Propuknutí pandemie koronaviru a šok, který preventivní opatření způsobily především v Číně, a nyní i v Itálii, mají podstatný vliv na ekonomickou aktivitu. Situaci popisuje naprosto přesně zpráva pro investory Global Money Note č. 27 od „věštce“ peněžního trhu Zoltana Poszara, původem maďarského analytika, který pracuje pro newyorský investiční výzkum Credit Suisse: „Dodavatelský řetězec je platební řetězec převrácený naruby, takže náhlé přerušení výroby může rychle vést k platebním selháním po celém světě.“
„Továrna světa“ Čína představuje 30 procent světové přidané hodnoty v průmyslové výrobě. Na mezinárodním platebním systému, který je navázán na globální produkční řetězce, se ale podílí mnohem výrazněji. Znamená to, že náhlý propad průmyslové výroby v Číně bude mít násobně vyšší dopad na platby v globálním sektoru zboží. Čínský šok tedy představuje potenciální riziko pro rozšíření finančního stressu globálně.
Ilona Švihlíková: Koronavirus může přispět k deglobalizaci
Problém je nejakutnější v dolarovém systému, protože lokální měny s centrálními bankami, jako je například česká koruna, mohou dodat na trh lehce likviditu a bankám či finančním institucím, které se dostanou do problémů, pomoct. Naproti tomu regiony, které obchodují hodně v dolarech a mají v dolarech vysokou úvěrovou angažovanost - jako Čína, asijské země, či jižní Amerika - ale nemají kontrolu nad měnovou politikou dolaru, jsou nejnáchylnější ke kolapsu.
Jelikož Federální rezervní systém (Fed) je de facto centrální bankou pro celý svět, často nezareaguje tak rychle, aby se likvidita dostala ve finančním systému až do těch nejnižších pater. Tentokrát však zareagovaly centrální banky promptně. Evropská centrální banka úrokové sazby nezměnila, avšak kvůli pandemii koronaviru nabídne v rámci programu TLTRO III výhodnější úvěry pro finanční instituce. Úrokové sazby u těchto operací budou po celé toto období čtvrt procentního bodu pod průměrnou sazbou aplikovanou v hlavních refinančních operacích eurosystému. ECB se kromě toho rozhodla zvýšit částku, na kterou budou mít banky v rámci těchto zvýhodněných úvěrů nárok. Podobně Fed i japonská centrální banka slíbily (či už zahájily) nákupy aktiv, tedy dodáváním likvidity, kterou firmy - respektive finanční instituce - potřebují, či brzy budou potřebovat.
Jak se stupňuje panika na finančních trzích a investoři preferují držet hotovost, či ty nejlikvidnější formy aktiv, likvidita postupně vysychá. Po včerejším burzovním šoku se to bude týkat ještě většího množství hráčů. „Dnešní likvidní podmínky jsou jako ustupující vody před obrovskou vlnou,“ napsal před pár dny Poszar s kolegou Sweeneym z Credit Suisse. Tato vlna (či credit crunch) může být tak velká jako na podzim 2008 po pádu banky Lehman Brothers.