Manažer roku 1999
V anketě týdeníku EURO si na Soudka, Marouška, Zbožínka, Junka či Pastrňáka nikdo nevzpomněl
Vratislav Kulhánek, generální ředitel Škody Auto, je nejúspěšnějším manažerem roku 1999. Takový je výsledek ankety, do které manažerské žebříčky na žádost týdeníku EURO poslalo deset renomovaných poradenských a právních společností. Oslovili jsme firmy Andersen Consulting, Arthur Andersen, Clifford Chance, Deloitte & Touche, Ernst & Young, Gide Loyrette Nouel, Omnimotio, PricewaterhouseCoopers, Roland Berger a partneři a White & Case. Účast v soutěži odmítla pouze auditorská společnost KPMG, neboť nepřijala podmínku týdeníku EURO.
Anketní otázka byla jednoduchá: Který český manažer byl letos nejúspěšnější? Oslovené firmy vycházely při nominaci především ze zkušeností svých vedoucích pracovníků, v drtivé většině případů seznamy osobně kompletovali jejich nejvyšší představitelé. Chtěli jsme předejít i tomu, aby poradenské či právní firmy neprosazovaly jen manažery svých klientů. Proto účastníky ankety týdeník EURO požádal, aby do seznamů zařadili maximálně dva zástupce svých zákazníků. Každá společnost poskytla týdeníku EURO v první polovině prosince žebříček s maximálně deseti průmyslníky a stejným počtem jmen z bankovního sektoru. (Výsledky z bankovnictví přineseme v lednu 2000.)
Vzhledem k tomu, že pět oslovených firem si kladlo podmínku, že se ankety účastní jen v případě, že jejich kompletní seznamy nezveřejníme, rozhodli jsme se požadavek maximální diskrétnosti přijmout a nepublikovat podrobné žebříčky ani v případě ostatních.
Účast v naší anketě všechny společnosti pochopily nejen jako hledání manažerských hvězd, ale i jako podporu veřejné popularizace osobností v čele firem podnikajících v České republice.
Samozřejmě nelze vyloučit možnost, že oslovené právní a poradenské firmy nominují manažery svých dvou klientů na prvních dvou místech žebříčku. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme brát v úvahu pořadí v jednotlivých seznamech, ale pouze frekvenci nominací v celém souboru odpovědí. Výsledek byl překvapivě jednoznačný.
Celkově se objevilo 47 různých jmen. Sedm manažerů získalo dvě nominace a pouze jeden jich dostal více. Předsedu představenstva společnosti Škoda Auto Vratislava Kulhánka jako nejlepšího manažera označilo šest poradenských a právních firem. Ve dvou výběrech se objevili Tomáš Šabatka z AssiDomän Sepap, Milan Černý ze společnosti ČEZ, Václav Fischer, Klaus Tebbe z RadioMobilu, Jiří Michal z Léčiv a Valentin Girstl z GiTy.
Šéf mladoboleslavské Škodovky je podle Deloitte & Touche „nejen špičkový manažer, ale i diplomatický negociátor . Na manažera roku byl navržen firmou Omnimotio proto, že „významně přispěl k tomu, aby se Škoda Auto stala rovnocennou součástí mezinárodního koncernu Volkswagen , a také za „novou modelovou řadu osobních automobilů Škoda Fabia a šíření dobrého jména České republiky v zahraničí , jak jej hodnotila jiná poradenská firma, která si nepřeje být jmenována.
Kulhánek v Pentagonu.
Vratislav Kulhánek řídí již třetím rokem jednu z nejúspěšnějších českých firem. Mladoboleslavská Škoda Auto byla zprivatizována zcela jinak než například její jmenovkyně z Plzně. Než se prodala zahraničnímu partnerovi, zbavil ji český stát dluhů i budoucích možných ekologických břemen. Dnes automobilka dosahuje miliardových zisků, patří k nejvýznamnějším českým vývozcům, zaměstnává dvacet tisíc lidí, kterým platí nadprůměrné mzdy, a dosahuje meziročně sedmnáctiprocentního růstu produktivity práce. Jejímu ředitelství říkají i boleslavští taxikáři Pentagon. Sídlo není honosné, ale zde učiněná rozhodnutí mají pro celé město větší dopad než rozhodnutí tamních radních. Třísměnnému provozu ve Škodovce je podřízena nejen městská doprava, ale i třeba doba třídních schůzek - v 15.30, po konci ranní směny.
