Menu Zavřít

Jako když vstoupíte do lesa. Kampus singapurské univerzity ozdobila největší dřevěná budova v Asii

9. 6. 2023
Doba čtení: 4 minuty
  • Nová stavba známého japonského architekta Tojoa Itó vznikla téměř kompletně ze dřeva, a to včetně nosné konstrukce
  • Projekt s názvem Gaia se může pochlubit také unikátním systémem přirozené klimatizace nebo energetickou soběstačností
  • Výstavba budovy vyšla na zhruba dvě miliardy korun, studenti ji začnou plně využívat už letos v srpnu

Asijský městský stát Singapur má k přírodě dlouhodobě velmi blízko. I kvůli své vysoké hustotě zalidnění se ostrovní země pustila do rozsáhlých programů výsadby stromů a přijala za svou takzvanou biofilní architekturu. To znamená, že se zeleň často nachází třeba na městských fasádách nebo na střechách či terasách mrakodrapů.

Nedávno ale v metropoli dokončili další stavbu, jejíž inspirace přírodou je ještě očividnější. Nová šestipatrová budova v kampusu Technologické univerzity Nanyang (NTU) nabízí slunná atria, venkovní studijní prostory zasazené do zeleně a výtahy, které sestupují do záhonů s tropickými rostlinami. Na první pohled navíc návštěvníky zaujme téměř všudypřítomné dřevo, z něhož bylo vytvořeno zábradlí, lavičky, rámy dveří, dělící příčky mezi místnostmi, a dokonce i přilehlá autobusová zastávka.

Ze stejného materiálu je pak vyrobena také nosná konstrukce celé stavby. Umožňuje to použití takzvaného kompozitního dřeva, které je uspořádané ve vrstvách, jež jsou vzájemně spojené silnými lepidly. Tato technologie podle mnohých odborníků doslova posouvá hranice architektury, což dokazuje i skutečnost, že univerzitní budova rozkládající se na 43 500 metrech čtverečních je nyní největší dřevěnou budovou v celé Asii.

Zásadní je spojení s přírodou

Projekt pojmenovaný po řecké bohyni Země Gaia byl dokončen před necelým měsícem a jeho výstavba stála 125 milionů singapurských dolarů (asi dvě miliardy korun). Za návrhem stojí známý japonský architekt Tojoo Itó, který schválně ponechal dřevěný rám stavby zcela bez obložení nebo nátěru. To má podle něj oslavovat přírodní materiály a zároveň dát lidem pocit chůze mezi stromy.

Vícepodlažní budovy s vůní dřeva. Tradiční materiál má před sebou velkou budoucnost, u nás jeho rozvoj ztěžuje legislativa
Přečtěte si také:

Vícepodlažní budovy s vůní dřeva. Tradiční materiál má před sebou velkou budoucnost, u nás jeho rozvoj ztěžuje legislativa

„Vždy se snažím ve svých návrzích poskytnout spojení s přírodou a obzvláště s prvky, jako jsou stromy nebo voda. Když tedy nyní lidé zmiňují, že v této stavbě mají podobný pocit jako při procházce lesem, znamená to, že se mi podařilo splnit mou původní vizi,“ řekl 81letý architekt serveru CNN

Itó už má za sebou několik úspěšných realizací, a v roce 2013 dokonce získal Pritzkerovu cenu, což je v architektuře jakýsi ekvivalent ceny Nobelovy. Na návrhu projektu Gaia se ale podílela i singapurská designérská firma RSP.

Dřevo je materiál budoucnosti

Nová budova výrazně zlepší zázemí studentů a profesorů. Její součástí totiž bude třeba hlavní aula se 190 místy k sezení, 12 dalších přednáškových sálů, různá výzkumná zařízení, fakultní kanceláře a vzdušné studijní terasy. Kromě toalet, přízemních desek a vnějších schodišť, které byly i kvůli místním předpisům postaveny z betonu, je celá konstrukce vyrobena právě ze dřeva. To bylo vytěženo z rakouských, švédských a finských smrků, z nichž se ještě před odesláním do Singapuru vyrobily prefabrikované panely a nosné trámy.

