Česká exportní banka
Nenaplnilo očekávání. Tak se dá charakterizovat zasedání dozorčí rady České exportní banky (ČEB) z 9. září. Nepřineslo žádné zásadní změny, přestože to ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek sliboval. Situací v bance a skutečnými důvody odstoupení generálního ředitele ČEB Lubomíra Pokorného 2. září se týdeník EURO již podrobně zabýval (EURO 36/2010). Ačkoli Pokorný oficiálně vysvětlil svůj odchod z ČEB tím, že přijal jinou pracovní nabídku, realita je podle informací týdeníku EURO jiná. Pokorný odešel po nátlaku, když dlouhodobě čelil útokům, že mimo jiné přiděluje úvěry jen vyvoleným firmám a příliš si nedělá starosti s posuzováním rizikovosti projektů, na které dává úvěry. Každou půjčku od ČEB totiž stejně pojišťuje stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Tyto praktiky připustil i ministr Kocourek a na konci srpna sliboval, že informacemi o možném nestandardním jednání v ČEB se bude zabývat dozorčí rada na svém příštím jednání, nejpozději 9. září.
Otevření starých smluv
Pokorný však týden před tím rezignoval a 9. září dozorčí rada řešila pouze svůj řádný program. Zvolila nového předsedu, kterým se stal náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček. Tedy nic, co by souviselo s Pokorným. Vedením banky byl dočasně pověřen Michal Bakajsa, do té doby místopředseda představenstva ČEB. Na dotaz, zda se tedy bude po Pokorného rezignaci něco vyšetřovat, ministr Kocourek minulý pátek uvedl: „Nově pověřené vedení dostalo od dozorčí rady jednoznačný úkol – stabilizovat situaci v bance. Dozorčí rada bude nyní samozřejmě analyzovat procesy v ČEB a kroky jeho bývalého vedení.“ Jenže podle informací týdeníku EURO žádné takové zadání dozorčí rada nedostala, oficiálně ani neoficiálně. V radě sedí zástupci státu a kontrolují řízení této státní banky, jež přiděluje miliardové úvěry na podporu exportu. Jenže možnosti kontroly jsou omezené. Zdroj z ministerstva průmyslu uvedl, že by dozorčí rada mohla prověřit již uzavřené kontrakty přidělující firmám úvěry a ujistit se, zda procesy schvalování probíhaly dle pravidel. Přestože však členové rady mají k dokumentům a kontraktům ČEB přístup, představa, že dělají v ČEB audit a tráví desítky hodin procházením nejrůznějších materiálů, je vysoce nepravděpodobná. Často jde o vysoké státní úředníky, jejichž hlavní pracovní náplní není funkce v dozorčí radě ČEB. Navíc i kdyby na něco přišli, Pokorný již přece rezignoval a lze si jen těžko představit, že by se některé smlouvy zrušily.
Na tahu je policie
Ministerstvo průmyslu nyní řeší, koho posadit na židli po Lubomíru Pokorném, který formálně v ČEB zůstává ještě do konce září. V kuloárech se mluví o tom, že ministr financí Miroslav Kalousek, jehož resort rovněž patří k akcionářům banky, už je s Kocourkem na novém personálním obsazení domluven. Oficiálně by ministři měli někoho jmenovat během několika týdnů.
Zlaté časy pro vyvolené firmy, které prakticky žijí pouze s exportních úvěrů ČEB, zřejmě končí. Kocourek několikrát prohlásil, že se zasadí o zefektivnění podpory exportu a celý systém by se měl výrazně proměnit. Detaily však zatím nezveřejnil.
Zřejmě nelze počítat s tím, že někdo bude zpětně prošetřovat způsob, jakým Pokorný, který byl generálním ředitelem ČEB od 12. září 2008, banku vedl. Nelze ani čekat, že by politici hnali bývalého šéfa k odpovědnosti. Na tahu by ale mohla být policie, respektive Útvar odhalování korupce a finanční kriminality.
Pokorný odmítá veškerá obvinění a tvrdí, že jde o součást negativní kampaně, která provází zákulisní boje o vliv nad touto institucí. „Po Praze někdo účelově šíří fámy, že je banka vytunelovaná, EGAP před krachem, že úvěry dostávají jen vyvolení a do Ruska a za tučné všimné a že většina úvěrů skončí nesplacených. Článek v EURU (Průvan v ČEB v čísle 36/2010 – pozn. red.) je jen dalším kamínkem mozaiky tohoto boje,“ tvrdí Pokorný, jenž podle svých slov odchází pracovat do soukromé sféry v zahraničí.
