V Evropě i USA se často mezi protikrizovými opatřeními objevují zelené projekty
Prohlubující se ekonomická krize a energetická rizika jsou klíčovými problémy dnešní doby. Obě tato témata se přitom překrývají. Tento průnik pak naznačuje scénáře budoucího ekonomického i společenského vývoje nejen v EU, ale i v rámci euro-atlantické civilizace v globálním kontextu. Východiska z krize obvykle předurčují dlouhodobý společenský vývoj. Její hloubka pak ukazuje, že nastal čas se rozhodnout, jak pokračovat.
Může hloubka ekonomické krize přiblížit společenský vývoj jeho kořenům a vrátit mu lidství? Nebo povede ignorování varovných signálů a další konzum k přijetí opatření, jež posílí virtualizaci a robotizaci společnosti?
Obnova
Není náhoda, že se v Evropě i v USA mezi protikrizovými opatřeními často objevují jak „zelené“ či vzdělávací projekty, tak ty zaměřené na sociální soudržnost. Z tohoto hlediska jsme se ocitli na rozcestí a další směřování bude mít dalekosáhlé pozitivní i negativní následky. Nelze pochybovat, že rozumnou a udržitelnou ekonomickou prosperitu je třeba obnovit co nejdříve. Při této obnově je však třeba se aspoň dvakrát zamyslet, zda některé její zahajovací postupy a modely rozvoje energetiky dříve či později nepovedou k dalšímu vytváření bariér mezi lidmi. To by mohlo vyústit v příští krizi – nejen ekonomickou, ale i sociální či ekologickou.
Proto je důležité se co nejlépe připravit na Kodaňský summit, jenž se má zabývat klimaticko-energetickým balíčkem, osvojit si ekonomický plán obnovy a zavést pravidla pro finanční trh, která jej zpřístupní a zprůhlední většině lidí a učiní důvěryhodnějším.
Opatření
Hledání východisek z krize se projevuje ve vytváření mnoha strategických dokumentů. Jejich smyslem jsou opatření, jež umožní některé krizové jevy snáze překonat. A současně i kroky, které umožní případným dalším krizovým tlakům lépe čelit a nastolovat „zdravé“ trendy slučitelné s udržitelným rozvojem. Dnešní situaci lze proto považovat za příležitost k rozvoji environmentálních opatření. Ze zveřejněných dokumentů je z tohoto hlediska pravděpodobně nejucelenější Evropský plán hospodářské obnovy. Ten především spočívá v podpoře reálných a smysluplných ekonomických procesů, jež posílí v poslední době mimořádně oslabenou důvěru podnikatelů, investorů i spotřebitelů v budoucí hospodářský vývoj.
Chystaná opatření budou mít velký fiskální rozměr a dopad. Je však třeba mezi nimi rozlišovat. Za prvé jde o daňové stimuly umožňující klíčovým hráčům se svobodně rozhodovat o tocích svých peněz při investování či spotřebě. Za druhé to jsou výdajové dotační podpory, jejichž smyslem je především naplňovat veřejné či neziskové aktivity. Opomenout však ani nelze různá garanční schémata a investiční pobídky, jež lze vnímat jako kombinaci příjmových a výdajových nástrojů. Možným řešením je i „přeprogramování“ Strukturálních fondů EU v rámci schválených pravidel.
V tomto velkorysém a komplexním řešení však zatím chybí srovnání evropských zemí ohledně naplňování „zelených programů“. I ono však musí respektovat fiskální disciplinu a zdrženlivost. Protikrizová opatření se také zacilují na zajištění a ochranu zaměstnanosti a na podporu podnikatelské sféry. Podpůrné „zelené programy“ by to měly činit také.
Zlomová doba
Dnešní doba je možná zlomová i z hlediska alokace investic a jejich ovlivnění budoucnosti - například projekty na podporu energetické účinnosti nových i současných nemovitostí ve smyslu „zelených produktů“. Měly by být vytvořené poptávkové cíle a stimuly na podporu nejvyšších standardů energetické efektivnosti veřejných budov i soukromých či sociálních bytů. Lze například využít majetkové daně (jejich snížením) pro energeticky úsporné stavby. Pro všechny „zelené investice“ je pak vhodné uvažovat o daňových bonifikacích či úlevách v přímých daní. Ve spotřebě lze DPH (snížením sazby) použít ke stimulaci poptávky po „zelených výrobcích a službách“, například úsporných domácích spotřebičů.
Současná situace by také měla rozšířit prostor pro partnerství veřejné a soukromé sféry, kupříkladu v oblasti rozvoje čistých technologií. Vhodné by byly iniciativy vedoucí ke vzniku „továren budoucnosti“, energeticky efektivních budov či ekologických automobilů.
