Začala uprchlická sezóna. Do Evropy proudí nejen tisíce uprchlíků denně, ale i řada smutných zpráv. Evropská unie totiž imigranty dvakrát nevítá, plavby přes Středozemní moře se proto musí uskutečňovat potají a často končí tragicky.
Když si člověk pročítá reakce internetových hrdinů na takové zprávy, je to smutné čtení. Nejčastější či nejoblíbenější jsou komentáře, ve kterých by autoři lodě uprchlíků nejraději rovnou nechali torpédovat, přičemž v zásadě existují dva důvody, proč tomu tak je. Ekonomický a kulturní.
Ekonomické překážky
Mýtus o imigrantech, kteří „nám“ berou práci, byl snad už tisíckrát vyvrácený teorií i praxí. My s ním máme dokonce dvojitou zkušenost – nejprve se nás báli Němci a potom jsme se báli my Ukrajinců. Žádná tragédie na trhu práce ani v jedné zemi nenastala. V některých odvětvích, respektive na některých pozicích se lidé vyměnili, jak tomu bylo od nepaměti bez ohledu na imigranty nebo emigranty a život jde normálně dál.
Nezdá se ani, že by státy s velkým počtem imigrantů postupně chudly. Na Wikipedii si můžete porovnat jednotlivé nejbohatší státy Spojených států (per capita) a státy s největším podílem imigrantů. Korelace se samozřejmě nerovná kauzalitě a je zřejmé, že imigranti v první řadě přicházejí právě do těch bohatších států, ale na datech je přinejmenším je vidět, že příchodem imigrantů se z bohatých států nestává spálená země. Možná dokonce naopak.
Nekvalifikovanost
Jedním z argumentů proti imigrantům je i jejich nekvalifikovanost. Podívejme se ale na imigraci do Spojených států mezi lety 1850 a 1930. Ameriku v té době doslova zaplavoval až milion přistěhovalců ročně (ve chvíli, kdy měly méně než 50 milionů obyvatel) a rozhodně se ve většině případů nejednalo o vysoce kvalifikované pracovníky. Většina lidí byla mladších třiceti let a jeli do Nového světa na zkušenou. Fachmani se měli dobře doma, nepotřebovali utíkat do Ameriky. Jenže tito lidé měli relativně volné ruce v tom, jak najít za oceánem uplatnění. Díky nim vznikla velká a úspěšná průmyslová odvětví, která učinila ze Spojených států ekonomické číslo jedna.
My ale nežijeme ve světě, ve kterém by měl každý podobné příležitosti jako noví obyvatelé Spojených států během zlaté éry imigrace. Povolení k pobytu, pracovní povolení a minimální mzda jsou patrně těmi nejvýznamnějšími státními nařízeními, která brání imigrantům se co nejrychleji zapojit do ekonomické aktivity. Místo toho, aby pracovali, trmácejí se po uprchlických táborech a úřadech. Problém není v imigraci, ale ve státních opatřeních, která jim znemožňují pracovat. Jestli se Evropská unie snaží konkurovat Číně a doslova se sem hrne relativně levná pracovní síla, co by chtěla víc?
Údajně příliš vysoká hustota osídlení také není problém. Velká Británie má dvakrát větší hustotu obyvatel než Česká republika a nezdá se, že by to bylo důvodem k ekonomickému strádání nebo nedostatku volné přírody. Jižní Korea má čtyřikrát větší hustotu obyvatel než Česko a ani tamní obyvatelé netrpí.
Dokončení textu naleznete na serveru Peníze.cz
Čtěte také:
Italská pobřežní stráž zachránila dalších více než 1200 migrantů
Další lodě s uprchlíky se potápí. EU svolává mimořádný summit
Do Itálie by mohlo letos z Afriky dorazit až 200 tisíc uprchlíků
