Jakým bičem to Evropě osladíme?

Úředníci by chtěli rozhodovat o tom, co je zdravé, a co je nezdravé

Kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger nedávno podepsal průlomový zákon. Restauračním řetězcům nařizuje povinnost informovat od příštího léta hosty o tom, na kolika kaloriích si pochutnali a jakou nutriční hodnotu představoval jejich gurmánský zážitek. Fast foody v Kalifornii jako první v USA musí zprávu o obsahu kalorií servírovat spolu s jídlem už nyní. Tamní vláda tím naplno vyhlásila válku obezitě. Bojovat s ní chce také Evropská unie, která zvažuje, v jaké formě nasadit preventivní lék. Zvolit semafory a tisknout na obaly barevné puntíky, které povedou ruku zákazníka, když striktně rozliší zdravé a nezdravé potraviny? Nebo ponechat na spotřebiteli, ať si vybere sám a k volbě mu dodat srozumitelné údaje o energetickém příjmu a zastoupení živin u jednotlivých výrobků, včetně podílu na doporučené denní dávce – DDD, neboli mezinárodně srozumitelné GDA (Guideline Daily Amounts). Potravináři se nekompromisním semaforům pochopitelně brání a obhajují druhou variantu. Některé velké firmy se značením GDA dobrovolně začaly a investují do toho nemálo peněz. Červené varovné stop obezitě by je mnohdy vyšlo asi podstatně dráž.

Ať si každý vybere Jak to bude třeba s cukrem, s nímž to chce Česko za svého předsednictví Evropě osladit? Dostane na krabici červený puntík nebo ikonu s GDA? I o tom se má rozhodovat během našeho půlročního kralování. Pokud ovšem toto téma nevytěsní na okraj jiné problémy vyvolané finanční krizí. „Direktiva, která sjednotí označování potravin v EU, každopádně vznikne. Otázka je, jak bude vypadat a kdy bude schválena,“ říká Zdeněk Vilímek, ředitel pro komunikaci a vnější vztahy společnosti Coca-Cola Česká republika a Slovensko, který diskusi kolem značení sleduje také za českou a slovenskou Potravinářskou komoru. Obě přitom jednoznačně preferují systém GDA, který se pozvolna v obou státech ujímá. „Česko je jednou ze zemí, která si v tomto směru vede dobře. Mnozí Češi pochopili, oč jde. Vyžadují přehledné, jasné a srozumitelné informace, které jim pomohou sestavit rozmanitý a vyvážený jídelníček. Z průzkumu víme, že nejvíce tyto údaje sledují matky,“ poznamenává Vilímek. Vyčísluje, že na trhu je nyní přes pět set výrobků se značením GDA, které na obalech uvádí sedmnáct velkých výrobců (více Lídři v dobrovolném značení). Dalšími jsou kupříkladu Karlovarská Korunní, Kofola, Emco, BonaVita, United Bakeries a připojil se také obchodní řetězec Tesco.
Mezi prvních osm průkopníků s GDA patří společnost Coca-Cola. „Tento systém je postaven na přesvědčení, že zákazníci si raději chtějí sami vybrat, než aby jim někdo říkal, co mají dělat,“ uvádí Španěl Joan Prats, ředitel Coca-Coly pro strategii v oblasti zdraví pro Evropu. Jednoznačně tím odpovídá na otázku, zda je pro semafory nebo GDA, i když je mu jasné, že nutriční značení samo o sobě problém obezity nevyřeší. Nemocní lidé musí změnit stravovací návyky a přidat fyzickou aktivitu. „Obezita je jako každá chronická nemoc velice těžce léčitelná a řešení určitě není v regulaci,“ nesouhlasí Vilímek s nápadem rozlišovat pomocí barevných puntíků vhodné a nevhodné potraviny. „Kdo by byl tím arbitrem a na základě čeho by rozhodoval, co je nezdravé a zdravé? Firmy by se určitě bránily u soudu, kdyby jejich výrobky někdo označil červenou barvou jako nezdravé, a trvaly na tom, ať se to prokáže. My tvrdíme, že zdravý a nezdravý je stravovací návyk, ne potravina,“ zdůrazňuje Zdeněk Vilímek. Připomíná, že na stranu potravinářů se postavila i akademická obec. „První radikální názory, že za všechno mohou potravináři, proto některé jejich výrobky zakážeme či zdaníme, většinou lékaři, vědci a univerzitní profesoři nepodpořili. Poukazují totiž na komplexnost problému, který nemá jednoduché řešení,“ uvádí Vilímek.

