Design, prostor a komfort odpovídají o třídu větším vozům
Za tímhle autem se lidé hodně otáčejí. Už avantgardně zpracovaná mohutná maska se světlomety, podkreslenými LED diodami pro denní svícení, protáhlý tvar přední části vozu a barevně odlišené sloupky i střecha jsou v dnešní šedi zimních dnů výrazným magnetem pro oči. Rubensovské tvary zádě se zcela atypickými koncovými svítilnami jen potvrzují originalitu vozu. Lancia Delta je přesná trefa do záměrů designéra. V koncernu Fiat, kde jméno Alfa Romeo hraje roli sportovce, zatímco Fiat zastupuje hlavní proud, má značka Lancia jasně definovanou úlohu. Měla by do koncernu vnést nádech luxusu. Zvenčí rozhodně uspěla.
I uvnitř vozu koncert pro pero návrháře pokračuje. Sedadla s potahy z luxusní látky obejmou řidiče jako křeslo doma u krbu. Jsou měkká s dobrou oporou ramen i hlavy. I přes dokonalé pohodlí v nich lze strávit několik hodin bez syndromu „měkké židle“, kdy řidiče rozbolí záda a cítí únavu ramen. Zajímavě tvarovaný volant padne dobře do ruky, jen řadicí páka by mohla být blíž. Při optimálním nastavení vzdálenosti a sklonu sedačky vůči volantu a pedálům je příliš daleko a nutí liché rychlosti „dostrkovat“. Kaplička přístrojů, která trochu připomíná Fiat Bravo, je přehledná s dobře čitelnými budíky. Kromě zmíněné vzdálenosti řadičky není pracovišti řidiče co vytknout.
Vzadu je místa pro dospělé tak akorát, což u hatchbacků konkurence nebývá zvykem. A že by si někdo třeba v octavii na zadním sedadle přehodil nohu přes nohu, to je spíš trapný vtip než realita jako v podání delty. Originální a neobvyklé tvary vozu umožnily designérovi navrhnout vnitřní prostor s bohatými rezervami, čímž se lancia pocitově posouvá o třídu výše a je možné ji v tomto ohledu srovnat i se superbem. Jenže i sebelépe navržené využití vnitřního prostoru je limitované objemem karoserie. Takže všechno to luxusní místo v kabině pro cestující je vyváženo minikufrem, do nějž se nevejde ani dětský kočárek. Což je škoda.
Testovaná delta byla vybavena dvojitě přeplňovaným turbodieselem o výkonu 190 koní. Motor nemá moc sportovních ambicí, dvojité turbo spíše než výkon honí použitelnost v širokém spektru otáček, což se mu úspěšně daří. Delta je s ním pružná, dobře odstupňovaná a přesná převodovka zase umí šetřit palivo. S rozumným projevem motoru a nulovým hlukem delta dokáže plout po okreskách za méně než pět litrů nafty, na dálnici v plném obsazení o zhruba litr a půl na sto kilometrů více. Dlouhodobý průměr činí osm litrů na sto kilometrů s převahou městského provozu, což je dobrý výsledek.
Jízdní vlastnosti charakterizuje typická nedotáčivost, daná rozložením hmotnosti, respektive těžkým motorem vpředu. Na zadní nápravu je spolehnutí, takže nedotáčivost se dá beze strachu a snadno korigovat, což spolu s přesným řízením a téměř dvěma sty koňmi může občas vyvolat dojem zábavnosti vozu. Tomu přispívá i tvrdší nastavení podvozku, které je jinak spíše na škodu. Při ultrapohodlném posezu v autě, které se umí pohybovat téměř neslyšně, ještě více vynikne rámus způsobený třeba jen dvoucentimetrovou nerovností silnice, kterou přejela zadní náprava. Tvrdý podvozek sice zlepšuje jízdní vlastnosti delty, avšak posouvá je až do míst, která její řidiči nebudou vyhledávat.
Přes tužší podvozek (ten ostatně na kvalitních silnicích nevadí, to jen na Východě řešíme takovéto problémy) je delta jedním z nejsvěžejších počinů v nižší střední třídě za dlouhé roky. Ani cena není přemrštěná. Je srovnatelná se stejně velkou a vybavenou i obdobným motorem opatřenou octavií.
klady
Jedinečný vzhled
Interiér
Vnitřní prostor
Úsporný a výkonný motor
Přesné řazení
zápory
Tvrdý podvozek
tabulka
Lancia Delta
Motor: řadový přeplňovaný vznětový čtyřválec twinturbo
Objem: 1910
Výkon: 140 kW (190)
Rychlost: 210
Zrychlení: 8,7
Spotřeba: 9/6/7,5
Převodovka: šestistupňová manuální
Cena: 495 000 Kč (základní)
