České firmy se domnívají, že vinu na přehnaném papírování při čerpání peněz z evropskýchfondů má více Praha než Brusel.
Autor: Martin Siebert
Malé a střední společnosti projevují značnou loajalitu k současné české vládě. Nadpoloviční většina jejich šéfů, konkrétně 56 procent, totiž souhlasí s takzvaným Janotovým úsporným balíčkem, přestože pociťují, že v něm obsažená úsporná opatření mají na firmu negativní vliv. Pražští úředníci získali mezi českými podnikateli horší pověst než orgány Evropské unie. Podle 83 procent respondentů totiž byrokratické překážky pro využívání fondů vytvořily spíše české než bruselské úřady. Vyplývá to z listopadového šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
Podle výzkumu, jehož odborným garantem je Český statistický úřad a mediálním partnerem podnikatelský týdeník Profit, 31 procent respondentů s balíčkem ministra financí Eduarda Janoty souhlasí s tím, že úsporná opatření nijak zásadně neovlivní chod jejich firmy. Naopak jen sedm procent s balíčkem nesouhlasí, přičemž čtyři procenta se domnívají, že dopady budou pro firmu fatální.
Vadí daň z nemovitostí
Z Janotových opatření na záchranu státního rozpočtu podnikatelé nejvíce kritizují zvýšení daně z nemovitosti (velmi vadí 34 procentům respondentů a částečně vadí 27 procentům), zvýšení spotřební daně, které mimo jiné vede ke zdražení pohonných hmot (22 procentům velmi vadí, 45 procentům částečně vadí) a zrušení slev na sociálním pojištění (28 procentům velmi vadí a 36 procentům částečně vadí). Ani jeden podnikatel neuvedl, že mu u státních zaměstnanců vůbec nevadí snížení platu, téměř 80 procentům však toto opatření „spíše nevadí“. Částečně toto opatření vadí necelým 20 procentům firem.
Podnikatelé mají ovšem vlastní představu o tom, co by zemi pomohlo. Za nejúčinnější lék na zlepšení hospodářské situace považuje 58 procent respondentů „skutečnou restrukturalizaci státní a veřejné správy s cílem jejího zlevnění a zefektivnění práce“. Třetina firem se domnívá, že nejlepší by byla transparentnost výběrových řízení, a to zejména u velkých zakázek.
Úřední šiml stále řehtá
Podnikatelé si stále stěžují na neúměrnou administrativní zátěž, podle 94 procent respondentů nedošlo během druhého pololetí k žádnému zlepšení na poli byrokracie.
Zlepšení přístupu banky zaznamenalo 16 procent podniků, 13 procent uvádí, že zlepšení bylo pouze částečné. Podle 71 procent respondentů se bankéři nezměnili a chovají se pořád stejně.
Pokud jde o vzájemné vztahy mezi podnikateli, podle zhruba 42 procent respondentů je platební morálka a chování v současné době zhruba na stejné úrovni jako v prvním pololetí, zlepšení nezaznamenal vůbec nikdo. Podle 58 procent došlo ve vztazích mezi firmami ke zhoršení. Asi 33 procent podnikatelů si stěžuje na placení faktur až po datu splatnosti, 27 procent na cenové tlaky, 14 procent na celkově horší smluvní podmínky, 10 procent na rušení smluv, 12 procent na insolvenci odběratelů. Podle 4 procent podnikatelů navíc vzrostl tlak na rychlost dodávek.
Podnikatelé původně vkládali velké naděje do akce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s názvem Vzdělávejte se, v jejímž rámci se proplácejí mzdy u školených pracovníků, což má firmy motivovat, aby v době krize nepropouštěly. Nakonec se do akce 94 procent respondentů nezapojilo, přičemž většina podnikatelů uvedla, že se raději spoléhá sama na sebe. Podle 14 procent byla administrativa spojená s touto akcí příliš složitá.