Výživa s kompromisy „Semaforů se nebojíme, červenou bychom na žádný výrobek nedostali,“ říká Zdeněk Jahoda, majitel firmy Emco, která je předním českým výrobcem cereálií. Kdo je kupuje, může si díky uváděným údajům GDA ohlídat energetickou a nutriční skladbu svého jídelníčku. „Se značením jsme začali mezi prvními. Pro nás je tato iniciativa dobrá, protože naše výrobky patří ke zdravé výživě,“ poznamenává šéf Emca. Ale nic není černobílé – na příkladu müsli vysvětluje, proč jsou ve výživě vždy potřebné určité kompromisy: „V České republice je zhruba dvojnásobná spotřeba müsli oproti Polsku, Slovensku či Maďarsku. Přispívá k tomu velká reklama v televizi a lidem naše křupavé müsli chutná, což je i díky tomu, že je v něm cukr a tuk. Kdybychom je museli odbourat, dramaticky klesne spotřeba müsli z ovesných vloček. Víme, že „obyčejných“ sypaných se spotřebuje výrazně méně. Někdo by pak místo chutného a zdravějšího müsli sáhl třeba po sladké oplatce, takže co je lepší? Všichni nebudou žít na knäckebrotu se zeleným listem.“
Osm statečných se říká firmám, které se vzděláváním spotřebitelů prostřednictvím GDA v Evropě začaly. „Byl to risk. Nikdo nevěděl, jak lidé zareagují, až si na lahvi nebo plechovce přečtou, kolik je v ní energie. Jak se to projeví v obchodu. Nám se prodej rychle zvýšil,“ tvrdí zástupce Coca-Coly. Čemu to přičítá? „Konzumenti totiž zjistili, že produkty, které jsou symbolem obezity, jsou méně kalorické než jiné, o nichž se v souvislosti s obezitou prakticky nemluví.“ Zavedení GDA není laciná záležitost, u velké mezinárodní firmy představují náklady v případě zboží pro evropský trh kolem sta milionů dolarů. Místní menší výrobci někde osočili své velké konkurenty, že se je touto cestou snaží zlikvidovat, protože oni na rozdíl od bohatých nadnárodních gigantů na nový nadstandard nemají. „Ve Španělsku se kvůli tomu málem rozpadla Potravinářská komora. Prvotní strach ale odeznívá. Firmy se přesvědčují, že označování u lidí zafungovalo, a postupně se přidávají,“ poznamenává Vilímek.

Energie sbalená na cestu K dobrovolnému značení se přihlásila také společnost Opavia, která bublinu s GDA umístila kupříkladu na mléčnou tatranku. Z jejího obalu se díky tomu dozvíme, že jedno balení přísunem 265 kcal pokryje třináct procent doporučeného denního množství energie pro dospělého člověka. Tím má být zdravá žena o průměrné váze se sedavým zaměstnáním, která by si za den měla dopřát celkem 2000 kcal. Dítě by mělo sníst méně, a naopak muž, který se živí rukama, může mít i dvojnásobný příjem energie. Záleží tedy na pohlaví, věku, hmotnosti a pohybové aktivitě. Dobré je číst i nutriční tabulku na zadní straně oplatky. A zejména nepřehlédnout, že jedna mléčná tatranka dodá plných padesát procent z doporučené denní porce nasycených mastných kyselin. Těm nemáme přespříliš holdovat, protože zvyšují hladinu cholesterolu a riziko kardiovaskulárních chorob, varují výživáři. V jedné tatrance si zároveň pokryjeme 23 procent z množství cukru, které bychom za den měli tělu maximálně dodat, ale pouze dvě procenta vlákniny a šest procent bílkovin. Jako první na pekárenském trhu přišla se značením GDA společnost United Bakeries, která spojuje značky Delta a Odkolek. Pět různobarevných knoflíků, informujících o podílu energie, tuku, vlákniny, cukru a bílkovin, nesou na přední straně obalu některé cereální výrobky Delty, jako je slunečnicový, grahamový či mnohozrnný chléb.
Zda dobrovolný bonus, kterým je ze strany výrobců uvádění GDA, přesně odpovídá, kontroluje spolu s označováním výživářských údajů Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Nesrovnalosti u nutričních hodnot nejsou výjimečné,“ říká mluvčí Martina Šmídtová, nezmiňuje ale žádné porušení u GDA. „Zaměřujeme se především na potraviny, u kterých jsou informace o jednotlivých živinách zvlášť významné, to znamená doplňky stravy, dětské příkrmy, potraviny pro diabetiky a celiaky. Četnější jsou kontroly také u potravin, o nichž výrobci tvrdí, že jsou bez cukru, nebo s nízkým obsahem tuku, se sníženou energetickou hodnotou, vysokým obsahem vlákniny a podobně. Kdo v regálu sahá po výrobcích deklarovaných jako bez cukru, nemusí se mu vůbec vyhnout. Nedávná kontrola pražského inspektorátu zjistila klamání u pěti ze sedmi vzorků prověřovaných potravin. Neprošly instantní kávový nápoj, alkoholické nápoje a müsli, jejichž výrobce či prodejce teď čekají sankce.

PRAPOREK:
Zdravá žena o průměrné váze se sedavým zaměstnáním by si za den měla dopřát celkem 2000 kcal

BOX:
Zajímá nás, co jíme?
51 procent spotřebitelů se zajímá o údaje na obalech
přes 80 procent „náročných“ spotřebitelů čte obaly
méně než 30 procent je mezi „lovci cen“
35 procent spotřebitelů vyhledává údaje o aditivech (tzv. éčka)
28 procent spotřebitelů sleduje výživové hodnoty a energetickou vydatnost potravin
37 procent „náročných“ a 19 procent „lovců cen“ zajímá energetický obsah
pro 41 procent „náročných“ a 13 procent „lovců cen“ jsou důležité nutriční vlastnosti
Pramen: Potravinářská komora

TABULKA:
Doporučená denní množství
Energie*2000 kcal
Bílkoviny*50 g
Sacharidy*270 g
Cukry*90 g
Tuky*70 g
Nasycené mastné kyseliny*20 g
Vláknina*25 g
Sůl*6 g
Těchto osm základních živin uvádí také nutriční tabulka na obalech výrobců, dobrovolně používajících značení GDA.

TABULKA:
Lídři v dobrovolném značení
Podíl z produkce, který již obsahuje údaje GDA (%)
Výrobce*Září 2007*Září 2008*Prosinec 2008+
Coca-Cola*56*96*100
Danone*3*84*100
Kellogg´s*75*100*100
Kraft*16*60*85
Mars*5*50*75
Nestlé*28*80*100
PepsiCo*66*93*100
Unilever*2*48*60
Pramen: Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu EU
+ plán