Pentagon řídí někdy milý a jindy ostře úsečný Vratislav Kulhánek, jehož služební vůz nese státní poznávací značku připomínající agenta Jamese Bonda: končí čísly 007. Agent 007 je trochu odkazem na Pentagon a neohroženého amerického hrdinu, zároveň, a zřejmě nechtěně, i odkazem na Cibulkovy seznamy agentů StB. Nejúspěšnější český manažer je v nich evidován jako tajný spolupracovník. Podle jeho slov byl do seznamů zapsán neoprávněně. „Mám od advokáta Miroslava Kříženeckého analýzu, která to dokazuje. Nemám ale čas se kvůli tomu soudit, abych to dokázal i oficiálně, říká Kulhánek.
Jezdec rallye.
Vratislav Kulhánek (56) se narodil v Plzni, střední školu absolvoval v Českých Budějovicích a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Studoval na European Business School v Praze a nyní si dělá doktorát na Dopravní fakultě Východočeské univerzity v Pardubicích v oboru recyklace. Od roku 1981 byl zaměstnán v Motoru Jikov České Budějovice, kde se po revoluci stal předsedou představenstva. V letech 1992 až 1997 řídil českou pobočku firmy Robert Bosch a 16. 4. 1997 nahradil při autonehodě tragicky zahynuvšího Ludvíka Kalmu v čele Škody Auto. Smlouva mu končí již příští rok v dubnu, ale valná hromada Škody Auto nedávno odsouhlasila jeho jmenování na další tři roky. Zároveň je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Je ženatý, má dvě děti a miluje závodní auta. Každý rok jezdíval rallye.
Čas a disciplína.
„Šéf nekřičí, vytýká spíše tiše, ale ostře a úsečně, říká tiskový mluvčí představenstva Milan Smutný. Minulý týden na setkání představenstva s managementem to pocítil jeho asistent. Vratislava Kulhánka rozčililo, že se setkání protáhlo. „To musí být každou hodinu patnáctiminutová přestávka na občerstvení jako na základní škole? Když vyžadujeme disciplínu po svých podřízených, musíme jít jako představenstvo příkladem, vysvětluje předseda představenstva své rozčilení. V dodržování časů začátků a konců jednání vyžaduje disciplínu až puntičkářsky. Minulý čtvrtek přišel s představenstvem na jednání hospodářského výboru podniku o dvě minuty později a hned se omluvil za zpoždění.
Při pracovních jednáních, kterým minulý týden mohl být týdeník EURO přítomen, Vratislav Kulhánek vždy šetřil čas a rychle směroval diskuse k problematickým bodům. Pravidelně kolegy přerušoval s tím, že to, co právě říkají, všichni znají, a ať se věnují konkrétní věci. Například v rozboru situace v ruském Iževsku, kde se Škoda Auto připravuje postavit montážní linku, nacházel rychle slabá místa firmy a od podřízeného chtěl stanoviska k těm momentům, kde „Škodovka drží černého Petra . „Nemáme tedy ve skříni už žádného kostlivce, kterého by na nás mohli vytáhnout? ubezpečuje se. Přestože se po většinu jednání spíše usmíval a tvářil přívětivě, jeho partneři v diskusi ho často až přehnaně respektovali. Pokud vyjádřil nesouhlas s tím, co říkali, málokdy se pokoušeli oponovat. Spíše stylem „šéfe, máte pravdu ihned korigovali svá stanoviska. Autoritu má u svých podřízených obrovskou.
Kvalita a ekologie.
