Snaží se zbývající akcionáři využít situace spolumajitele dolů ve svůj prospěch?
Týdeník EURO otiskl informaci, že spolumajitel Sokolovské uhelné Jan Kroužecký čelí hrozbě exekuce (EURO 9/2010). K tomu se vyjádřili v jiném článku zbylí dva akcionáři společnosti František štěpánek a Jaroslav Rokos (EURO 11/2010). Pravdu zkreslujícími vyjádřeními se snaží Kroužeckého manipulovat do pozice, aby jim své akcie za výrazně podhodnocenou cenu prodal. Už poněkolikáté se pokoušejí využít tíživé situace, do které se dostal.
Žádné ideální vztahy
Není pochyb, že vztahy akcionářů Sokolovské uhelné nejsou ideální. Jak by také mohly být, rozhodli-li se dva ze tří současných akcionářů, že třetího od společnosti odstaví. Bez ohledu na fakt, že práci pro Sokolovskou uhelnou zasvětil celý život, ho jednoho dne odvolali z představenstva, nechali vyvést z kanceláře a oznámili mu, ať si na živobytí vydělává jinde. Pouze pokud by jim snad chtěl své akcie prodat, může doufat, že 30procentní podíl na společnosti zpeněží. A dle Kroužeckého neváhali dodat, že pokud se bude rozhodovat dlouho, pak cena, kterou jsou ochotní za jeho podíl zaplatit, bude významně klesat.
Takový postoj si mohli dovolit díky dohodě mezi akcionáři, která ukládá povinnost každému z nich, pokud se rozhodne svůj podíl prodat, nabídnout jej nejdříve těm ostatním. Kroužecký však nikdy neuvažoval, že by své akcie prodal. Naopak, kvůli neustále se prohlubujícímu vzájemnému sporu nabídl zbývajícím akcionářům, že koupí jejich podíly. A nabídl jim cenu, o které je přesvědčen, že poctivě odráží hodnotu společnosti.
Obezličky
Nepřekvapuje, že cena je – v přepočtu na jednu akcii – více než dvojnásobná oproti té, kterou nyní nabídli Kroužeckému. Otázkou však zůstává, co je „reálná hodnota akcií“, kterou ve své „velkorysé“ nabídce operuje protistrana Kroužeckého. Logika říká, že „reálná hodnota“ musí vycházet z „reality“. V překladu do češtiny „ze skutečnosti“, tedy ze „skutečné hodnoty“ akcií. Jak se vztahy akcionářů promítají do situace ve společnosti samé?
Pokud Jan Kroužecký požádá o svolání valné hromady, představenstvo ovládané zbývajícími akcionáři mu nevyhoví. Požádá-li o souhlas s možností zastavit své akcie, není mu vyhověno. Požádá-li o vyplacení dividendy, není schválena, přestože se vyplácejí štědré tantiémy. Vždy se najde nějaká obezlička, jen aby se Kroužeckému nevyšlo vstříc.
Pozitivum
Dalo by se říct, ještě štěstí, že aspoň společnosti se daří dobře. Vytváří pravidelně zisk, díky němuž si členové orgánů, mezi které patří i zbylí dva akcionáři, vyplácejí desetinásobně vyšší tantiémy než v jiných hnědouhelných společnostech v Česku. Výší vyplacených odměn se dokonce zařadili do exkluzivního klubu nejlépe placených manažerů v celé Evropě. Jen za poslední čtyři roky si takto vyplatili víc než pět set milionů korun. Jde-li však o to vyplatit Kroužeckému podíl na zisku společnosti, na které má zákonné právo, najednou se musí šetřit, aby bylo dost peněz například na rekultivaci krajiny po těžbě uhlí. Co na tom, že k tomuto účelu společnost průběžně vytváří dostatečné zákonné fondy.
I s ohledem na přístup zbylých akcionářů není v současné době vyloučeno, že se 30procentní podíl na Sokolovské uhelné patřící Janu Kroužeckému stane předmětem exekuce a nucené dražby. Není to nijak záviděníhodná životní situace. A málokdo by si přál se do ní dostat. Jedno pozitivum však snad lze nalézt. Pokud se dražba akcií uskuteční, trh jednoznačně a nad veškerou pochybnost stanoví reálnou, tedy skutečnou tržní hodnotu akcií Jana Kroužeckého.
Reakce
Na článek Spolumajiteli dolů hrozí exekuce od redaktora týdeníku EURO Pavla Matochy (EURO 9/2010) zareagoval advokát z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol. zastupující Sokolovskou uhelnou, právní nástupce, a. s., Pavel Šálek článkem Je exekuce cíleným tahem Jana Kroužeckého? (EURO 11/2010). Na ten nyní odpovídá Radek Bláha, advokát právně zastupující Jana Kroužeckého, akcionáře Sokolovské uhelné.