Singapurská Gaia potvrzuje dlouhodobý trend, kdy se po celém světě objevuje stále více dřevěných staveb se stále větší rozlohou. V tomto ohledu zatím Asie do velké míry zaostává za Evropou či Severní Amerikou, kde jsou podobné budovy mnohem běžnější. Itó ale věří, že asijské postoje se velmi rychle změní, což dokládá i nedávným děním v ostrovním Singapuru. Tamní stavební úřad nedávno zrušil omezení, podle něhož musely být dřevěné stavby vysoké maximálně 24 metrů.

Američtí výzkumníci vytiskli dům z pilin. Nová technologie může pomoci vyřešit krizi s nedostatkem bydlení
Přečtěte si také:

Američtí výzkumníci vytiskli dům z pilin. Nová technologie může pomoci vyřešit krizi s nedostatkem bydlení

Zastánci kompozitního dřeva navíc tvrdí, že jeho používání může snížit prašnost a hluk na staveništích a zároveň urychlit výstavbu takovýchto projektů až o třetinu. Dřevěné budovy pak mají být bezpečnější také v případě požáru, a to kvůli relativně pomalé a předvídatelné rychlosti, kterou tento materiál hoří. Autoři projektu Gaia každopádně kvůli zvýšení bezpečnosti přidali do konstrukce budovy i jakousi obětní vrstvu dřeva, jež by v případě požáru zuhelnatěla a tím ochránila materiál nacházející se pod ní.

Pouze s přirozenou klimatizací

Další výhodou dřeva je také to, že při jeho výrobním procesu se vyprodukuje poměrně malé množství emisí. Studie navíc naznačují, že jeden krychlový metr inkriminovaného materiálu může do sebe uložit asi tunu oxidu uhličitého ze svého okolí. Dřevo je kromě toho i přirozeným izolantem, který v horkém singapurském klimatu pustí do budovy méně tepla než srovnatelné stavby z betonu.

Právě kvůli této skutečnosti a také dalším chytrým řešením Gaia zcela postrádá klasickou klimatizaci, která je jinak v zemi nacházející se 140 kilometrů severně od rovníku naprostou nutností. Budova spoléhá především na pasivní chlazení, jež tlačí studenou vodu skrz spirály, čímž dochází ke snížení teploty okolního vzduchu. Přirozené větrání podporuje i severojižní orientace stavby tím, že se přizpůsobuje směru převládajících větrů v oblasti.

bitcoin školení listopad 24

V Singapuru odhalili plány prvního supermrakodrapu. Ohromí neotřelým designem, zelenými terasami i úspornými technologiemi
Přečtěte si také:

V Singapuru odhalili plány prvního supermrakodrapu. Ohromí neotřelým designem, zelenými terasami i úspornými technologiemi

Architekti pochopitelně mysleli na ekologickou stránku věci i u mnoha dalších aspektů, takže Gaia je díky střešním solárním panelům schopna vyrobit tolik energie, kolik sama spotřebuje. K dnešnímu dni se přitom v Singapuru nachází pouze 16 energeticky soběstačných staveb, z nichž polovina stojí právě v kampusu NTU. Při slavnostním otevření budovy to nezapomněl zmínit ani rektor univerzity Ho Teck Hua, který se pochlubil tím, že se jedná o „nejzelenější kampus v celém městě“.

Výuka bude v Gaie zahájena až letos v srpnu, kdy začíná nový akademický rok. Sám Itó věří, že si studenti jeho výtvor oblíbí a budou se v něm cítit dobře. „Vždy u svých staveb myslím na pohodlí. Pokud je totiž budova pohodlná, lidé v ní budou rádi trávit svůj čas a budou se do ní vracet,“ uzavřel japonský architekt.

  • Našli jste v článku chybu?