Když Kulhánek porovnává českou a německou firemní kulturu, poukazuje především na prosazování kvality a zaměření na zákazníka. „Německý styl je založen na precizní přípravě každého rozhodnutí. Němci jsou nekompromisně důslední při zkoumání všech možných dopadů, říká Kulhánek. Na zvyšování kvality a přijímání mezinárodních standardů kvality kladl důraz i minulý týden na setkání představenstva a managementu podniku. Je přesvědčen, že rozvoj automobilového průmyslu je bezpodmínečně nutné propojit s ochranou životního prostředí. Ekologie je ostatně i tématem jeho doktorandského studia a toto téma prosazoval minulý týden například na jednání představenstva Sdružení automobilového průmyslu.
Kulhánkovy modely.
Po Ludvíku Kalmovi zdědil felicii a octavii, což byly první modely škodovky, o kterých se na západě nevyprávěly vtipy. Ještě před prvním usednutím v Pentagonu sdělil Kulhánek novinářům svou představu o novém modelu: laciný vůz do dvou set tisíc. „To je můj hřích z mládí. Nevěděl jsem ještě, co automobilka obnáší, kolik je třeba investovat do vývoje, nevěděl jsem, že udělat levné auto je velký problém. Osobní automobil, který by splňoval evropské normy a byl levnější než felicie, je nerealizovatelný, říká dnes ke svému tři roky starému nápadu předseda Kulhánek. Snižování cen felicie podle něj nepřichází vůbec v úvahu. „Již nyní jsme na hranici rentability. S nástupem fabie proto k žádnému zlevňování felicie nedojde. Spíše budeme nabízet akční modely, kdy zákazník dostane za stejnou cenu nějaké vybavení v autě navíc, tvrdí. Fabie se narozdíl od laciného auta podařila. Letos na podzim byla představena na veletrhu ve Frankfurtu a byla dobře hodnocena. Jde o největší vůz ve své třídě, s velmi elegantním designem. Fabie by měla postupně nahradit felicii. Přestože je fabie teprve několikatýdenním přírůstkem, Vratislav Kulhánek již ví, jak bude vypadat další mladoboleslavský model. Půjde o vůz vyšší střední třídy, jehož vzhled prý hodil rukavici i designérům luxusních značek. „Na trh jej uvedeme v roce 2001. Bude určen pro šéfy podniků a počítám s tím, že v něm budou jezdit i ministři české vlády, přiznal Kulhánek.
Předvánoční napětí.
Na konci každého roku probíhá ve Škodě, podobně jako v jiných velkých podnicích, kolektivní vyjednávání. Navenek zbraně haraší, ale zatím o žádné drama nejde. V letošním roce rostly mzdy v podniku v průměru reálně o osm procent, a tak pro příští rok navrhuje vedení nulové nominální navýšení. Odbory kromě růstu mezd ještě požadují zkrácení pracovní doby. Obě strany jsou však přesvědčeny, že nakonec se vyjednávání uzavře na kompromisu přijatelném pro obě strany. Jinou zábavu nachystal představenstvu konkurenční Ford. Škodovka minulý týden slavnostně otevřela zákaznické centrum, kde bude vozy předávat formou zábavné show. Ford si však pronajal jako reklamní plochu celou stěnu panelového věžáku stojícího přímo proti novému salonu škodovek. Když to uviděl člen představenstva Škodovky Detlev Wittig, tak podle tiskového mluvčího Milana Smutného reagoval slovy, že ta reklama musí dolů, i kdyby Škodovka kvůli tomu měla koupit celý dům.
Letošní rok byl pro Škodu Auto úspěšným. Její prodej v České republice sice za plánem trochu pokulhává, ale výkony v západní Evropě to spravily. Díky exportu tak dosáhne skoro osmiprocentního meziročního růstu odbytu. Škodovka letos prodá celkem přes 380 tisíc vozů. Nejpozději v roce 2003 by roční výroba měla dosáhnout půl milionu vozů. Vratislav Kulhánek řekl, že by se půlmilionového ročního objemu produkce rád dočkal na svém postu.V té době by mladoboleslavská Škodovka měla nabízet tři modelové řady osobních aut (Fabia, Octavia a vůz vyšší střední třídy), vyrábět motory nejen pro škodovky, ale pro celý koncern Volkswagen a montovat auta v nových závodech v Indii a v Rusku. Pokud se to Škodě Auto pod Kulhánkovým vedením podaří, bude automobilka mezinárodně uznávaným hráčem a její šéf potvrdí, že titul manažer roku 1999 mu byl udělen oprávněně.
