Konec loňského a počátek letošního roku byl na trzích ve znamení takřka paniky, která se projevila se zvýšenou volatilitou. Akceleroval pád ceny ropy, euro vůči dolaru atakovalo nejslabší hodnoty za poslední více než dekádu, úprk ke kvalitě v kombinaci s oznámeným kvantitativním uvolňováním ze strany ECB se podepsal na dalším poklesu výnosů státních dluhopisů na historická minima (v mnoha případech do blízkosti nuly či dokonce pod ni).
České finanční trhy z toho obrázku nijak nevybočovaly – koruna vůči euru i americkému dolaru oslabila na mnohaletá minima, výnosy českých státních dluhopisů spadly dokonce na historicky nejnižší úrovně. Od poloviny ledna se ovšem situace začala měnit a o měsíc později je na finančních trzích patrná pozitivní změna nálady. Kurz eura se stabilizoval a zrovna tak hodnota české koruny. Akciové indexy atakují v posledních dnech maxima, dokonce roste i index pražské burzy.
A co je podstatnější, zlepšovat se začíná i ekonomický sentiment. Za zmínku stojí bezesporu německé indexy ZEW či IFO monitorující očekávání investorů a firem. Již za závěrečné čtvrtletí loňského roku zaznamenala německá ekonomika nečekaně silné zotavení a pozitivní faktory v podobě nízkých cen ropy, slabého eura a extrémně nízkých úrokových sazeb jsou příslibem, že si Německo tento růst udrží i minimálně v tomto čtvrtletí. A to je dobrá zpráva nejenom pro eurozónu, ale i pro středoevropské ekonomiky včetně české a jejich finanční trhy.
Z Parketu čtěte také:
David Navrátil: Jak si zachovat věrohodnost
