Se svými dvěma automobily, hospodyní, která jim v jejich pětipokojovém bytě na předměstí Pekingu uklízí a vaří, a dcerkou Nancy tvoří Li Na a Čch'Šu-po typickou rodinu nové čínské střední třídy. Sice si uvědomují, že žijí v dostatku, netrpělivě však očekávají, že kvalita jejich života se ještě zvýší. Matka Li Na pracuje jako účetní v restauraci pekingské zoologické zahrady, otec Čch'Šu-po ve státní investiční společnosti, píše AFP.
Příjmy manželského páru se prudce zvýšily, když před 20 lety přišli do Pekingu z provincie Šan-tung na východě země. Tehdy Li musela jezdit za manželem na jeho pracoviště několik hodin na kole ze společné ubytovny, kde bydlela. Dnes jezdí do práce vozem americké výroby a manželé se s dcerou vydávají na dovolenou do Japonska, Jižní Koreje nebo do Spojených států.
Stejný vzestup životní úrovně zažily desítky milionů Číňanů. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) již deset procent z 1,35 miliardy Číňanů patří ke střední třídě. V roce 2020 by jich mělo být již 40 procent, tedy asi 560 milionů.
Avšak podobně jako jejich chudší spoluobčané jsou znepokojeni znečištěním životního prostředí, kvalitou potravin a vzdělávacím systémem. To vše jsou problémy, které stojí před novými čínskými vůdci - ti slíbili, že model růstu za každou cenu, jaký byl v posledních 30 letech aplikován, zreformují.
Bydlení a vzdělání zajistit jednoduché není
Li Na a Čch'Šu-po si vždy stanoví nějaký cíl, jímž se má jejich život zkvalitnit. „Vždycky máme nějaký plán. Letos chci například fotoaparát a manžel mi pomůže tento sen uskutečnit,“ vysvětluje Li.
Získání pětipokojového bytu bylo pro manželský pár prozatím to nejtěžší: „Bojovali jsme polovinu života, abychom ho mohli koupit,“ zdůrazňuje Li u nedělní snídaně, která vůbec není čínská: mají smažená vejce se šunkou. Jedenáctiletá Nancy se povaluje na obrovském divanu před velkou plochou obrazovkou televizoru Sony a mazlí se s huňatým psíkem.
Vzdělávání jejich jediného dítěte je na prvním místě, prohlašuje Li. Zvonek jejího iPhonu upozorňuje na první ranní lekci, která dcerku čeká. Li ji odveze ve svém chevroletu do Paláce mládeže ve čtvrti Chaj-tien, pocházejícího z epochy maoismu, kde jsou kurzy určené ke stimulaci tvůrčích schopností dětí.
Nancy má o víkendech kurzy kaligrafie a badmintonu se soukromým trenérem. Loni ukončila hodiny klavíru a začala se učit hrát na okarínu. Mimo tyto kurzy a školní povinnosti má Nancy každý víkend volné jen tři až čtyři hodiny. To je nezbytná podmínka k úspěchu ve velmi elitářském vzdělávacím systému. Přijetí na některou z nejlepších škol však nezávisí jen na známkách. Někdy je třeba „podstrčit obálku“. „Někteří rodiče musejí pracovat víc, aby mohli dát všimné, ani pak ale není nic jisté, úspěch závisí i na tom, jaké máte styky,“ říká Li.
Číňany trápí smog a kvalita jídla
Další starostí je znečištění ovzduší, které je v Pekingu značné. Nancy ukazuje na ochrannou roušku v autě a vysvětluje: „Mamka mi to dává vždy v lednu a v únoru, kdy je vzduch nejhorší“. Prachové částice PM 2,5, které pronikají hluboko do dýchacího ústrojí, překročily letos v zimě v Pekingu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stanovený práh koncentrace více než dvacetkrát.
V poledne rodina obědvá v restauraci jednoho řetězce. Dává si dušené vepřové a tofu s červenými fazolkami. Kvůli skandálům s potravinami, které Čínou pravidelně otřásají, se ale na jídlo do restaurace chodí jen zřídka. „Snažím se, aby dcera jedla mimo domov co nejméně,“ prohlašuje Li.
Rodina díky desetiletím silného hospodářského růstu velmi získala, ale její očekávání od nových vůdců, kteří nastoupili k moci v listopadu, se až dosud nenaplnilo.
„Obyčejní lidé ztrácejí ve vládu důvěru kvůli problémům, které se už příliš dlouho hromadí,“ říká Li. „Prioritou vlády by spíše než další růst ekonomiky měla být péče a kvalitu života, abychom nemuseli jíst odpadní olej (recyklovaný olej z restaurací) anebo se znepokojovat kvalitou mléka,“ zdůrazňuje.
• Čtěte také:
Londýnská City prorokuje kolaps Číny
Rekordní investice: Číňané ve velkém nakupují americké firmy