Společnost Škoda Auto nyní hodně investuje, jenže na rozdíl od společností privatizovaných českou cestou bez kapitálu neinvestuje z bankovních úvěrů, ale především z vlastního cash-flow. Stále omezuje náklady, optimalizuje výrobní procesy, a tím výrazně zvyšuje produktivitu práce. Mnohý z českých dělníků by zřejmě ve škodováckém tempu pracovat nechtěl, na druhou stranu zaměstnanci Škody Auto dostávají slušnou výplatu pravidelně každý měsíc.
Selský rozum manažera Třicet procent na pendrek
Volkswagen nikdy vládě osm miliard nenabídl, tvrdí předseda Škody Auto Vratislav Kulhánek
Jaké jsou podle vás nejdůležitější předpoklady pro dobrého manažera?
Musí disponovat selským rozumem. Nesmí být snadno ovlivnitelný a zároveň musí být schopen akceptovat názory druhých. Názory druhých se musí snažit pochopit a musí k nim umět druhé motivovat. Protože pokud potlačuje názory ostatních, tak od nich již nikdy žádnou myšlenku nedostane. Dále ještě značný stupeň velkorysosti a pochopení pro lidi. Samozřejmě musí mít i nějaké odborné znalosti.
Řada českých podniků se nyní potýká s problémy, které se kladou za vinu manažerům. Myslíte, že jim chyběl hlavně selský rozum?
Není to jenom tím. Manažer musí mít odpovídající představu o pozici firmy a sebe samého ve světě a nenamlouvat si, že jeho firma má větší význam, než jaký skutečně má. Ale na nedobrém vývoji českých firem se podepsalo několik faktorů. V první řadě privatizace, která nebyla udělaná zrovna chytře. Teoreticky vypadala velice dobře, ale v praxi se zvrhla. A nebyla v tom jenom vina těch, kteří privatizaci vymýšleli, ale i naivita těch, kteří si za sedmnáctiprocentní úvěr nakupovali podíly v podnicích. Takovou zátěž žádná firma samozřejmě nemůže utáhnout. Na druhou stranu, pokud by ten manažer měl zdravý selský rozum a základní odborné znalosti, tak by si ten podnik nikdy na sedmnáctiprocentní úvěr nekupoval. Nechci ale nikoho odsuzovat, protože jsem měl štěstí působit firmách, kde jsem měl možnost pořád se učit prací. Je pořád kolem mě dost lidí, od kterých mám co přebírat. Zjednodušeně řečeno - „learning by doing . Čert ví, jak bych se vyvíjel, kdybych byl v jiných firmách. Tyto informace se z knih nedají přebírat, toto se ze skript nenaučíte. V malých podnicích by ale člověku měl stačit selský rozum, protože ten člověku poskytne všechno, co potřebuje. Když budu selsky uvažovat, tak si nekoupím něco, na co nemám.
Manažeři neúspěšných firem také často uvažovali „selsky správně. Hledali svůj osobní prospěch. Najdeme řadu případů, kdy firma sice zkrachovala, ale její majitel při tom zbohatl.
Upřesním to. Základní vlastností člověka, který se má podílet na řízení nějakého podniku, musí být vědomí toho, že jde o službu zákazníkům, službu zaměstnancům a službu akcionářům. Tak může dosáhnout pocitu seberealizace. A až dole v té hierarchii stojí manažerovy osobní finanční zájmy. Jde o definici cíle. Nemůžu si přece definovat cíl firmy tak, že především musím osobně zbohatnout, a pak třeba utéct do jiné firmy. Manažer musí mít vysoký pocit odpovědnosti k zaměstnancům a k majiteli.
A není problém v majitelích, že nechali manažery dělat si, co chtějí, že je nechali podnik zruinovat, nebo dokonce vytunelovat?
