropskou investiční bankou, finance na zdejší zamýšlenou bezuhlíkatou energetiku by zase mohla poskytnout ČSOB. Ozývají se prý už i někteří větší developeři, kteří by výhledově stavěli i byty. „Oblast se ale nejdřív musí rozjet ekonomicky, nechceme ani jednoho masivního investora,“upozorňuje Adámek.
Moravskoslezský kraj chce co nejvíc využít svou pozici v Evropské unii, kdy jako jeden z nejhůře strukturálně postižených regionů může v příštích letech počítat se zajímavým balíkem transformačních peněz. A území mezi Havířovem, Orlovou a Karvinou nazývané Poho2030 má být pokusem, jak daleko až oživení může zajít. Zázraky, natož „slezské Finsko“ se nad zasypanými šachtami nejspíš čekat nedají, všichni tady ale tuší, že něco se musí stát, aby region úplně nezaspal a stále byl atraktivní pro mladé.
Existuje ovšem ještě jeden zádrhel.
Může se objevit během jednání se společností Asental Land podnikatele Zdeňka Bakaly, která už více než deset let vlastní většinu pozemků po OKD, s nimiž se v programu Poho2030 počítá. To bude chvíle, kdy se ukáže síla zdejších politiků. Ostatně když loni 28. listopadu havíři vytlačili na povrch poslední černý vozík s uhlím, nikdo neříkal, že budoucnost bude jednoduchá. •
Průběh rozvoje pohornické krajiny Poho2030
• 2019 až 2021 Zahájení pilotních projektů a jednání s potenciálními investory
• 2022 až 2026 Realizace strategických projektů a zpřístupnění krajiny lidem
• 2027 až 2030 Revitalizace celého území a jeho kompletní přeměna
Historie dolu Lazy
1811 • První kutací a dobývací práce v katastru Orlové a Lazů v mělkých dolech.
1863 • Hloubení Hlavní jámy pod správou olomouckého arcibiskupství.
1877 • Těžba v důlním poli o rozloze 279 hektarů. 1890-1892
1890-1892 • vyhloubení těžní a větrní Nové jámy (Neuschacht), dobývání v důlním poli o rozloze 518 hektarů.
1917 • vyhloubení jámy Těžní II do hloubky 420 metrů, instalace více než čtyřicetimetrové těžní věže, parního stroje o výkonu 1300 koňských sil, převádí se zde veškerá těžba šachty.
1931 • spojení závodů Hlavní jáma a Nová jáma, dobývá se směrným stěnováním ve slojích s mocností od jednoho do čtyř metrů mj. pojízdnými brázdícími stroji, roční těžba 680 tisíc tun, rubaninu převáží už nejen důlní koníci, ale i sedm vzduchových a stejný počet benzinových lokomotiv.
1950 • po znárodnění dostává šachta jméno Důl Antonín Zápotocký, první více než milionová roční těžba (1 025 800 tun).
1967, 1968 a 1971 • Kolektiv pracujících v dole získává tehdejší nejvyšší hornické vládní ocenění - Standartu Klementa Gottwalda.
1973 • Zahájeno hloubení skipové jámy 6 pro budoucí těžbu zásob na osmém patře v hloubce 904 metrů.
1981 • Skipová jáma se stává po osazení novými ventilátory centrální výdušnou, stavějí nad ní osmašedesát metrů vysokou betonovou skipovou věž se dvěma těžními zařízeními.
1991 • Přejmenování na OKD, a. s, Důl Lazy, o. s.
1995 • Připojení šachet Dukla a František, vznik skupinového Dolu Lazy.
2008 • Po spojení se šachtou ČSA vzniká Důl Karviná coby největší český těžební hlubinný komplex.
2019 • 28. listopadu horníci vyvezli poslední vozík s natěženým uhlím.
2023 • Plánované zasypání dolu.
Graf
Těžba černého uhlí v Lazech (vybrané roky, v tis. tunách)
POZN.: NEJvYŠŠÍ OBJEM v HISTORII
Uhlím zaprášená historie Lazů
Jak klesal počet horníků v Lazech (vybrané roky)
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
