Od zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice na konci září koruna vůči euru během dalších dvou týdnů posílila zhruba o dvě procenta a v minulém týdnu atakovala hladinu 25,50 koruny za euro. Takto silná byla tuzemská měna vůči euru naposledy v březnu. Jak je možné, že v minulých měsících tolik aktivní centrální bankéři v současné době ke kurzu koruny mlčí? Domníváme se, že důvod posílení koruny na počátku října je třeba hledat na globálních trzích.
Svá mnohaměsíční maxima totiž v prvních říjnových týdnech atakovaly i polský zlotý a maďarský forint. Kurzový vývoj všech středoevropských měn pouze zrcadlil silnou pozici eura na trhu s americkým dolarem. Důvod je zřejmý – nejistota související s politickým patem v USA, kde se politici snaží najít shodu na návrhu federálního rozpočtu pro nový fiskální rok, který začal 1. října. V této situaci globálně slabého dolaru by čeští centrální bankéři pouze plýtvali municí. Je ovšem zřejmé, že centrální banka by preferovala slabší korunu vzhledem k inflačnímu výhledu. Na počátku příštího roku bude po několik měsíců zaznamenáván pokles spotřebitelských cen. S blížícím se zasedáním bankovní rady, které se uskuteční 7. listopadu, lze zejména v závěru října očekávat opětovnou vlnu verbálních intervencí. Jejich účinnost samozřejmě zesílí politická dohoda ve Spojených státech a korekce eura ze silných úrovní. Každopádně riziko oslabení koruny pro nejbližší týdny narůstá.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
Čtěte také:
Banky skupují dluhy států. V Česku drží vládní bondy za 600 miliard