Myslím si, že role majitelů se zbytečně přeceňuje. U velkých světových koncernů také není transparentní majitel, Volkswagen nevyjímaje. Takové společnosti mají tisíce akcionářů, nebo jsou vlastněny fondy. Vlastníci navíc mohou velký podnik kontrolovat pouze prostřednictvím dozorčí rady a valné hromady a manažeři, pokud na to přijde, mohou ve fabrice udělat paseku za tři měsíce.
Jak vás ovlivnili vlastníci podniků, které jste řídil?
Ve Škodovce je to jednoduché, protože vedení Volkswagenu je složené z profesionálů v řízení, takže nás řídí najatí manažeři, stejně jako jsme jimi my. Je od nich vždycky co se učit. Nyní jsem i členem koncernového vedení Volkswagenu, takže se setkávám i s řízením toho největšího, co v branži existuje.
Jak hodnotíte styl řízení šéfa VW Ferdinanda Piecha?
Je to šéf s velkým Š. Mám pocit, že je to první génius, se kterým jsem se v životě osobně poznal. Naučil jsem se od něj mimo jiné určitému pohledu na auto. Pohledu, že auto je pro zákazníka a že úkolem je hledat na autě všechno, co může zákazníkovi udělat radost, co mu může jízdu zpříjemnit a co ho na něm upoutá.
Volkswagen vlastní Škodu Auto společně s českým státem. Vláda sdělila, že jedná o prodeji svého třicetiprocentního podílu Volkswagenu, ale že nemůže akceptovat nabízených osm miliard korun.
Žádná oficiální nabídka ze strany Volkswagenu nepadla. Vláda napsala koncernu dopis, že má zájem prodat, koncern odpověděl, že má případně zájem koupit, ale žádnou konkrétní částku nenabídl. Obě strany tedy projevily zájem o jednání, ale zatím k němu nedošlo. Je to zvláštní situace. Nevím, kde vláda mohla vzít informaci, že Volkswagen nabízí za zbylých třicet procent Škodovky osm miliard korun.
Částka dvacet miliard korun, o které se vláda zmínila, je tedy zcela neakceptovatelná?
Plácnout dvacet miliard, částku, které nemá žádnou vazbu na hodnotu podílu českého státu, se mi nezdá moc taktické. Máme ocenění od renomované auditorské firmy a částka dvacet miliard opravdu nemá žádné opodstatnění.
Jaká částka podle vašeho ocenění tedy má opodstatnění?
To je důvěrná informace, která bude předmětem jednání s vládou.
Může vláda s třicetiprocentním podílem nějak ovlivnit chod firmy?
Vládních třicet procent akcií nemá prakticky z hlediska ovlivnění chodu firmy žádnou hodnotu. Smlouva z roku 1991 zaručovala v některých případech vládě právo spolurozhodování, například pokud by šlo o zavření firmy. Toto právo se ale vztahovalo na případy, které stejně ani náhodou nehrozily, že by se mohly stát. Plus měla česká vláda zajištěno jedno místo v devítičlenné dozorčí radě. Všechna mimořádná práva, která byla dohodnuta mezi vládou a Volkswagenem v rámci protokolů o uzavření společného podniku, padají k 31. 12. 1999. Státu zůstává pouze právo mít jednoho člověka v devítičlenné dozorčí radě. K blokačnímu minoritnímu podílu by vláda potřebovala ještě čtyři procenta, jenže zbylých sedmdesát má Volkswagen, takže je nemá od koho získat. Vládě je tedy ten třicetiprocentní balík v podstatě k ničemu. Pokud se Škoda Auto nedostane na burzu, a tam se nedostane, protože k tomu by musel být souhlas obou vlastníků, tak vláda nemá šanci akcie zpeněžit. Volkswagen s veřejnou obchodovatelností akcií Škody Auto nepočítá ani náhodou. Dividendy, vzhledem k našim velkým investičním potřebám, nebudou. Podíváte-li se na náš pětiletý výhled, uvidíte, že v zásadě celý zisk po zdanění použijeme na krytí investic. A svým jedním hlasem v devítičlenné dozorčí radě toho vláda také moc neovlivní.
